Pro ty, kteří dávají 95% - 100 %: Naprosto bezduchý zakladatel bezduchého žánru. Zvuky rvou uši, posílání jednotek po jedné jest tragikomické. Až na pár detailů je výběr strany otázkou vaší ("nej") oblíbenější barvy (výběr ze třech!). Nepřátelé nejsou schopni jediného skutečně koordinovaného útoku, jen posílají jednotky vždy tak, aby je vaše řady dokázaly postupně pozabíjet. Parodie na strategii.

Pro ty, kteří dávají 60% - 90%: Asi není důvod, abychom se k téhle hře dnes ještě vraceli. Nicméně když to zkusíme, tak plusy určitě najdeme. Předně grafika překvapivě není tragická a má svůj celkem slušný styl. Druhak mentatové se určitě povedli, podobně jako animačky, které v tomto případě snad ani nemohou zestárnout (anžto byly dělány ručně). Strany se, pravda, příliš neliší. Nicméně přesto je celková "atmosféra" při hraní za Atreides, Ordos či Harkonnen odlišná a k sakru... Vždyť je to Herbert. Osobně mám od něj rád jen první knihu, nicméně i v téhle hře cítím vánek vířící duny nasycený kořením. A mé oči náhle chytají slabě modrý nádech.

Pro ty, kteří dávají 0% - 55%: Bohužel ani pod oněch 70% nikdo nešel. Ať žije klasika a absence vlastního názoru! Nasázejme všem hrát starším 15 let stovky! Pozér je bůh! Je nám okolo dvaceti, ale všichni jsme si již jisti, že naše mládí bylo to nejlepší a s mladou generací (tzn. stejní cucáci jako my, jen o pár let dříve narození) to nutně musí jít z kopce. Předstírejme, že hry našeho mládí nejsou z dnešního hlediska mozkovou mrtvicí.

P.S. Měl jsem dlouhý den v práci. :)