Úplně první seznámení s úspěšnou herní sérií The Need for Speed proběhlo u mne v prváku na střední, kdy jsem si domů donesl na cd rip verzi prvního dílu. Po několikahodinových (a dnes už pomalu nikomu nic neříkajících) peripetiích se spuštěním jsem se vrhl do závodění, usedl za volantem červeného Ferrari a snažil se pokořit černé Lamborghini. Od té doby už jsem prubnul jen tu a tam demo některého z následujících dílů série (Porsche 2000), a to až do roku 2003, kdy spatřil světlo světa v pořadí již 7 díl (s podtitulem Underground), oplývající dosud nevídaným pojetím nočního ilegálního závodění s velkým zástupem licencovaných čtyřkolových krasavců a s možností jejich následného tunění.

Ano, Underground sebou přivál svěží vítr a do skomírající série nalil novou krev. Pro přilákání co možná nejširšího publika změnil koncept, částečně se svezl na popularitě filmu RYCHLE A ZBĚSILE a pro mne se zapsal na seznam vynikajících arkádových simulátorů.

Na první pohled nezaujme hra jen typickým grafickým ztvárněním tuningového šílenství (barvy a neony), ale i našlápnutým soundtrackem, který při adrenalinem nabitých závodech dodává ten správný feeling z rychlosti. Hudební doprovod je v této hře brán za samostatnou kapitolu a je snad prvním soundtrackem ze hry, který jsem si sehnal.

Co se týče samotného gameplaye, stojím si za názorem, že je proveden velmi vhodně, typů závodů (drag, drift atd.) a tratí je dostatečné množství a se stoupající reputací roste úměrně i obtížnost (čti neomylnost soupeřů). Fajn myšlenkou jsou různé shopy na úpravu nebo nákup nového auta, přičemž člověk v takové lakovně stráví opravdu nemalé množství hodin. Výsledek přeci musí být oku lahodící a chlubitelný :-)

Za poslechu příhodných melodií a pohledu na spoře oděné dívky dostáváte tímto produktem na talíř přijatelně vyvážený žánrový kus, po kterém vám špatně nebude.