Boiling Point měl výborný nápad. Na takový nápad prostě nezapomenete. Taky proto jsem tenkrát hru sledoval, ještě předtím, než vyšla a v předprodeji si jí za 300 kč koupil. Samozřejmě, za ty peníze se nedá čekat hodně, ale občas kdejaká hra může překvapit. A já v to, v rámci Boiling Point, doufal.
Když jsem hru nainstaloval, líbilo se mi, jakou hra měla volnost. Člověk si mohl dělat na celém ostrově co chtěl. Na druhou stranu bylo neuvěřitelně obtížné hru hrát a vůbec jí mít chuť dohrát. Nechce se mi ani věřit, že by to někdo dokázal. Musel by totiž nad hrou zkejsnout alespoň do tisíce hodin. Tam byl problém v samotné volnosti, která skutečně byla volností. Hra hráče vůbec nijak nenaváděla...Prostě a jednoduše jste měli určité frakce jako mafiáni, kartel nebo zdejší gardu, armádu a bůhví co ještě a Vy jste se sám rozhodl, pro co budete hrát a zdali budete zmetek a budete na oko nacionalistům řikat, jak s nimi bojujete za práva země a přitom jste vysláni národní gardou. Ono to takhle vypadalo hrozně hezky, jenže hra se setkala asi s miliardou problémů, které nešly neřešit.
Když už jste někam chtěl, většinou to byl dost zásadní problém. Vzpomeňte si na GTA, kde jste se s tím nesrali a když Vám kikslo auto tak za rohem nějaké další prostě a jednoduše bylo. Tady nebylo, takže pokud jste se rychle chtěl někam dostat a náhodou jste narazili na nějakej pixel na silnici, který Vám auto během nanosekundy odstavil, měl jste prostě smůlu a musel doufat, že džunglí něco pojede. No a nebo se vydat pěšky. Už jenom proto byla hra sama o sobě neuvěřitelně zdlouhavá a vyřešit jeden úkol pak mohlo trvat klidně i několik hodin.
Další problém jsem v minulém odstavci už zmínil. Džungle byla sice hezká, ale na úkor realističnosti byla plná neuvěřitelných bugů. Takže i když jsem hru chtěl hrát jako v reálu, mohlo se stát, že se na silnici objeví neviditelný šutr a celý to hraní mi zkurví. Nehledě na to, že samotný nepřítel se taky kolikrát choval jak kretén, i když tam měl náznaky toho, že alespoň trošku přemýšlí. Co se týče plynulosti hry, je veřejně známo, že se naprosto brutálně sekala na tehdá i výkonných počítačích. Dobře musím tvůrcům dát za pravdu, že mrtvo v té jejich zemi Realia nebylo. Jednou jsem si to tak rajtoval džunglí a zničehonic jsem se přimotal do bitky mezi kartelem a policajty. Na silnici, zničehonic. To bylo docela sympatické :-)
Nemůžu ale říct, že bych si hraní této hry neužil, právě naopak. Určitě si na ní kolikrát vzpomenu, na to množství bugů, které mi znepříjemnili hraní, ale také za samotný nápad, neuvěřitelně náročný nápad na zpracování, se kterým se tvůrci odhodlali a ve výsledku se jim to povedlo tak na půl. A možná ani to ne. Pořád se ale budu držet lepšího hodnocení. Jsou horší hry než Boiling Point. Škoda jenom, že nemám nervy z ocele, protože tady je potřebuje každý hráč.
Když jsem hru nainstaloval, líbilo se mi, jakou hra měla volnost. Člověk si mohl dělat na celém ostrově co chtěl. Na druhou stranu bylo neuvěřitelně obtížné hru hrát a vůbec jí mít chuť dohrát. Nechce se mi ani věřit, že by to někdo dokázal. Musel by totiž nad hrou zkejsnout alespoň do tisíce hodin. Tam byl problém v samotné volnosti, která skutečně byla volností. Hra hráče vůbec nijak nenaváděla...Prostě a jednoduše jste měli určité frakce jako mafiáni, kartel nebo zdejší gardu, armádu a bůhví co ještě a Vy jste se sám rozhodl, pro co budete hrát a zdali budete zmetek a budete na oko nacionalistům řikat, jak s nimi bojujete za práva země a přitom jste vysláni národní gardou. Ono to takhle vypadalo hrozně hezky, jenže hra se setkala asi s miliardou problémů, které nešly neřešit.
Když už jste někam chtěl, většinou to byl dost zásadní problém. Vzpomeňte si na GTA, kde jste se s tím nesrali a když Vám kikslo auto tak za rohem nějaké další prostě a jednoduše bylo. Tady nebylo, takže pokud jste se rychle chtěl někam dostat a náhodou jste narazili na nějakej pixel na silnici, který Vám auto během nanosekundy odstavil, měl jste prostě smůlu a musel doufat, že džunglí něco pojede. No a nebo se vydat pěšky. Už jenom proto byla hra sama o sobě neuvěřitelně zdlouhavá a vyřešit jeden úkol pak mohlo trvat klidně i několik hodin.
Další problém jsem v minulém odstavci už zmínil. Džungle byla sice hezká, ale na úkor realističnosti byla plná neuvěřitelných bugů. Takže i když jsem hru chtěl hrát jako v reálu, mohlo se stát, že se na silnici objeví neviditelný šutr a celý to hraní mi zkurví. Nehledě na to, že samotný nepřítel se taky kolikrát choval jak kretén, i když tam měl náznaky toho, že alespoň trošku přemýšlí. Co se týče plynulosti hry, je veřejně známo, že se naprosto brutálně sekala na tehdá i výkonných počítačích. Dobře musím tvůrcům dát za pravdu, že mrtvo v té jejich zemi Realia nebylo. Jednou jsem si to tak rajtoval džunglí a zničehonic jsem se přimotal do bitky mezi kartelem a policajty. Na silnici, zničehonic. To bylo docela sympatické :-)
Nemůžu ale říct, že bych si hraní této hry neužil, právě naopak. Určitě si na ní kolikrát vzpomenu, na to množství bugů, které mi znepříjemnili hraní, ale také za samotný nápad, neuvěřitelně náročný nápad na zpracování, se kterým se tvůrci odhodlali a ve výsledku se jim to povedlo tak na půl. A možná ani to ne. Pořád se ale budu držet lepšího hodnocení. Jsou horší hry než Boiling Point. Škoda jenom, že nemám nervy z ocele, protože tady je potřebuje každý hráč.
Pro: Volnost, džungle, obrovské prostory
Proti: Příšerná zdlouhavost, miliarda bugů a AI protihráče