Jako stý komentář na této databázi jsem si nemohl vybrat nic jiného, než velice populární strategii Age of Empires II. U této hry jsem strávil se vší pravděpodobností nejvíce času ze všech hraných videoher, a jde říci, že ji mám stále nainstalovanou přes deset let, a její hraní považuji za výbornou relaxaci i adrenalin. Z počátků pro mě měla i silný eduitment prvek v podobě učení se základních pojmů a frází angličtiny a i něco málo z obecné historie.
Ke hře jsem se dostal skrze demoverzi, která se nacházela na jednom přiloženém CD-ROMu časopisu Score. A jelikož mě grafika od prvního prezentovaného screenshotu zaujala (tentokrát rozsáhlá recenze v Levelu), Age of Empires II bylo rázem nainstalováno. Přestože bylo možno hrát jen tutoriálovou kampaň a ostatní byly šedé a neinteraktivní, u real-time strategie jsem strávil řadu měsíců opakováním misí skotského Williama Wallaceho.
Když se mi do rukou dostala plná verze, přišlo to pravé pohlcení počítačovou hrou, kdy i dnes nepociťuji žádné vyčerpání zábavnosti titulu, ba naopak. Jedním z faktorů je jak nestárnoucí vizuální podoba, tak i hudba (zde). Stejně tak pestrá je i nabídka typů hry, nebo i zakomponovaný editor, u kterého jsem strávil řadu hodin vytvářením různých situací, které by v běžné misi možné nebyly nebo jen tvorbou co nejčlenitějšího povrchu a propracovaných obraných valů. Tím hlavním tahákem AoE II je ale pětice kampaní, kdy každá je do jisté míry specifická a vyžaduje rozdílný přístup hraní. Z nabízených mě nejvíce zaujala ta za Čingischána, obzvláště mise úvodní, kde bylo třeba plnit úkoly pro menší klany.
Mimo nich je možno v náhodně vygenerovaných scénářích hrát až s třináctkou národů, kdy každý disponuje jinými přednostmi a technologickým stromem. A tak Turci disponují janičári a věži schopnými za pomoci střelného prachu a dělových koulí rozmetat cokoliv nepohyblivého, zatímco například Britové spoléhají na typické lučištníky s dalekým dostřelem.
Jediným negativem je tak opomenutí Slovanů (což již napravuje Age of Empires II HD: The Forgotten), kdy v jedné misi za Fredrika Barbarossu vystupují jako Germáni a možná i menší zásoby zlata a kamení, které se projeví při delším hraní jedné mapy.
Po všech stránkách povedená hra, která nejednoho hráče přiměla se zajímat o historii, dále, a především, také titul, který pokud vás zpočátku chytne, máte na velice dlouhou dobu vystaráno o zábavu, i díky možnosti hraní přes internet a objevování nových taktik. Z mého pohledu nejlepší kdy vydaná strategie.
Ke hře jsem se dostal skrze demoverzi, která se nacházela na jednom přiloženém CD-ROMu časopisu Score. A jelikož mě grafika od prvního prezentovaného screenshotu zaujala (tentokrát rozsáhlá recenze v Levelu), Age of Empires II bylo rázem nainstalováno. Přestože bylo možno hrát jen tutoriálovou kampaň a ostatní byly šedé a neinteraktivní, u real-time strategie jsem strávil řadu měsíců opakováním misí skotského Williama Wallaceho.
Když se mi do rukou dostala plná verze, přišlo to pravé pohlcení počítačovou hrou, kdy i dnes nepociťuji žádné vyčerpání zábavnosti titulu, ba naopak. Jedním z faktorů je jak nestárnoucí vizuální podoba, tak i hudba (zde). Stejně tak pestrá je i nabídka typů hry, nebo i zakomponovaný editor, u kterého jsem strávil řadu hodin vytvářením různých situací, které by v běžné misi možné nebyly nebo jen tvorbou co nejčlenitějšího povrchu a propracovaných obraných valů. Tím hlavním tahákem AoE II je ale pětice kampaní, kdy každá je do jisté míry specifická a vyžaduje rozdílný přístup hraní. Z nabízených mě nejvíce zaujala ta za Čingischána, obzvláště mise úvodní, kde bylo třeba plnit úkoly pro menší klany.
Mimo nich je možno v náhodně vygenerovaných scénářích hrát až s třináctkou národů, kdy každý disponuje jinými přednostmi a technologickým stromem. A tak Turci disponují janičári a věži schopnými za pomoci střelného prachu a dělových koulí rozmetat cokoliv nepohyblivého, zatímco například Britové spoléhají na typické lučištníky s dalekým dostřelem.
Jediným negativem je tak opomenutí Slovanů (což již napravuje Age of Empires II HD: The Forgotten), kdy v jedné misi za Fredrika Barbarossu vystupují jako Germáni a možná i menší zásoby zlata a kamení, které se projeví při delším hraní jedné mapy.
Po všech stránkách povedená hra, která nejednoho hráče přiměla se zajímat o historii, dále, a především, také titul, který pokud vás zpočátku chytne, máte na velice dlouhou dobu vystaráno o zábavu, i díky možnosti hraní přes internet a objevování nových taktik. Z mého pohledu nejlepší kdy vydaná strategie.
Pro: grafika i hudba, zvuky, návyková hratelnost, počet národů, kampaně, řada možností - propracované, historické zasazení
Proti: pár drobností