OK, je to asi měsíc, co znám Angry Birds. A pořád je hraju. Díky, má milá M., že jsi mi o nich řekla.

Když jsem je hrál jen chvíli, ohodnotil jsem je zde 75%. Nyní jsem přišel na tuto stránku zas a uvědomil jsem si, jak hluboce jsem se mýlil. Tato hra si totiž zaslouží daleko více.

* Zaprvé - návykovost. O tom není sporu, hra dokáže chytnout. Ale také odměnit. To první pomáhá dostat se do hry a vrátit se k ní, to druhé dává herní spokojenost.
* Zadruhé - dobrý pocit z poražení prasat, ještě lepší ze získání tří hvězd. Dá to práci, ale též prchavý pocit blaha. Dokázal jsem to. A už se jede dál.
* Zatřetí - fyzika. Mám rád hry, které takhle využívají fyzikální zákony (a že už herní enginy/fyz. modely dokážou hezké věci), ať už Portal, World of Goo a nebo hrátky v Braidu. Sice se mi občas zdá, že fyzika nefunguje tak, jak by měla (kusy nepadají, ale zaseknou se). I tak už jen to, že je celá hra založená na principu "padání dolů", přitažlivosti gravitace, je fajn.
* Začtvrté - logika. Musíte přijít na to, jak na to (ehm). Každý level má většinou mnoho způsobů, jak ho dokončit na 1 hvězdu, už méně na 2 hvězdy a většinou jen jeden na hvězdy 3. Způsoby se dost mění a každý "svět" má svůj vlastní ráz.

Stručně řečeno - budete si hru v pohodě užívat, když jí nebudete hrát moc dlouho v kuse (hodiny, dny).

V této chvíli mám 419 hvězd z 195 levelů. Mám tedy kousek před 3/4 hvězd, to je můj současný cíl. Herní doba několik desítek hodin a hra stále baví.

Navíc je to dobrá hra pro přítelkyně, což jistě potěší ty opřítelkyňované z nás. Nevím jak s manželkami.