BG byla první hra která mě a i mou mámu přivedla k RPG. Zároveň to byla také první z mála her, u kterých se nebojím říct, že místo relaxu přišla těžká závislost, trávil jsem u ní několik hodin v kuse. Chytli se i kamarádi, tady mám perličku, že oba vůbec nepochopili, že se dá hra pauznout:) Za výjimečné postavení BG může určitě kombinace geniálního Infinity Enginu a populární svět D&D Forgotten Realms.

Příběh má celkem obvyklé epické schéma, nejdříve jste do příběhu vtaženi osobně a lokálně, postupem děje se stává jasné že tyto věci jsou součástí něco většího ohrožující celou zem. I když máte na výběr postavu jakékoliv rasy a povolání, jste v příběhu geniálně zakořeněni. Začínáte na malebném místě kde si osvojujete první hráčské kroky a dovednosti, zde se seznamujete s prvními postavami a řešíte první náznaky příběhu…pokud si po vyvržení do okolního světa nepostesknete že jste ztratili domov, v průběhu hry vám to hra tu a tam připomene až tomu sami uvěříte.

NPC tu podobně jako ve Falloutu či Albionu nejsou jen nepřátelé či obchodníci, naopak většina z nich je přátelská a může vám zadat úkol, pomoci v jeho plnění nebo si s váma jen tak pokecat. Někteří se můžou stát i součástí vaší družiny, ve hře je jich 25 takže si můžete dovolit vybrat jen ty, kteří sednou. I společníci jsou taky osobnosti a v extrémním případě může dojít k odchodu nebo dokonce k boji.

Grafika je na rok výroby velmi pěkná, především na efekty kouzel jsem čuměl jak puk. Epická hudba se stala měřítkem pro všechny další fantasy tituly, občas si ji jen tak pustím. Dabing postav je sice úsporný, ale jeden z „nejzapamatováníhodnějších“:D, každý váš hrdina má odlišné hlášky na vaše příkazy. Interface celkově se mnoha lidem příliš nelíbí, mě velmi – na to kolik je možností tak je vše dosti přehledné.

Co do náplně questů je hra většinou ukecaná rubačka (přines něco, co vlastní nepřítel/je v téhle jeskyni plné havěti), Velkou náplní BG1 je objevování. Vstoupíte do lokace a nejdříve ji celou jaksepatří celou prošmejdíte, pobijete nepřátele a vyřešíte jeden či dva vedlejší úkoly. Hlavní linie a pár málo dalších úkolů má více omáčky a dějí se přes více lokací, ale jsou v zásadě podobné. Soubojový systém je jedno velké strategické potěšení, lehké nepřátele lehce sfouknete a s těžšími si příjemně zapotíte. Pokud ne, jdete o dům dál, však se vrátíte silnější – o tom podle mě RPG je, žádnej level scaling, žádný koridor s lepšími a lepšími soupeři.

S většinou nedostatků, jako je omezená interaktivita uvnitř skupiny, pathfinding, zvýrazňování interaktivních předmětů, zajímavost úkolů či přehlednější deník, atd., si poradila dvojka. Přesto má jednička i nezastupitelné kvality, které můžou někomu více sednout – je žánrově a stylově čistší fantasy bez motivů jiných sfér a post-středověkých technických vymožeností, je zde mnohem větší plocha a volnost objevování a hráči začínají opravdu od píky.

Datadisk Baldur's Gate: Tales of the Sword Coast přidává tři velice zajímavé lokace, rozhodně ho doporučuju. I když bohužel nevyšel nějaký ingame editor, hra má spoustu modů. Pro mě už neodmyslitelný je Tutu. Ten umožňuje spustit BG 1 v enginu BG2 - díky tomu můžete hrát ve vysokém rozlišení, k tomu navíc rozkecání parťáků či širší kity pro povolání. Hra má také češtinu.