Hned na začátku se musím přiznat, že jsem nikdy jiné TESko nehrál. Je to nejspíš tím, že se hrám, u kterých člověk stráví i několik hodin v kuse vyhýbám. To už to musí být hra, která mě zaujme hned na první pohled. A u Skyrim se přesně to stalo. Už ve chvíli, kdy se objevili první informace a první “obrázky”, jsem věděl, že tohle “prostě musím”.

Po spuštění hry se stalo přesně to, čeho jsem se obával. Hodiny ubíhaly jedna za druhou a já se ne a ne-odtrhnout od noťase. Opravdu je to hodně návyková hra, která vás chytne a nepustí.

Celé kilometry herního prostoru, kde skutečně co chvíli něco potkáte. Ať už jde o zvířata či monstra, nebo o úkoly. Protivníků je na území Skyrimu opravdu dost. Dost na to, aby jste se při přechodu z jednoho místa do druhého nenudili. Ale také tolik, aby přechod z onoho bodu A do bodu B netrval celou věčnost (je tu i volba rychlého přesunu).

Hra se ovládá opravdu dobře a to i přes to, že byla vyvíjena prvotně na konzole. To je znát hlavně na inventáři, který vypadá spíše jako telefoní seznam. To mi sice z počátku nevadilo (vaše postava toho zase tolik neunese), nicméně když jsem začal ukládat věci do truhel, za pár hodin už jsem se v tom nevyznal.

Souboje jsou dynamické a opravdu se nemůže stát, že by vás omrzely. Jak víte, každou ruku ovládáte zvlášť. Mimoto jsou ve hře i pěstní souboje, i když to není žádná novinka.

Grafika vás sice nijak neurazí, ale mohla by být lepší. Na druhou stranu atmosféra, která z ní vychází, je úžasná. Opravdu mi byla zima.

Co se týče úkolů, tak jde vlastně o klasické přines, najdi, zabij. Ale podání je různorodé. A o to jde především. Každý úkol je jiný, neokoukaný. Kolikrát jsem byl postaven před morální dilema. A kolikrát mě hra postavila do pozice, do které by vás postavil samotný Jigsaw. A to mě dost pobavilo.

Hry s takto velkým obsahem ovšem trpí velkou nemocí a tou jsou chyby. I když jsem neobjevil žádnou z těch známých, kdy třeba plavete ve vzduchu, nebo průhlednou texturu, narazil jsem na jiné. Zavítal jsem do jednoho dungeonu, začal mlátit tamní “zrůdy a nepřátele” a mohl jsem (prý) pustit jednoho zajatce. ovšem zatáhnout za ten řetěz prostě nešlo. Nechal jsem tedy “chybu chybou” a šel dál a zabil místního bosse. Po nějakém čase jsem dostal za úkol tohle místo vyčistit a zabít tamního šéfa. Tak jsem se tam opět vydal. Všechno zůstalo přesně tak, jak jsem to opustil. Všichni i s bossem byli mrtví, jen ten zajatec šel teď propustit. To je řekl bych, docela závažná chyba, na kterou měli testeři přijít. Nebo jsem třeba po jedněch schodech skákal, protože byly v tom místě prostě moc vysoké (a hned jsem věděl, kudy tester asi šel). U takhle velké hry se prostě chybám nevyhnete. Patche to spraví (jednou, snad). Na jiné chyby jsem nenarazil a to je co říct. Čekal bych jich víc.

The Elder Scrolls 5 Skyrim je hra víc než dobrá, dokonce víc než chvalitebná, nicméně na výbornou to ještě není. I když má k tomu hodně blízko. Rozhodně je to RPG na horních příčkách.

(pozn: Jigsaw-hlavní záporák v hororech SAW. Kdyby někdo tápal :D)