Závodních simulátorů jsem hrál již bezpočet, ale závody lodí jsem si vyzkoušel snad jen v GTA: Vice City a GTA: San Andreas. Aquadelic GT se na tuto činnost však zaměřuje primárně, a i když z něj čiší arkádová hratelnost, přichází se spoustou zajímavých prvků, které z něj dělají vcelku originální titul.

Taxikaření a létání hydroplánem mě po chvíli přestalo bavit, ale samotné závody mě bavily od začátku do konce. Do značné míry tomu jistě napomáhaly bedny s torpédy, raketami bouchacími žabkami či nitrem, ale hlavním hnacím motorem bylo pomyšlení na dosažení nejvyšší příčky, které se dalo dosáhnout jen díky určitému počtu fanoušků.

Jejich počet se zvyšoval s každým vyhraným závodem a mimo popularity mi ještě přilákaly sponzory, s jejichž pomocí se částka, obdržená za vítězství, zněkolikanásobila a já si tak mohl svůj člun vylepšovat nebo rovnou koupit nový. Bohužel se dají vlastnit jen tři čluny najednou, na což jsem přišel až po koupení čtvrtého a následného zmizení toho předchozího. Koupit se dají i honosné vily, a tak jsem již nemusel platit přemrštěné částky za ubytování v hotelu.

Během závodů či jen při projíždění jakoukoli lokací hrál jeden z mnoha sice neznámých, ale přesto kvalitních songů, a tak jedinou vadou na kráse je krátká herní doba. Určitě bych ještě pár dalších závodů uvítal, ale naštěstí má Aquadelic velmi dobrou znovuhratelnost.