GTA San Andreas jsem nejprve zkusil hrát na svém postarším počítači, ale dostal jsem se jen do druhého města, a to mi ještě můj bratranec musel některé časově omezené mise splnit, protože se mi hra dosti sekala. Plně jsem si ji tedy vychutnal až na počítači novém, a protože tomu předcházelo dvouleté čekání, nemohl jsem se o ní odlepit.
První co mě zaujalo, byl nový dopravní prostředek, určený ke splnění první mise. Bylo jím kolo, na kterém jsem se v moc hrách ještě neproháněl. Samozřejmě zde byly později k dispozici i další vozidla, a to jak staré známé auto, motorka, loď, letadlo nebo vrtulník, tak i nové přírůstky v podobě čtyřkolky, traktoru, kombajnu a mého nejoblíbenějšího jetpacku. V pozdějších fázích hry jsem ale stejně nejčastěji používal výhradně letadla, která (kromě práškovacího) obsahovala padák, a tak jsem se nemusel starat o přistání.
Těmito přibližovadly se dalo pohybovat po celém státu San Andreas s obrovskou rozlohou a k tomu z rádia zněla vcelku poslouchatelná hudba. Již se mi nezamlouvala tolik, jako ve Vice City, ale projíždět se po venkově se zapnutou stanicí K-Rose prostě nemělo chybu.
Vylepšen byl i hlavní hrdina, nebo spíše jeho možnosti a schopnosti. Tetování ani posilovnu jsem sice moc nevyužíval a místo jídla můj CJ spal při ukládání hry, co jsem však využíval hojně byl kadeřnický salon a oblečení, takže vzhled mojí postavy se mnohokrát změnil a jediné co zůstávalo stejné byla maska hokejového brankáře na obličeji, aby mé zločiny nebyly odhaleny.
Dále se CJ zlepšoval i v řízení všech vozidel, přičemž mu v tom nejvíce pomáhaly školy k tomu určené. Konečně také může hlavní hrdina plavat a dokonce se i potápí a zvětšuje si tím kapacitu plic, pro možnost delšího pobytu pod vodou.
Mimo hlavních a vedlejších misí mě hodně bavilo dobývání území, kdy jsem rozšiřoval své teritorium na úkor ostatních gangů a přitom vydělal i nějaké peníze. Ty jsem však mohl získat daleko jednodušším způsobem - sázením na dostihové koně. Stačilo vždy vsadit na posledního s kurzem 1:12 a vyšlo to dříve než na podvanácté. Nakonec jsem ale hodně peněz prohrál ve zdánlivě výdělečných kasinech na automatech, při ruletě nebo v blackjacku.
Nad celým státem ční Mount Chiliad, kde neustále havarují letadla a odjedete zde pár sebevražedných závodů na kole. Nedaleko od této hory jsem se dokonce setkal i s nemluvným hrdinou z trojky, což mě mile překvapilo, a protože ve výčtu tolika kladů nalézám jen pár negativů, jako je slabší příběh a některé skladby v rádiích, nevidím důvod, proč si páté GTA na PC nezahrát znovu.
První co mě zaujalo, byl nový dopravní prostředek, určený ke splnění první mise. Bylo jím kolo, na kterém jsem se v moc hrách ještě neproháněl. Samozřejmě zde byly později k dispozici i další vozidla, a to jak staré známé auto, motorka, loď, letadlo nebo vrtulník, tak i nové přírůstky v podobě čtyřkolky, traktoru, kombajnu a mého nejoblíbenějšího jetpacku. V pozdějších fázích hry jsem ale stejně nejčastěji používal výhradně letadla, která (kromě práškovacího) obsahovala padák, a tak jsem se nemusel starat o přistání.
Těmito přibližovadly se dalo pohybovat po celém státu San Andreas s obrovskou rozlohou a k tomu z rádia zněla vcelku poslouchatelná hudba. Již se mi nezamlouvala tolik, jako ve Vice City, ale projíždět se po venkově se zapnutou stanicí K-Rose prostě nemělo chybu.
Vylepšen byl i hlavní hrdina, nebo spíše jeho možnosti a schopnosti. Tetování ani posilovnu jsem sice moc nevyužíval a místo jídla můj CJ spal při ukládání hry, co jsem však využíval hojně byl kadeřnický salon a oblečení, takže vzhled mojí postavy se mnohokrát změnil a jediné co zůstávalo stejné byla maska hokejového brankáře na obličeji, aby mé zločiny nebyly odhaleny.
Dále se CJ zlepšoval i v řízení všech vozidel, přičemž mu v tom nejvíce pomáhaly školy k tomu určené. Konečně také může hlavní hrdina plavat a dokonce se i potápí a zvětšuje si tím kapacitu plic, pro možnost delšího pobytu pod vodou.
Mimo hlavních a vedlejších misí mě hodně bavilo dobývání území, kdy jsem rozšiřoval své teritorium na úkor ostatních gangů a přitom vydělal i nějaké peníze. Ty jsem však mohl získat daleko jednodušším způsobem - sázením na dostihové koně. Stačilo vždy vsadit na posledního s kurzem 1:12 a vyšlo to dříve než na podvanácté. Nakonec jsem ale hodně peněz prohrál ve zdánlivě výdělečných kasinech na automatech, při ruletě nebo v blackjacku.
Nad celým státem ční Mount Chiliad, kde neustále havarují letadla a odjedete zde pár sebevražedných závodů na kole. Nedaleko od této hory jsem se dokonce setkal i s nemluvným hrdinou z trojky, což mě mile překvapilo, a protože ve výčtu tolika kladů nalézám jen pár negativů, jako je slabší příběh a některé skladby v rádiích, nevidím důvod, proč si páté GTA na PC nezahrát znovu.
Pro: nové dopravní prostředky, obrovská rozloha, nové možnosti hlavního hrdiny, dobývání území, koňské dostihy, Mount Chiliad
Proti: slabší příběh a některé skladby v rádiích