Text komentáře: Ultima Online pro mě vždycky bude dokonalá. Strašně mě mrzí, že v době, kdy tahle hra vyšla, jsem si ještě hrál na písečku s bábovičkama. Zameškal jsem ty určitě nádherné časy, kdy byl plný server a podobně. K UO jsem se dostal zhruba někdy v roce 2003. Možná i mnohem dřív ale už je to tak dávno, že si to prostě nelze přesně pamatovat.
Ukazoval mi to kamarád doma na svém PC, říkal jsem si, že to musí bejt něco hroznýho, takováhle hra... a to odporná grafika... V téhle době jsme ještě měli internet s vytáčeným připojením takže dveře k této hře byli zavřené. Nicméně kamarád ze sídliště a jeho rodiče neplatili paušál za internet, tudíž jim byl internet vypnut a hle-nedalo se kde hrát. V tom jako čirý blesk z nebe buám prásk-týden na to jsme měli DSL 256kb/s a tak začala moje éra UO. Musel jsem logovat kamarádův accout aby mu ho nesmazali, tudíž jsem si k té hře nakonec vybudoval nějakej vztah. Je to jako dřív, kdy rodiče provdávali svoje dcery. Svoje manžely taky nemilovaly, ale časem začaly.
Založil jsem si nakonec vlastní účet a začal prozkoumávat obrovský svět kterej mi hra nabídla(konkrétně na serveru Dark Paradise). Každé nové monstrum, které jsem našel, pro mě byla výzva, každý kout jsem chtěl mít prozkoumaný... Hru mě sice kazili zákeřná PKčka ale nemění to nic na tom, že ve hře jsem potkal ne-jednoho hráče, kamarády, se kterými(ač jsou z druhého konce republiky) vídám dodnes i v reálu. Vzhledem k tomu, že jsou o mnoho starší jak já a v UO jsem se s nimi spřátelil v době své puberty, bylo asi těžké kamarádit se ve hře s náctiletým frackem. Ale chtěl jsem být jako oni, chovat se a přemýšlet jako oni-být dospělým. Díky nim jsem přečkal tohle období s nadhledem a v duši se smál ostatním spolužákům ve škole, že vůbec neví která bije. Chovali se jak hovada a já si připadal strašně dospěle :-)
V dnešní době už bohužel nejsou tací lidé, aby se připojili na UO a řekli- to chci zkusit- a založí si účet. Občas se taky ještě připojím a chvíli si zahraju, zajdu třeba na nějakou výpravu... ale všechno jen díky tomu, že to pořád hrajou kamarádi a mám se ke komu vracet. Dnešní UO svět už prostě není jen o hraní, ale také o přátelství.
Kromě obrovského světa, stovek různých monster, bezvadně vyvinuté PvP(pozn. hráč je defaultně modrý, ve městech je chráněn strážemi-3x zabití modrého hráče znamená "vyhoštění", stáváte se psancem-vstup do města, pokud vás spatří jiný hráč nebo stráže, pro vás znamená téměř stoprocentní smrt) se mi strašně líbilo přijímání do guild. Proces přijmutí do guildy někdy trval i půl roku, či rok... a majitelé si dávali hodně záležet, kdo v guildě bude.
Nesmím zapomenout také na smrt. Dnešní hry typu wow a tak dále se bojí a vlastně vůči hráčům se bojí oprávněně zavést něco jako hardcore smrt či loot. Velký odliv hráčů by byl téměř jistý. Na UO se mi vždy líbilo, že jakmile jste umřeli a někdo našel vaše tělo(než jste se stihli obživit u léčitele a doběhnout si k tělup pro věci) mohl ho klidně vylootovat. Když vás zabije v lese na houbách nějakej PK indián, je téměř jasné, že se můžete rozloučit s výbavou... a pokud ste měli s sebou koně, tak i s koněm.
Já bych mohl o UO psát klidně půl dne, ale myslím že je čas to utnout.
Nuže, všechno časem ormzí a hráče už omrzela grafika, důsledkem je, že na českých serverech je online průměrně tak 200-400 lidí, víc né a všichni jsou rozkouskování na několika serverech.
Dnešní době běží a má ještě nějakou hráčskou základnu:
http://www.endor.cz/
http://www.darkparadise.cz/
http://www.moria.cz/www/
http://auberon.stranky.org/
http://geomw.savana.cz/web/index.php?cont=
UO je pro mě srdcovka, a byl jsem díky ní vychován. 100%
Ukazoval mi to kamarád doma na svém PC, říkal jsem si, že to musí bejt něco hroznýho, takováhle hra... a to odporná grafika... V téhle době jsme ještě měli internet s vytáčeným připojením takže dveře k této hře byli zavřené. Nicméně kamarád ze sídliště a jeho rodiče neplatili paušál za internet, tudíž jim byl internet vypnut a hle-nedalo se kde hrát. V tom jako čirý blesk z nebe buám prásk-týden na to jsme měli DSL 256kb/s a tak začala moje éra UO. Musel jsem logovat kamarádův accout aby mu ho nesmazali, tudíž jsem si k té hře nakonec vybudoval nějakej vztah. Je to jako dřív, kdy rodiče provdávali svoje dcery. Svoje manžely taky nemilovaly, ale časem začaly.
Založil jsem si nakonec vlastní účet a začal prozkoumávat obrovský svět kterej mi hra nabídla(konkrétně na serveru Dark Paradise). Každé nové monstrum, které jsem našel, pro mě byla výzva, každý kout jsem chtěl mít prozkoumaný... Hru mě sice kazili zákeřná PKčka ale nemění to nic na tom, že ve hře jsem potkal ne-jednoho hráče, kamarády, se kterými(ač jsou z druhého konce republiky) vídám dodnes i v reálu. Vzhledem k tomu, že jsou o mnoho starší jak já a v UO jsem se s nimi spřátelil v době své puberty, bylo asi těžké kamarádit se ve hře s náctiletým frackem. Ale chtěl jsem být jako oni, chovat se a přemýšlet jako oni-být dospělým. Díky nim jsem přečkal tohle období s nadhledem a v duši se smál ostatním spolužákům ve škole, že vůbec neví která bije. Chovali se jak hovada a já si připadal strašně dospěle :-)
V dnešní době už bohužel nejsou tací lidé, aby se připojili na UO a řekli- to chci zkusit- a založí si účet. Občas se taky ještě připojím a chvíli si zahraju, zajdu třeba na nějakou výpravu... ale všechno jen díky tomu, že to pořád hrajou kamarádi a mám se ke komu vracet. Dnešní UO svět už prostě není jen o hraní, ale také o přátelství.
Kromě obrovského světa, stovek různých monster, bezvadně vyvinuté PvP(pozn. hráč je defaultně modrý, ve městech je chráněn strážemi-3x zabití modrého hráče znamená "vyhoštění", stáváte se psancem-vstup do města, pokud vás spatří jiný hráč nebo stráže, pro vás znamená téměř stoprocentní smrt) se mi strašně líbilo přijímání do guild. Proces přijmutí do guildy někdy trval i půl roku, či rok... a majitelé si dávali hodně záležet, kdo v guildě bude.
Nesmím zapomenout také na smrt. Dnešní hry typu wow a tak dále se bojí a vlastně vůči hráčům se bojí oprávněně zavést něco jako hardcore smrt či loot. Velký odliv hráčů by byl téměř jistý. Na UO se mi vždy líbilo, že jakmile jste umřeli a někdo našel vaše tělo(než jste se stihli obživit u léčitele a doběhnout si k tělup pro věci) mohl ho klidně vylootovat. Když vás zabije v lese na houbách nějakej PK indián, je téměř jasné, že se můžete rozloučit s výbavou... a pokud ste měli s sebou koně, tak i s koněm.
Já bych mohl o UO psát klidně půl dne, ale myslím že je čas to utnout.
Nuže, všechno časem ormzí a hráče už omrzela grafika, důsledkem je, že na českých serverech je online průměrně tak 200-400 lidí, víc né a všichni jsou rozkouskování na několika serverech.
Dnešní době běží a má ještě nějakou hráčskou základnu:
http://www.endor.cz/
http://www.darkparadise.cz/
http://www.moria.cz/www/
http://auberon.stranky.org/
http://geomw.savana.cz/web/index.php?cont=
UO je pro mě srdcovka, a byl jsem díky ní vychován. 100%
Diablo III
Pro: pvp, hardcore loot, systém guild, gm se opravdu starají o zábavu, pořádek
Proti: v dnešní době už upadá, málo hráčů, nulový příliv hráčů