Počin To the Moon uhodil na indie herní scénu jako blesk, a kde se na něj nachází kritika, tam z drtivé většiny převládají nadšené reakce (viz. metacritics). Nejlepší adventura za poslední léta, jak si lze i někde přečíst, to jistě není, ale jako titul s řadou zajímavých nápadů to obstojí. Navíc děj, tak trochu inspirovaný filmy Inception či Paprika, netrpí žádnou podstatnou logickou kolizí.
Samotný námět je dostatečně neokoukaný, a tak od prvních chvil je zábavné sledovat kam se hra bude ubírat, ačkoliv je z počátku hráči více méně ukázáno o co půjde po přibližně pět hodin hrací doby díky použité retrospektivní naraci. Vedle příběhu, který však nijak nevybočuje ze zažitého archetypu romantického vztahu dle západní kultury, zaujmou i dialogy, které působí dostatečně přirozeně, obzvláště ve srovnání s tituly, které se z většiny vyskytují na použitém enginu. Nechybí v nich jak jemný humor, především z úst ústřední dvojice za kterou budete hrát, tak i vážné pojetí. Celková hrací doba je naplno využita, hluchých míst se tvůrci vyvarovali.
Upozaděným prvkem vůči ději je zde hratelnost, která se skládá z častého opakování takřka stejných postupů – ačkoliv to může znít nepříliš zábavně, tak v průběhu hraní si toho ani nevšimnete – jednodušše budete pohlceni odkrýváním příběhu, a "zdržování se" puzzly by se do výsledného konceptu příliš nehodilo. Ačkoliv i ty zde jsou, respektive jedna vcelku zábavná minihra mezi časovými předěly, která je však až příliš jednoduchá.
Velké překvapení, zvláště když jde o titul vytvořený za pomoci RPG Makeru. Osobně To the Moon také můžu řadit mezi to lepší, co v roce 2011 vzniklo – jen málokterá hra upoutá pozornost po pár minutách hraní, nabídne po celou dobu intenzivní zážitek postavený na kvalitě vyprávění a mimo jiné nabídne i soundtrack, za který by se nestyděla kdejaká áčková hra (For River).
Na druhou stranu však titul Freebird Games není pro každého díky zvolenému tématu. Pokud však hledáte kvalitní interaktivní příběh ve stylu Fahrenheit či Tender Loving Care, pak To the Moon stojí za pozornost.
Samotný námět je dostatečně neokoukaný, a tak od prvních chvil je zábavné sledovat kam se hra bude ubírat, ačkoliv je z počátku hráči více méně ukázáno o co půjde po přibližně pět hodin hrací doby díky použité retrospektivní naraci. Vedle příběhu, který však nijak nevybočuje ze zažitého archetypu romantického vztahu dle západní kultury, zaujmou i dialogy, které působí dostatečně přirozeně, obzvláště ve srovnání s tituly, které se z většiny vyskytují na použitém enginu. Nechybí v nich jak jemný humor, především z úst ústřední dvojice za kterou budete hrát, tak i vážné pojetí. Celková hrací doba je naplno využita, hluchých míst se tvůrci vyvarovali.
Upozaděným prvkem vůči ději je zde hratelnost, která se skládá z častého opakování takřka stejných postupů – ačkoliv to může znít nepříliš zábavně, tak v průběhu hraní si toho ani nevšimnete – jednodušše budete pohlceni odkrýváním příběhu, a "zdržování se" puzzly by se do výsledného konceptu příliš nehodilo. Ačkoliv i ty zde jsou, respektive jedna vcelku zábavná minihra mezi časovými předěly, která je však až příliš jednoduchá.
Velké překvapení, zvláště když jde o titul vytvořený za pomoci RPG Makeru. Osobně To the Moon také můžu řadit mezi to lepší, co v roce 2011 vzniklo – jen málokterá hra upoutá pozornost po pár minutách hraní, nabídne po celou dobu intenzivní zážitek postavený na kvalitě vyprávění a mimo jiné nabídne i soundtrack, za který by se nestyděla kdejaká áčková hra (For River).
Na druhou stranu však titul Freebird Games není pro každého díky zvolenému tématu. Pokud však hledáte kvalitní interaktivní příběh ve stylu Fahrenheit či Tender Loving Care, pak To the Moon stojí za pozornost.
Pro: dialogy, hudba, detaily
Proti: nevyužití potenciálu naplno (což možná napraví pokračování)