Medal of Honor: Allied Assault je první a zároveň jedinou hrou z celé série, kterou jsem hrál, a i když hry ani filmy s válečnou tématikou nemám příliš v lásce, MoHAA je světlou výjimkou, na kterou budu vzpomínat ještě dlouho.

V roli poručíka Mikea Powella, jehož jméno jsem už dávno zapomněl a znovu mi ho připomněl až zdejší popis hry, jsem plnil různorodé mise, ze kterých se mi nejvíce líbilo již několikrát zmiňované vylodění v Normandii. Po vylodění jsem vůbec nemohl přijít na to, co po mě můj velitel vůbec chce a až po notné chvíli jsem si všiml pulsujících trubek, kterými se vyhodila do vzduchu barikáda z ostnatého drátu. Předtím mě samozřejmě několikrát zabili a možná i proto si tuto misi pamatuji ze všech nejvíc.

Singleplayerová kampaň má určitě něco do sebe, ale až po vyzkoušení multiplayeru mohu plně docenit kvality prvního Medal of Honor na PC. Na jedné mapě, na jejíž název si nemohu vzpomenout, jsem objevil okno s pootevřenou okenicí, ze kterého bylo vidět skoro celé nádvoří a naopak já viděn nebyl. Díky tomuto místu pro mě do určité chvíle nebyl problém mít nejvyšší počet zabití. Jednou ale kouzlo mojí schovky pominulo, když ji moji kamarádi objevili a jelikož mi poté vždy vpadli do zad, na což nešlo moc reagovat, musel jsem se při dalších hrách neustále přemisťovat.

Film Zachraňte vojína Ryana, kterým je Medal of Honor: Allied Assault inspirován, jsem viděl až dlouho po dohrání a sám jsem byl překvapen, jak hodně se obě díla podobají, ale herní verzi budu mít vždy na prvním místě, přesto že mě opakování sigleplayeru už moc neláká.