Totálně zjednodušená hra pro masy - ale opravdu na samou dřeň. Je to takový Dungeon Siege akčních her.
Proč se plížit, nebo hledat jiné cesty. Prostě všechny postřílíte, sem tam zapnete F2 (léčení), posbíráte věci, občas na něco kliknete a tím zachráníte svět. Vždycky jsem si myslel, že záchrana světa je těžká, ale vůbec ne! Zvládne to každý, stačí jen kliknout myší na pár místech a je to. Úplná brnkačka.

Bůhví proč po vás pořád někdo něco chce. I když jim patří celé armády, neobejdou se bez vaší pomoci. Když si děláte co chcete, vůbec to nevadí, protože do konce hry, vás budou přemlouvat a prosit, abyste dělali právě pro ně.

Nechci ze sebe dělat nějakého věštce, ale že Invisible War bude celkem průšvih, jsem začal tušit, když jsem si přečetl, že se tvůrci rozhodli vzít v potaz všechny připomínky hráčů k původnímu Deus Ex - údajně bylo tvůrcům nejvíc vyčítáno, že hráči nemohli zůstat u UNATCO. To jsem div nevyskočil z kůže, vyčítat hře nejsilnější motiv, na kterém hra stojí. A tak tvůrci druhého dílu provedli to, co vývojář udělat nikdy nesmí - dali na názor slabých hráčů a udělali hru tak, aby vyhovovala všem, hru nic proti nikomu, rasově a genderově vyváženou, politicky a nábožensky korektní, s neexistujícími stranami, jednoduchoučkou a zábavnou.

Uvedu příklad: Máte třeba někam vlézt a pozměnit data v počítači uvnitř vládní budovy. Představil jsem si, jak se potmě plížím k budově, lezu ve stínu kolem oken, zkouším, jestli nejde některé vypáčit, vyhýbám se strážím, popřípadě s pomocí implantátu přelezu nebo přeskočím zeď, nebo otevřu poklop do podzemí a prolezu kanály, nebo vylezu po hromosvodu na střechu, prostě nějak se tam dostanu, pak se vplížím do budovy a v nějaké minihře hacknu počítač a pak stejnou cestou zpět. Omyl, nic takového.
Prostě projdete skrz pět loadovacích obrazovek, přijdete do místnosti a přímo před očima úředníka, kliknete na počítač. Tím je to hotovo, máte vyděláno a můžete zase odejít skrz pět loadingů, zpátky pro odměnu.

K těm loadingům. Mapy jsou malé a obsahují skoro stejný obsah - pár místností, uvnitř jedna až dvě důležité postavy, pár bezvýznamných NPC pro dokreslení atmosféry, to je vše. A tak převážnou část hry, jen hledíte na loadovací obrazovky.

Grafika, která měla zadupat grafiku z jedničky do země, mě přišla horší, než v prvním díle. Uvedu příklad: Ve dvojce jsou některá místa z jedničky - není jich moc, ale jsou. Mají za úkol vzbudit v hráči pocity, dokreslit atmosféru. Jenže - se mnou to vůbec nic nedělalo.
Byl jsem například v místnosti, na kterou jsem měl hodně vzpomínek a čekal jsem, že se mi začnou vybavovat a začnu slzet dojetím (nebo tak něco), ale vůbec nic se nedělo. Byla to ta samá místnost, ale přišla mi dokonale sterilní. Jenom hromada textur mizerné kvality, nic víc. Nikde žádné uvěřitelné pocity. A tak to bylo pořád - nedokázala mě vtáhnout. Přitom před vydáním, jsem viděl obrázky "ze hry", které mě vyrazily dech, jak byly kvalitní. Jenže to by vývojáři nesměli hru vyvíjet primárně pro nejmenovanou konzoli, pro kterou byla optimalizovaná.
Nemůžu si pomoct, ale grafika Deus Ex 1, je bezvadná taková, jaká je a výborně se hodí k atmosféře hry. Pokus, ve dvojce ji "vylepšit", nedopadl dobře.

Příběh hry - nebyl jsem u toho, když vznikal, ale podle výsledku, si to lze snadno domyslet. Vydavatel nejspíš přišel a řekl, "hoši, potřebujem prachy, udělejte dvojku Deus Ex. Já vím že je dějově ukončená a žádné pokračování není možné, ale vy už si nějak poradíte." A tak vývojáři dali hlavy dohromady a z hromady špatných nápadů, vytáhli ten nejméně špatný. Napojili příběh tak "dobře," jak se jen dalo a opravdu neměli moc možností. Nicméně napojení přesto působí uměle, nešikovně a já osobně nevěřím hře ani slovo - nedokázala mě přesvědčit.

Hratelnost je kupodivu slušná, hra je zábavná, loadingy rychlé. Nikdy jsem se u hry nenudil, ale taky jsem z ní nikdy neskákal radostí. Občas se objevil záchvěv nadšení z dobrého nápadu, ale nikdy mi dlouho nevydržel. Převažující pocit byl, jako bych hrál nějak příliš rychle, jako by se mě hra, chtěla nějak moc rychle zbavit. Zjednodušení je prostě tak velké, že působí až znechucujícím dojmem a brání pocitu vtažení do hry. Účinek hry na představivost a fantazii, je téměř nulový, znepřátelené frakce působí jako vykradené z Toma a Jerryho - vůbec na mě nepůsobily dojmem hrůzostrašné síly v pozadí, ale spíš jako postavy z komixu s podivnými názory, snad kromě JC-ho. Totiž lidstvo, spojené do myšlenkového internetu pomocí nanitů, které zároveň léčí, hojí, rozšiřují paměť, zlepšují schopnosti, zvyšují inteligenci, geneticky léčí deviace, brání zločinům atd - to je na 99% skutečná budoucnost lidstva.

Takže, abych nebyl moc dlouhý - není to vůbec Deus Ex 2, nemá to s tím nic společného, atmosféra nulová. Ale je to zábavné a dobře se to hraje. Je to stejně zábavné, jako Tron, takže taky 80%.