Survivor je jiný jak původní hra. Hlavní rozdíl je v tom, že je akčnější, nábojů je tu vždy dostatek, baterka svítí pořád a nevybíjí se a člověk už nemá takový ten pocit "ne, já do tý temný místnosti předemnou nepůjdu, mám poslední 2 náboje a určitě tam na mě něco vyskočí". Tady se prostě bere zbraň a jde se bez keců střílet.

Co zůstalo je grafika, která je stejná, naopak fyzika byla značně vylepšena, příběh je hrozný, což by tady nevadilo, kdyby byl aspon nějak solidně prezentovaný. Ale autoři to odbyli tím, že na začátku každé mise vám postava přečte asi 3 věty a jde se na věc, na cutscény asi nebyl čas. Pár jich tu je, ale stojí za vyliž. Mise jsou velmi krátké, obtížnost překvapivě nízká (normal je tu v podstatě easy, hard je normal, atd.), na druhou stranu má hra slušný spád, emzáci byli lehce poupraveni - umí nové kousky a někteří jsou tužší (chybí bossové), co mě ale sralo nejvíc bylo zakončení všech úrovní. To prostě tak jdete po mapě a zničehonic (asi po projetí neviditelného checkpointu) zčerná obrazovka a začne se načítat další level. Působí to dost zmateně a amatérsky.

Rozdělení hry (a zbraní) na 3 postavy mi vyhovovalo. Přišlo mi to takové osvěžující, že jednou musíte s marinákem kloktat samopalem, podruhé trochu změnit taktiku a s dědkem na blízko pálit emzáky plamenometem a poté s ženskou opatrně postupovat, házet ochromující granáty a sniperkou zabíjet třeba 5 potvor naráz (odrážení kulky od stěn bylo super, zvlášt ve spojení s bullet-timem). Unikátní skill pro každou postavu také hratelnost dost osvěžil a často jsem je využíval.

Hra je tak zhruba stejně dlouhá jak jednička a zatímco tam mi 4 hodiny stačily a měl jsem toho plné kecky, tady bych si klidně ještě pár misí dal. Tudíž máme tu pohodovou oddechovku, která nabízí něco jiného jak původní Shadowgrounds, každopádně kvůli tomu na to nehodlám plivat. Já se u toho bavil. A dal bych si ještě.