Pod pesimisticky vyhlížejícím názvem na nás číhá stejně tak vypadající hra. Jde o klasickou poin & click adventuru s příběhem a inventářem. Příběh hry je zasazen do chmurného, tmavého a špinavého města, kde se pro depresi nejde daleko. Město je temné a plné lidí, kteří již dávno přestali žít a ztratili tak iluzi o životě, v lepší budoucnost a oddali se drogám. V tomto městě vládnou drogy. Každý člověk tu žije bez iluze a budoucnosti. Jedním z těchto lidí je i hlavní hrdina, který se navrací do svého špinavého a tmavého bytu. V něm kromě postele a nefunkční televize nenachází nic. Jednoho dne tu však našel svoji přítelkyni ležet v bezvládí na podlaze. Byla mrtvá. Pohled na ni neunesl a nakonec se ocitl v ústavu pro duševně nemocné. Drželi ho tam delší dobu, a tak se nemohl ani zúčastit pohřbu své dívky. Po propuštění začal pátrat na vlastní pěst. Chtěl nalézt odpovědi na své otázky. Chtěl najít vraha své přítelkyně Tess. A právě tady hra začíná.

Můžete se tak pustit do hraní. Z každého koutu dýchá temná a tajemná atmosféra podpořená příjemnou a vhodnou hudbou. Na každé lokaci je jiná. Na začátku se ocitáte v bytě, kde se probouzíte ze zlého snu. Postupem ve hře se odtajňují další a další lokace, do kterých se dostáváte přes mapu. Ta se zobrazí vždy, když kliknete na nějaké lokaci na odejití pryč. Potkáte tu hřbitov, bar, kostel a mnohé jiné. Rozhovory s postavami a užívání předmětů z inventáře funguje naprosto stejně jako u ostatních adventur. Jen mě v podstatě vadilo, že po absolvování rozhovoru s postavou a proklepnutím všech možností rozhovoru se témata z nabídky hovorů nesmazala. Ve výsledku to tedy vypadá takhle: Člověk stojící před barem po mém oslovení (kliknutí na něj) má několik témat k hovoru (zobrazí se dole na liště) až je všechny vyčerpám, a znova ho oslovím, najdu u něj ty stejná témata rozhovoru i nadále - otravné. Hra má na freeware projekt líbivou atmosféru, hudbu i grafické zpracování. Jednotlivé lokace jsou zpravidla statické obrázky s místní semtam animací. To hře ale nevadí. Kupříkladu když daruju muži před barem předmět, oznámí, že odchází a naráz na obrazovce není. Žádná otravná animace chůze ke kraji obrazovky. Jen nechápu, proč v kostele kde jsem kradl mince z kasičky tuhle variantu tvůrci nepoužili také. Nastíním situaci. Kněz stojí vedle kasičky na příspěvky. Ta je opatřená zámkem. Já s ním vedu dalekosáhlé debaty a po dokončení rozhovoru mi hra napíše, že kněz se na okamžik vzdálil. Načež stále stojí nehnutě na místě, dvacet čísel od kasičky a kouká jak já ničím zámek, jak si beru mince a jak vesele odcházím. Další vítku bych měl k pravopisu. Je bežné, že se člověk někdy zapomene, nebo udělá chybku... Však si při hraní všimnete. Jde tedy o hrubku jen v jednom slově, ale to slovo je tam použito hned několikrát. Trošku to kazí dojem. A nejde tu o použití slangového výrazu nebo hovorové řeči. Přesto jde o opravdu povedenou adventuru, kterou jde sfouknout během odpolední pauzy po obědě někde v poloze ležmo s notebookem na pupku a blaženým výrazem, jež způsobil požitý řízek a bramborový salát.

Také musíte vzít v potaz, že jde o freeware, tedy hru k volnému šíření. Tudíž na poli freeware patří u mě tahle hra mezi top adventury. Faktem je, že na hře pracovalo jen několik nadšenců a zcela bez nároku na honorář. Sám autor se nechal slyšet, že původním plánem bylo vytvořit opravdu rozsáhlou hru, velkou svojím příběhem, ale také různými zvraty. Ovšem postupně se z cílů ustupovalo (vytvořit několik epizod), až se hra předčasně utnula a našrouboval se k ní konec aby byla zdárně dokončena.

článek s obrázky