S odstupem času mi přijde, že stejným způsobem jakým Hitman 2 přispěl k zpřístupnění žánru stealth akcí svými pochopitelnými pravidly a absencí frustrujících momentů, tak The Thing rozšířil FPS hráčům obzory o survival horror. The Thing se sice jako hororová adventura tváří, má její atmosféru, jež si mnoho nezadá ani s předními zástupci žánru typu série Resident Evil, či Alone in the Dark, ovšem hraje se poměrně jednoduše, jako taková trochu jiná FPS…
Nacházíte se v odlehlé vědecké stanici na Antarktidě a vašim jediným úkolem je utéct. Ač narazíte na několik vzkazů a vyslechnete si pár dialogů mezi dalšími přeživšími, nemusíte v příběhu hledat indicie, které by byly nezbytné pro dokončení hry. Avšak právě občasná konverzace perfektně dokresluje atmosféru úzkosti a strachu. Během prvního levelu dokonce nebude třeba ani jednou vystřelit, přesto se budete pomaličku ploužit místnostmi, prohlížet každý kout a užívat si každou vteřinu hry. Právě jako dobrý hororový film, nemusíte vždy čelit nejhrůznějším monstrům, abyste se báli. Ovšem zde podobnost s filmy končí, upřímně, ani jsem si neuvědomil, že hra měla na film The Thing navazovat a nějak rozvíjet jeho děj.
Samotný způsob hraní je poměrně jednoduchý – nemusíte si příliš lámat hlavu se zaměřováním, či uhýbáním, střílení je formalita, co je důležitější, tak zda se díváte správným směrem a zda máte munici, což rozhodně nemáte vždy, a tak v řadě situacích musíte volit raději útěk. Dá se říct, že obtížnost si hráč zvyšuje sám tím, jak moc hru prožívá, jak se bojí a jak moc se leká Občas se k vám připojí další pozůstalí, ale pozor, někteří z nich mohou být infikovaná „časovaná bomba“. Můžete je sice otestovat, ale to vřele nedoporučuji, protože i infikovaný voják vám ušetří trochu munice a zdraví, zatímco pozitivní test ho promění v příšeru okamžitě.
Celkově jsem touto hrou velmi nadšen, vidím na ni sice spoustu drobností, které by se daly vylepšit (inventář a množství itemů, možná sem tam propracovanost prostředí, umělá inteligence), ale i tak přináší perfektně hutnou atmosféru a chytlavou hratelnost v balení přístupném ne-hardcore hráčům žánru surfoval horror/adventur.
Nacházíte se v odlehlé vědecké stanici na Antarktidě a vašim jediným úkolem je utéct. Ač narazíte na několik vzkazů a vyslechnete si pár dialogů mezi dalšími přeživšími, nemusíte v příběhu hledat indicie, které by byly nezbytné pro dokončení hry. Avšak právě občasná konverzace perfektně dokresluje atmosféru úzkosti a strachu. Během prvního levelu dokonce nebude třeba ani jednou vystřelit, přesto se budete pomaličku ploužit místnostmi, prohlížet každý kout a užívat si každou vteřinu hry. Právě jako dobrý hororový film, nemusíte vždy čelit nejhrůznějším monstrům, abyste se báli. Ovšem zde podobnost s filmy končí, upřímně, ani jsem si neuvědomil, že hra měla na film The Thing navazovat a nějak rozvíjet jeho děj.
Samotný způsob hraní je poměrně jednoduchý – nemusíte si příliš lámat hlavu se zaměřováním, či uhýbáním, střílení je formalita, co je důležitější, tak zda se díváte správným směrem a zda máte munici, což rozhodně nemáte vždy, a tak v řadě situacích musíte volit raději útěk. Dá se říct, že obtížnost si hráč zvyšuje sám tím, jak moc hru prožívá, jak se bojí a jak moc se leká Občas se k vám připojí další pozůstalí, ale pozor, někteří z nich mohou být infikovaná „časovaná bomba“. Můžete je sice otestovat, ale to vřele nedoporučuji, protože i infikovaný voják vám ušetří trochu munice a zdraví, zatímco pozitivní test ho promění v příšeru okamžitě.
Celkově jsem touto hrou velmi nadšen, vidím na ni sice spoustu drobností, které by se daly vylepšit (inventář a množství itemů, možná sem tam propracovanost prostředí, umělá inteligence), ale i tak přináší perfektně hutnou atmosféru a chytlavou hratelnost v balení přístupném ne-hardcore hráčům žánru surfoval horror/adventur.
