Cyberpunková adventura v low-res rozlišení. Co více si dnes člověk může přát. Komerčně vydaná hra od nezávislého autora tvořícího v AGS enginu to plně splňuje a nad to k formě přidává i zdařilý obsah. Po úspěchu u vydavatele Wadjet Eye Games mohl J. Nuernberger dodat i namluvení a relativně povedený soundtrack, který spolu s původní, atmosférou kypící, grafikou dotváří zajímavý celek. Inspirace je čerpána z řady klasických děl žánru. Počínaje samozřejmě klasikou největší - Blade Runnerem, nebo i jisté stopy průběhu dění (akční složka hry) mně připomněli pro mě zatím nejlepším video herní zpracování cyberpunkové detektivky, kterým je playstationovská adventura Policenauts. Z filmové branže mě napadá Cowboy Bebop, ať už vzezřením a chováním jednoho ze dvou hlavních protagonistů - Azriela nápadně připomínajícího Spikeho, či designem vnitřku jeho vesmírného plavidla.

Úvod do dění je celkem sympaticky proveden za pomoci střídání hry za obě postavy. Dialogy nejsou nijak košaté, ale že by byly špatně napsány říci nelze, minimálně na poměry indie scény. Seznámení proběhne rychle, a ani neuplyne půl hodina, a už prožíváte příběh dvojice, kdy "Delta-Six" je umístěn v jakémsi dystopickém vězení, měnícím občany na poslušné ovečky poplatné režimu a druhá postava - Azriel, neohroženy vesmírný dobrodruh, hledá jistý kontakt který ho později právě svede s na začátku záměrnou amnestií obdařeným Deltou-Six.

Většina úkolů je jednoduchých, není potřeba příliš experimentovat s předměty (kterých je minimum) a postavy (kterých je snad ještě méně). Dalo by se říci, že hra hráče vede od obrazovky po obrazovku, a ono to funguje. K pomoci vám bude datapad, shromažďující různé informace, posléze i střelná zbraň, která zpestřuje klasickou adventurní hratelnost. Její ovládání není nikterak složité, navíc jde měnit obtížnost těchto sekvencí.

Atmosféra asi bude hlavním tahákem, přeci jenom, kvalitních cyberpunkových adventur s nádechem noir detektivky nebo kvalitní sci-fi zápletky je minimum (DreamWeb, Noctropolis, BioForge). Tu podporují různé zvuky prostředí nebo i nepříliš výrazná hudba, která ale v některých chvílích když se z ticha ozve, dokáže příjemně překvapit. Grafika, jak již bylo řečeno, je vyvedena v miniaturním rozlišení 320x200 s možností nastavení vyššího vyhlazování. Její kvalita, na poměry AGS produkce, je však více než znatelná. Detailní prostředí a různé drobnosti jsou vidět na každém kroku, mrzet snad jen může malá rozmanitost prostředí.

Pro fanoušky klasických point n click adventur povinnost, pro fanoušky Blade Runnera také. I přes na poměry nezávislého titulu vysokého povyku doprovázejícího Gemini Rue, nejedná se v tomto případě o nic přelomového a originálního, přesto však na to, že byla celá hra prakticky vytvořena jednou osobou, jde o relativně kvalitní počin. Nedivil bych se, kdyby za pár let J. Nuernberger jednou tvořil pro nějakou známější firmu zaměřenou na tvorbu AAA her z žánru.