Vzpomínám. Na krásné a dlouhé měsíce strávené průzkumem Vvanderfelu, bitvami s příšerami, průzkumem krajiny, občasným zvládáním úkolů, obdivováním "přírody" (z dnešního hlediska spíše pusté krajiny, ale dnešní hledisko se může jít vycpat), velice pozvolným plněním hlavní úkolové linky. Jo a taky abych nezapoměl - chozením sem tam po krajině.

Tato hra mě totiž kompletně omráčila, očarovala, spolkla a nepustila po hoodně dlouhou dobu. TES trojku jsem poprvé poznal až v roce 2006, kdy už konečně měl počítač, který tenkrát zvládl vše nové. I tak jsem ale musel ustoupit, nároky byly kruté (dohlednost byla tedy nízká). Ale stálo to za to.

Noční procházka ze Seyda Neen do Balmory (kolem močálků, cestou umlátit létavce), můj první hunting přísad a různorodých květin, obdivování Dremorských podivných staveb (určitě inspirovaných Cthulhu) ... Ghost Fence a ponuré území vně, spoutaný Měsíc u Vivecu (a mé snahy se na něj dostat), tématická cesta Kolem kontinentu za 80 dní (skoro doslova), stovky různých modů, mnoho naprosto odlišných měst (a architektur, kultur), příběh a desítky knih které ho rozvíjejí, klasická hláška "...and the choice is yours", fungující RPG systém (i když samozřejmě flawed, dá se zneužít), obrovská a detailní mapa - nejkrásnější co jsem kdy viděl.

ale oproti minulém valcikovi říkám, že Morrowind se musí zažít. A nejlépe ještě před Oblivionem. Pro mě to byla první zkušenost s obrovským 3D světem, totální sandbox a láska na první pohled.