Počítadlo odehraného času se zastavilo na přibližně 25 hodinách čistého času, což vyústilo v další strategický zářez na pažbě. A je o to cennější, že mě hra (možná i díky své nemalé obtížnosti) opravdu dobře bavila.
K EL jsem se dostal prakticky náhodou během nějaké akce na steamu, kdy se dala pořídit za pár korun. Už dřív jsem po ní tak po očku pošilhával stejně jako po jejím předchůdci Fantasy Wars, ale až když se objevila tahle nabídka, neodolal jsem. A pak jsem už od prvního spuštění věděl, že to chyba rozhodně nebyla...
Kampaň, ač značně klišoidní, je zajímavá a neustále hráči předhazuje nové věci, jednotky či prostředí. Herní princip je jednoduchý, každá mise představuje hexagonální hrací plochu, kde si rozmístíte jednotky a s jejich pomocí se snažíte splnit určený cíl (občas je cílů víc, včetně některých bonusových). Tah každé jednotky se skládá ze dvou částí: pohyb a akce (boj, kouzlení, uzdravení), přičemž obě části jsou na sobě nezávislé, ale lze je provést za tah maximálně jednou. Jednotky včetně několika hrdinů s vámi postupují kampaní a s tím jak sbírají zkušenosti se z nich stávají stroje na zabíjení (zejména z oněch hrdinů). Sympatické je, že vám hra nedá nic zadarmo. Peněz na nákupy nových jednotek (mezi misemi) je málo, každá mise má pak ještě tahový limit, do kterého je třeba ji splnit. Tyto limity jsou tři (zlato, stříbro, bronz), přičemž za rychlejší splnění dostáváte větší bonusy (např. nové jednotky nebo artefakty). Hrál jsem na střední obtížnost a nutno říct, že na zlatý limit jsem splnil ani ne polovinu misí. Některé jsou opravdu proklatě těžké. I díky této časové limitaci dává samotný bojový princip opravdu vyniknout plánování akcí dopředu, kdy je třeba rozvrhnout kam koho posílat a kdy útočit nebo se raději stáhnout pod ochrannou palbu spřátelených lučištníků.
Závěrem jen dodám, že po technické stránce nemám hře moc co vytknout. Trochu jsem se obával bugů či nestability (přeci jen se jedná o hru z Ruska), ale za celou dobu jsem se s ničím takovým nesetkal. Hra se dobře hraje, hezky se na ni dívá i se hezky poslouchá. Výborně!
K EL jsem se dostal prakticky náhodou během nějaké akce na steamu, kdy se dala pořídit za pár korun. Už dřív jsem po ní tak po očku pošilhával stejně jako po jejím předchůdci Fantasy Wars, ale až když se objevila tahle nabídka, neodolal jsem. A pak jsem už od prvního spuštění věděl, že to chyba rozhodně nebyla...
Kampaň, ač značně klišoidní, je zajímavá a neustále hráči předhazuje nové věci, jednotky či prostředí. Herní princip je jednoduchý, každá mise představuje hexagonální hrací plochu, kde si rozmístíte jednotky a s jejich pomocí se snažíte splnit určený cíl (občas je cílů víc, včetně některých bonusových). Tah každé jednotky se skládá ze dvou částí: pohyb a akce (boj, kouzlení, uzdravení), přičemž obě části jsou na sobě nezávislé, ale lze je provést za tah maximálně jednou. Jednotky včetně několika hrdinů s vámi postupují kampaní a s tím jak sbírají zkušenosti se z nich stávají stroje na zabíjení (zejména z oněch hrdinů). Sympatické je, že vám hra nedá nic zadarmo. Peněz na nákupy nových jednotek (mezi misemi) je málo, každá mise má pak ještě tahový limit, do kterého je třeba ji splnit. Tyto limity jsou tři (zlato, stříbro, bronz), přičemž za rychlejší splnění dostáváte větší bonusy (např. nové jednotky nebo artefakty). Hrál jsem na střední obtížnost a nutno říct, že na zlatý limit jsem splnil ani ne polovinu misí. Některé jsou opravdu proklatě těžké. I díky této časové limitaci dává samotný bojový princip opravdu vyniknout plánování akcí dopředu, kdy je třeba rozvrhnout kam koho posílat a kdy útočit nebo se raději stáhnout pod ochrannou palbu spřátelených lučištníků.
Závěrem jen dodám, že po technické stránce nemám hře moc co vytknout. Trochu jsem se obával bugů či nestability (přeci jen se jedná o hru z Ruska), ale za celou dobu jsem se s ničím takovým nesetkal. Hra se dobře hraje, hezky se na ni dívá i se hezky poslouchá. Výborně!
Disco Elysium
Pro: rpg prvky, grafika, hudba a koneckonců i příběh
Proti: místy šibeniční limity