Old school my ass!
Duke Nukem Forever se prezentuje spoustou přesně takových prvků, kvůli kterým mě současné FPS moc neberou: Naprosto lineární levely s neviditelnými zdmi, kde můžu jít jen přesně určenou přímou cestou a dělat pouze, co je mi řečeno, jak cvičená opice. Nechybí pár sekund nesmrtelní nepřátelé, protože musí dokončit důležitou naskriptovanou scénu. (Drobnost, ale tohle mě vždy rozčílí.) Právě takové scény, které musí proběhnout pro postup dál. Lokace, které se bezdůvodně uzavřou, dokud nepozabíjím všechny nabíhající nepřátele. Turret sections – musí, ovládat stojící zbraň a kosit nabíhající hordy (prostě takový Moorhuhn ve 3D) – v DNF je jich hodně. Rádoby cool/immersion grafické efekty (Bloody screen! So real!), které především zhoršují schopnost cokoliv vidět (btw. night vision, "nápaditě" nazvaná Duke vision, je vážně nepříjemná na oči, doplněná otravným zvukem). Checkpoint save systém, autoheal a dovršuje to možnost nosit jen dvě zbraně. To všechno tu je napráskáno bez rozmyslu a značně nepovedeně.
Interaktivní předměty na každém kroku! Je sice hezké, že si můžu všelicos zapnout nebo osahat, ale obešel bych se i bez toho. Jenže už to není jen zajímavé zpestření, hra na tom z části staví. Duke si tím zvyšuje maximum zdraví, což je v jeho případě Ego (Dokážu použít mikrovlnku, ou jé, to jsem machr!) Dokonce na začátku a uprostřed hry je lokace, která se hraje jak adventura po lobotomii – projdi se kolem, poslechni si, co říkají postavy, najdi a dones tři věci. Žádná akce! V FPS nesoucí jméno Duke Nukem! Nedělám si prdel! K tomu všemu nechybí hry ve hře. Jako například pinball nebo automatový poker. Hm, fajn, ale proč bych se chtěl sakra v FPS zastavit a hrát poker?! Jo jasně, výhra dává největší bonus do Ega, takže všechny tyhle blbosti sice můžu vynechávat, ale ne bez pocitu, že ke konci budu mít třeba problémy, protože skončím jen s polovinou zdraví. Prostě spoustu omáčky, málo masa.
Když na mě DNF zrovna nevalil další blbosti, nesnažil se naprosto tupě a prázdně tvářit, že má nějaký příběh, a rozjel pořádnou akci, ukázal se jako celkem slušná koridorová akce, prostě jednoduchá odreagovačka, při které jsem se i občas pousmál, asi tak každému desátému vtipu. Dokonce se sem tam objeví i zajímavé game designérské nápady. Vede zmenšený Duke v kuchyni Duke Burgeru. Ale takových momentů není moc a prostě dlouho trvá, než se vůbec nějaká akce přes všelijaké hovadiny rozjede.
Duke Nukem Forever se prezentuje spoustou přesně takových prvků, kvůli kterým mě současné FPS moc neberou: Naprosto lineární levely s neviditelnými zdmi, kde můžu jít jen přesně určenou přímou cestou a dělat pouze, co je mi řečeno, jak cvičená opice. Nechybí pár sekund nesmrtelní nepřátelé, protože musí dokončit důležitou naskriptovanou scénu. (Drobnost, ale tohle mě vždy rozčílí.) Právě takové scény, které musí proběhnout pro postup dál. Lokace, které se bezdůvodně uzavřou, dokud nepozabíjím všechny nabíhající nepřátele. Turret sections – musí, ovládat stojící zbraň a kosit nabíhající hordy (prostě takový Moorhuhn ve 3D) – v DNF je jich hodně. Rádoby cool/immersion grafické efekty (Bloody screen! So real!), které především zhoršují schopnost cokoliv vidět (btw. night vision, "nápaditě" nazvaná Duke vision, je vážně nepříjemná na oči, doplněná otravným zvukem). Checkpoint save systém, autoheal a dovršuje to možnost nosit jen dvě zbraně. To všechno tu je napráskáno bez rozmyslu a značně nepovedeně.
Interaktivní předměty na každém kroku! Je sice hezké, že si můžu všelicos zapnout nebo osahat, ale obešel bych se i bez toho. Jenže už to není jen zajímavé zpestření, hra na tom z části staví. Duke si tím zvyšuje maximum zdraví, což je v jeho případě Ego (Dokážu použít mikrovlnku, ou jé, to jsem machr!) Dokonce na začátku a uprostřed hry je lokace, která se hraje jak adventura po lobotomii – projdi se kolem, poslechni si, co říkají postavy, najdi a dones tři věci. Žádná akce! V FPS nesoucí jméno Duke Nukem! Nedělám si prdel! K tomu všemu nechybí hry ve hře. Jako například pinball nebo automatový poker. Hm, fajn, ale proč bych se chtěl sakra v FPS zastavit a hrát poker?! Jo jasně, výhra dává největší bonus do Ega, takže všechny tyhle blbosti sice můžu vynechávat, ale ne bez pocitu, že ke konci budu mít třeba problémy, protože skončím jen s polovinou zdraví. Prostě spoustu omáčky, málo masa.
Když na mě DNF zrovna nevalil další blbosti, nesnažil se naprosto tupě a prázdně tvářit, že má nějaký příběh, a rozjel pořádnou akci, ukázal se jako celkem slušná koridorová akce, prostě jednoduchá odreagovačka, při které jsem se i občas pousmál, asi tak každému desátému vtipu. Dokonce se sem tam objeví i zajímavé game designérské nápady. Vede zmenšený Duke v kuchyni Duke Burgeru. Ale takových momentů není moc a prostě dlouho trvá, než se vůbec nějaká akce přes všelijaké hovadiny rozjede.
