Druhý díl Warcraftu je mou nejoblíbenější real-time strategií mimo herní série Commandos, kterou řadím na trochu jinou kolej, protože se tam netěží suroviny a nestaví budovy.

Ve Warcraftu II se suroviny samozřejmě těží a navíc k nim mimo klasického dřeva a zlata přibyla také ropa. Ta se těží zajímavým způsobem ze skvrn na vodní hladině a já si vždy říkal, že kdyby to takhle šlo ve skutečnosti, havárie ropných tankerů nebo těžařských věží by vůbec nikomu nevadily.

Stavba asi patnácti různých budov u obou ras se zde objevuje také, přičemž každá z nich má svůj specifický zvuk. Podobně je tomu i u jednotek, vyrobených v těchto budovách, kdy každá pronáší nezapomenutelné hlášky. Díky nim jsem si zahrál i kampaň za lidi, kterou jsem předtím vůbec v plánu neměl. Hlášky Peasantů (lidských dělníků) jsou totiž tak dokonalé, že jich doposud několik používám v operačním systému místo standardních zvuků.

Nezapomenutelná jsou také kvalitní herní videa, kterými jsou vývojáři z Blizzard Entertainment proslulí, stejně jako líbivou hudbou, jenž si občas pouštím i v dnešní době, a protože si nevzpomenu na žádný zápor, který by mi znepříjemnil hraní, musím Warcraft II doporučit každému, kdo má rád RTS a ještě tuto legendu nehrál.