Prvni DeusEx me minul a s odstupem casu uz jsem neprekousnul grafiku a animace. Nikdy jsem taky moc nevyznaval stealth prvky ve hre a na druhou stranu vyslovene nesnasim rubacky jako call of duty, kde jde hrac koridorem a strili naskriptovane objevujici se panaky.

Na tuto hru jsem se ale moc tesil a uz mam dohrano a bavilo... moc. Casto jsem se plizil a z kazdeho povedeno ticheho omraceni nepritele mel radost. Nekdy ale bylo o nervy spravne okoukat pohyby nepratel a vychytat koho prvniho omracit abych to dal cele potichu. Takze nekdy jsem se uchylil k Rambo stylu a tam uz se nepekne odhalila nedostatecna AI. Ale to vem cert. Nebylo to zas tak spatne.

Zapory:
- tupost nepratel v alarm modu. Nevlezou za vami do vetraci sachty. Jen tupe pobihaji a pak to po chvili vzdaji.
- zebrik dva metry nad zemi a nelze na nej vyskocit a vylezt.
- hacknete se do mistnosti/kancelare kde sedi majitel a vubec zadna reakce.
- takhle si nepredstavuju dva ruzne konce. To uz je fakt vysmech. Obvzlaste chybejici animace zatopeni komplexu nepotesila

Klady
- paradni mechanismy hry. Hackovani, prenaseni predmetu, stealth, RPG (praxis). Super. U tretiho bosse jsem mel upravu z Limb a tak jsem byl tlacitkem vypnut ;-) a souboj se pro me stal takrka neresitelny (hral jsem na max obtiznost). Asi 20x jsem opakoval a pak me napadlo vyjet nejdrive vytahem zpet a donest si kulometnou vez, ktera byla v levelu a par set metru zpet a kterou jsem hacknul aby utocila na nepritele. Svezl jsem ji vytahem a soupnul ji tak pet metru pred nej. Pak jsem pri souboji jen vychytal, aby si souper sundal maskovani pred vezi a uz jsem si jen pres stredove sklo vychutnal, jak mu to vez pekne vytmavila. To byl pocit jako vino.
- pribeh. Nuti to k zamysleni. I kdyz zase takova extra trida to nebyla.