V pořadí šestý díl o dobrodružstvích neohroženého kosmonauta Keena mnoho nového nenabízí. Stále je to ten dobře známý, dobře hratelný, stejně vypadající (i barevně) a stále připravený zachránit celou galaxii (nebo konkrétní osoby).

Jediné co se opravdu změnilo je, že místo kapek ve čtvrtém díle se tady sbírají mouchy, ale účel je stále stejný, za 100 much jeden život. Změnou ještě prošli nepřátelé, kteří dostali novou podobu, ale další už jsou vyloženě z roviny kosmetických úprav. Z mého pohledu je to tak dobře.

Vše podstatné zůstalo zachováno. Hratelnost (za použití klasické trojkombinace kláves), skákadla a phaser (či co to vlastně je), vyvážená obtížnost, levely v podobě domečků, skrz které se je nutné prokousat na konec a ve kterých je nutné sbírat diamanty čtyř barev a přehazovat páčky. Také zůstal typický pocit a nervy na pochodu při špatném doskočení na přijíždějící/odjíždějící plošinku s posledním životem... Ještě že hra obsahuje save/load systém, což na plošinovku té doby nebývalo úplně zvykem.

Pro jedny příjemné prodloužení oblíbené hry, pro jiné tak trochu nastavovaná kaše – obojí názor je přípustný.