Tento komentář jsem pojal trochu netradičně, a zaměřuji se na přiblížení světa vynikajícího spisovatele z Polska Andrzeje Sapkowského.
Sapkowského svět je fantasy žánru takovým nejbližším zrcadlem toho našeho. Díky vykašlání se na korektnost a jít přes tabu témata, je zde vše co hýbe a ovlivňuje dění mizerného života ve fantasy středověku. Přes existenční problémy většiny obyvatelstva postihnuté morem, válkou a bídou, alkoholismus kdy většina lidí se jde ráda opít a na chvíli hodit za hlavu své trable, prostituce, znásilnění a sex to je zde taktéž velkým hybatelem životů ostatních. A samozřejmě nesmí chybět drogy a jejich distribuce přes zločinecké organizace. Kromě toho zde nechybí fanatické náboženství které vesele tahá za nitky běžných lidí a ovlivňuje značně dění okolo, podpořeno autoritativní mocí vojenského řádu Plamenné růže která značně propaguje rasovou nenávist vůči nelidem, kteří jsou nuceni žít v ghettech, jsou terčem šikany a útoků a je proti nim vytvářena značná nenávist. Díky tomu vznikají oddíly Sco´iatel které ve své podstatě mají blízko svým jednáním a prostředky k teroristickým organizacím. A do tohoto hnusného světa vstupuje náš Zaklínač Geralt z Rivie.
První seznámení se hrou se u mě opět neslo v duchu nelibosti, kdy jsem si zvykal na ovládání a seznamoval se s novým světem a hrdinou. Neznal jsem knihy Sapkowského, a začátek v zaklínačské pevnosti mě moc nezaujal, naštěstí se to hned v první aktu v Podhradí změnilo. Seznámil sem se s novými postavami které mi značně utkvěli v paměti díky jejich odlišnostem a zajímavým charakterům, dostal jsem zakázky a úkoly které ve své podstatě díky blízkosti slovanského stylu mi jsou více bližší než typické provařené questy. I hloupé vybíjení potvor je vždy nějak rozumně vysvětleno jako že zadavatel potřebuje jejich kůže aby vyhrál soutěž, pro alchymistické ingredience, pro výrobu vynikajícího pokrmu atd…
Jak jsem již zmínil slovanský styl hra prostě nezapře, až už jde o architekturu, prostředí a stylizaci příšer která nám je známá díky pohádkám, pověrám a legendám. Lze hře vyloženě zatleskat že se vyhnula fantasy klišé a dosadila do role protivníků samé zajímavé kousky potvor které byste jinde těžko našli. I na samostatném stylu boje je vidět, že autoři zúročili poznatky ze šermířství a veškeré seky, úskoky a držení meče. Stejně tak zbroje a zbraně vypadá parádně, zvláště rytíři vypadají reálně. Zamrzí ale fakt že Geralt má co se týče výzbroje bohužel velmi omezené možnosti.
Jinak rozhodnutí které hráč udělá jsou značně diskutabilní. Je rozhodně fajn že zde není typické dobro a zlo, jen je škoda že tomu autoři nedali větší potenciál a rozmanitost. Přiklonění k jedné či druhé frakci jsem po dohraní za obě strany i neutrálního konce, došel k faktu že veškeré rozhodnutí které mění události je poskrovnu a nemění je zas do tak velké míry. Ale to je jen jedna z mála výtek vůči jinak výborné hře.
Grafika dokáže vykouzlit parádní scenérie, kdy se stane zážitkem objevování nových lokací a díky opravdu skvělému soundtracku který poslouchám i často mimo hraní, které fantasticky podkresluje atmosféru toho co se právě děje na obrazovce. Co se týče českého dabingu, tam hlavní postava mi přišla příliš prkenná a říkala vše jaksi bez zájmu, jinak ale ostatní celkem ušli a zněli mnohem lépe, a použité vulgarismy v mateřštině jsem rozhodně docenil a pobavili mě. Přesto že většinou upřednostňuji originální, zde mi český nevadil až na zmíněného Geralta.
Osobně je pro mě Zaklínač jedno z nejlepších dospělých RPG a her vůbec, díky tomu že autoři dokázali dát hře duši, a stvořili dílo které dokáže hráče přimět aby sáhnul po knižní předloze, což opravdu mnoho her nedokáže. Tento kousek si prostě nenechte ujít za žádnou cenu.
Sapkowského svět je fantasy žánru takovým nejbližším zrcadlem toho našeho. Díky vykašlání se na korektnost a jít přes tabu témata, je zde vše co hýbe a ovlivňuje dění mizerného života ve fantasy středověku. Přes existenční problémy většiny obyvatelstva postihnuté morem, válkou a bídou, alkoholismus kdy většina lidí se jde ráda opít a na chvíli hodit za hlavu své trable, prostituce, znásilnění a sex to je zde taktéž velkým hybatelem životů ostatních. A samozřejmě nesmí chybět drogy a jejich distribuce přes zločinecké organizace. Kromě toho zde nechybí fanatické náboženství které vesele tahá za nitky běžných lidí a ovlivňuje značně dění okolo, podpořeno autoritativní mocí vojenského řádu Plamenné růže která značně propaguje rasovou nenávist vůči nelidem, kteří jsou nuceni žít v ghettech, jsou terčem šikany a útoků a je proti nim vytvářena značná nenávist. Díky tomu vznikají oddíly Sco´iatel které ve své podstatě mají blízko svým jednáním a prostředky k teroristickým organizacím. A do tohoto hnusného světa vstupuje náš Zaklínač Geralt z Rivie.
První seznámení se hrou se u mě opět neslo v duchu nelibosti, kdy jsem si zvykal na ovládání a seznamoval se s novým světem a hrdinou. Neznal jsem knihy Sapkowského, a začátek v zaklínačské pevnosti mě moc nezaujal, naštěstí se to hned v první aktu v Podhradí změnilo. Seznámil sem se s novými postavami které mi značně utkvěli v paměti díky jejich odlišnostem a zajímavým charakterům, dostal jsem zakázky a úkoly které ve své podstatě díky blízkosti slovanského stylu mi jsou více bližší než typické provařené questy. I hloupé vybíjení potvor je vždy nějak rozumně vysvětleno jako že zadavatel potřebuje jejich kůže aby vyhrál soutěž, pro alchymistické ingredience, pro výrobu vynikajícího pokrmu atd…
Jak jsem již zmínil slovanský styl hra prostě nezapře, až už jde o architekturu, prostředí a stylizaci příšer která nám je známá díky pohádkám, pověrám a legendám. Lze hře vyloženě zatleskat že se vyhnula fantasy klišé a dosadila do role protivníků samé zajímavé kousky potvor které byste jinde těžko našli. I na samostatném stylu boje je vidět, že autoři zúročili poznatky ze šermířství a veškeré seky, úskoky a držení meče. Stejně tak zbroje a zbraně vypadá parádně, zvláště rytíři vypadají reálně. Zamrzí ale fakt že Geralt má co se týče výzbroje bohužel velmi omezené možnosti.
Jinak rozhodnutí které hráč udělá jsou značně diskutabilní. Je rozhodně fajn že zde není typické dobro a zlo, jen je škoda že tomu autoři nedali větší potenciál a rozmanitost. Přiklonění k jedné či druhé frakci jsem po dohraní za obě strany i neutrálního konce, došel k faktu že veškeré rozhodnutí které mění události je poskrovnu a nemění je zas do tak velké míry. Ale to je jen jedna z mála výtek vůči jinak výborné hře.
Grafika dokáže vykouzlit parádní scenérie, kdy se stane zážitkem objevování nových lokací a díky opravdu skvělému soundtracku který poslouchám i často mimo hraní, které fantasticky podkresluje atmosféru toho co se právě děje na obrazovce. Co se týče českého dabingu, tam hlavní postava mi přišla příliš prkenná a říkala vše jaksi bez zájmu, jinak ale ostatní celkem ušli a zněli mnohem lépe, a použité vulgarismy v mateřštině jsem rozhodně docenil a pobavili mě. Přesto že většinou upřednostňuji originální, zde mi český nevadil až na zmíněného Geralta.
Osobně je pro mě Zaklínač jedno z nejlepších dospělých RPG a her vůbec, díky tomu že autoři dokázali dát hře duši, a stvořili dílo které dokáže hráče přimět aby sáhnul po knižní předloze, což opravdu mnoho her nedokáže. Tento kousek si prostě nenechte ujít za žádnou cenu.
