Harvester. Klasická tuhá adventura z poloviny devadesátých let, která sází na řadu (ne)herců, neopodstatněné násilí a dlouhou hratelnost. To vše mám rád, takže sice se zpožděním (třinácti let), ale přece jen jsem si vyzkoušel a dokončil tento titul od takřka neznámých autorů.
Poprvé jsem spatřil zmínku o Harvestru v recenzi ve Score. Už na první pohled mě hra zaujal, stejně tak asi předchozího majitele, který si zaškrtával tituly, které si chce zahrát (nebo to bylo naopak?). Na jednom obrázku kočičí masokombinát, na druhém stažený řitní otvor... není divu, že v mnoha recenzích se dočteneme, že jde spíše o nevkusný garážový produkt partičky podivných studentů než o vysoko rozpočtový interaktivní titul, kterým Harvester však je.
Bohužel samotná hratelnost není nikterak vysoká. Naopak. První polovinu rozdělenou do šesti dnů budete plnit úkoly pro fanatiky v "The Lodge", a jejich záměry se dozvíte až na samém konci hry. Do děje tak vstupujete s klasickou berličkou tvůrců – amnézií. Všichni jen odpovídají "You were always a kidder Steve" když se snažíte dopátrat, kdo tito lidé jsou a proč se všichni chtějí upsat do místní organizace, a postupně začínáte přicházet, že v tomto zapomenutém městečku v Texasu není vše v úplném pořádku. Sovy krouží nebezpečně blízko. Některé nápady jsou zajímavé, jiné méně, ale jako celek to nefunguje. Spíše jde o kompilát více méně šokujících scén, i když ty ve většině působí na hráče úplně jinak, než to pravděpodobně tvůrci zamýšleli. Příběh hráče dostatečně nevtáhne, dialogy jsou dlouhé, ale takřka nic nevypoví a slibovaného násilí, kvůli kterému se většina zákazníků o tento titul zajímala, se dostaví spíše ke konci nebo jen není nijak neobvyklé v průběhu Harvestera.
Jak jsem již zmínil, obtížnost je více než přepísknutá. Předmětů má Steve celou řadu, lokací není málo a malých, snadno přehlédnutelných interaktivních míst je také slušná koncentrace. Ostatně, na použití žebříku na světlo by šlo přijít, ale vypnutí poplašného systému vně vašeho domu chce notnou dávku štěstí nebo dlouhé chvíle zkoušení všeho na vše. Od čeho jsou ale návody, že.
Na závěr komu Harvestra doporučit. Běžnému hráči zcela jistě ne, existuje řada lepších her (i s podobnou tématikou - Sanitarium a I Have No Mouth, and I Must Scream). Dnešní hráč adventur upřednostní spíše novější tituly nebo klasiky od LucasArts nebo Sierry. Zůstává tu tak jen úzká skupinka, chtějící něco nového a neokoukaného. To ale, i přes chlubení se autorů, že jde o nejnásilnější adventuru, psychologický teror a tak dále Harvester jako videohra nenabídne. I když závěr mě vcelku potěšil a zachránil pošramocený dojem z poslední třetiny.
Poprvé jsem spatřil zmínku o Harvestru v recenzi ve Score. Už na první pohled mě hra zaujal, stejně tak asi předchozího majitele, který si zaškrtával tituly, které si chce zahrát (nebo to bylo naopak?). Na jednom obrázku kočičí masokombinát, na druhém stažený řitní otvor... není divu, že v mnoha recenzích se dočteneme, že jde spíše o nevkusný garážový produkt partičky podivných studentů než o vysoko rozpočtový interaktivní titul, kterým Harvester však je.
Bohužel samotná hratelnost není nikterak vysoká. Naopak. První polovinu rozdělenou do šesti dnů budete plnit úkoly pro fanatiky v "The Lodge", a jejich záměry se dozvíte až na samém konci hry. Do děje tak vstupujete s klasickou berličkou tvůrců – amnézií. Všichni jen odpovídají "You were always a kidder Steve" když se snažíte dopátrat, kdo tito lidé jsou a proč se všichni chtějí upsat do místní organizace, a postupně začínáte přicházet, že v tomto zapomenutém městečku v Texasu není vše v úplném pořádku. Sovy krouží nebezpečně blízko. Některé nápady jsou zajímavé, jiné méně, ale jako celek to nefunguje. Spíše jde o kompilát více méně šokujících scén, i když ty ve většině působí na hráče úplně jinak, než to pravděpodobně tvůrci zamýšleli. Příběh hráče dostatečně nevtáhne, dialogy jsou dlouhé, ale takřka nic nevypoví a slibovaného násilí, kvůli kterému se většina zákazníků o tento titul zajímala, se dostaví spíše ke konci nebo jen není nijak neobvyklé v průběhu Harvestera.
Jak jsem již zmínil, obtížnost je více než přepísknutá. Předmětů má Steve celou řadu, lokací není málo a malých, snadno přehlédnutelných interaktivních míst je také slušná koncentrace. Ostatně, na použití žebříku na světlo by šlo přijít, ale vypnutí poplašného systému vně vašeho domu chce notnou dávku štěstí nebo dlouhé chvíle zkoušení všeho na vše. Od čeho jsou ale návody, že.
Na závěr komu Harvestra doporučit. Běžnému hráči zcela jistě ne, existuje řada lepších her (i s podobnou tématikou - Sanitarium a I Have No Mouth, and I Must Scream). Dnešní hráč adventur upřednostní spíše novější tituly nebo klasiky od LucasArts nebo Sierry. Zůstává tu tak jen úzká skupinka, chtějící něco nového a neokoukaného. To ale, i přes chlubení se autorů, že jde o nejnásilnější adventuru, psychologický teror a tak dále Harvester jako videohra nenabídne. I když závěr mě vcelku potěšil a zachránil pošramocený dojem z poslední třetiny.
Pro: několik povedených momentů, hudba, grafika, konec a vysvětlení o co tu šlo
Proti: děj, nesrozumitelný dabing (titulky ale nechybí), nevyjasnění zda jde o vážný titul, hratelnost, přepísknutá obtížnost