Jeden z posledních komerčně úspěšných krokovacích dungeonů. Ve stejném roce sice vyšly i další, například legendární pokračování Dungeon Master či do egyptsté mytologie zasazený Ravenloft, ale to byla už pouze labutí piseň výborně hratelnému žánru. Stonekeep si vzal z žánru to nejlepší, zkombinoval to, a pak hráči předhodil trvanlivé putování v útrobách stejnojmené pevnosti.

Po mirně nepovedeném intru následuje probuzení v chladné místnosti prvního levelu, který slouží k naučení základního ovládání a seznámení se s interfacem. Po absolování prvních kroků je jasné, že toto nebude lehká hra. Především díky mohutné přesile poskoků Khull-Kuma, neviditelným stěnám či celkové rozsáhlosti hry, kdy si projdete na víc jak desítku úrovní. Ty jsou různě odlišeny, projdete jak stoky plné vodních nestvůr číhajících z pod hladiny, tak i doly trpaslíků, království víl nebo ledové jeskyně. Rozmanitosti se nešetří ani na interakci s prostředím. Hledání klíčů, spínačů či magických run si užijete dosyta, stejně tak i spolubojovníků, které je nutno najamout pro pokračování do hlubších pater. Ti ale nejsou jen pasivní pomocníci ve zbrani, často něco okomentují či se od vás pro jiné povinnosti odpojí. Hratelnost je tu nastavena na laťku nejvyšší, a tak není problém strávit se Stonekeepem řádku hodin, než přijdete na to, jak se vymotat z dané úrovně.

Samotný průzkum ještě zpestřují zajímavé úkoly či potkávání některých postav. Jak jsem zmínil, obtížnost je relativně vysoká, i když hned zpočátku lze nalézt dýku, se kterou je možna se proklestit někam do poloviny hry bez větších starostí. Hru jsem nedokončil kvůli neschopnosti zbavit se ledové královny, ale celou dobu jsem se dobře bavil a těšil se na další patra Stonekeepu.