Určitě taky máte tu svoji! Společně máte za sebou první cestu, občasné patálie, častokrát si dopřáváte jinou, ale přesto všecho směřuje jen k té jedné! Máte na ní nejhezčí vzpomínky, protože právě díky ní jste poprvé vniknul do ... virtuálního světa! Přesně takovou hrou je pro mě DRIVER. První díl je klasikou! Druhý díl to u mě vyhrál vystupováním z auta! Potřetí se to hratelnostně nevyvedlo, ale byl tam setsakra vynikající jízdní model. A počtvrté? ... mno, mělo to dobrou myšlenku s časovým posunem! Sakra, jaké to je popáté? Jednoduše řečeno – jako za stara!

Původně jsem si chtěl příběh užít, ale pro lepší pocit z hraní je lepší, když ho naprosto vypusíte a budete dělat, že tu není. Sice se to efektivně tváří jako seriálová 24, ale kvalitativně to má blízko k většině českých, odpadních seriálů. Hra je sice rozdělena na kapitoly, to nic ale nemění na tom, že nejvýživnější je začátek a především pak konec. Příběhovou linku přitom můžete sfrknout za pár hodin. Mno, ale o tom tohle není a Driver nikdy být ani neměl – zapomeňme na předchozí díly! Driver: SF má jiné proporce, je především o shiftování a multiplayeru, přičemž jsem zavděk vzal i spoustu vedlejší aktivit.

Na spoustě míst už bylo řečeno, že graficky hra nenabízí žádné orgie. Chválu si spíše zaslouží mistrně vymodelované vozy a především jejich interiéry, stejně tak potěší pohled z místa řidiče, radost pohledět i se všemi těmi detaily! Zavděk se dá vzít i spousta času v multiplayeru, jen je to po čase zavádějící a hra začne lehce škobrtat, což je vážně škoda. Sice jsem byl zprvu maximálně spokojen a jsem s hrou i nadále, ovšem po odehraných 25hodinách hraní mě hra už moc neláká, jen ten multiplayer.

Driver: SF určitě překvapil a mě jako fanouška původních dílů velice potěšil. Pokud hledáte slibnou arkádovku se slušivou grafikou a pocitvým jízdním modelem. Šup do virtuálního San Francisca. Welcome back Mr. Tanner!