Jakožto veliký milovník série Gothic jsem se do Oblivionu vrhl s velikým nadšením. Mám rád rozlehlé světy a Oblivion se rozhodně řadí mezi ně...
Jakmile jsem se rozkoukal, opravdu jsem nadšený byl, ale postupem času hra sklouzla do jakéhosi stereotypu. Je tam hromada věcí, které bych udělal jinak, je tam hromada nedoladěností, je to prázdný, je to často až nepříjemně generický a je to na RPG poměry až nechutně lineární. Přesto jsem u hry vydržel. Proč? Protože se mi strašně líbil herní svět. Po hratelnostní stránce byl sice nehorázně roztahaný, ale na oko krásný, atmosférický a rozlehlý. Občas jsem až zapomínal dýchat. Oblivion disponuje opravdu krásnou grafikou, která se nemá za co stydět ani dnes.
Celý svět je hodně promyšlený, má kompletní mytologii, hromadu knih k přečtení, desítky questů a stovky dungeonů. Hra na hráče hned ze začátku vychrlí hromadu možností, což je sice plus, ale pak už nemá co nového nabídnout - kromě více či méně zábavných questů. A ty jsou důvodem, proč jsem u Oblivionu vydržel až do konce. Ačkoli nejsou po herní stránce nijak inovativní, díky různým okolnostem a chytlavým rozhovorům s NPC jsou zábavné.
Po herním světě se nachází stovky dungeonů. Nedoporučuju se jimi zabývat, protože jsou generické a odměny za prozkoumání prachbídné. Díky totální nevyváženosti itemů není potřeba tam vůbec lézt. Já osobně získal jeden z nejlepších mečů po několika hodinách hraní a jedno brnění mi vydrželo skoro celou hru. Hlavní příběhová linie je průměrná, více jsem si užíval questy vedlejší – zejména ty pro Temné Bratrstvo a zlodějskou quildu.
O Oblivionu by se dalo ještě říci mnohé, ale většina věcí už byla vyřčena v komentářích ostatních a to i mnohem lépe. Já jen snad dodám, že Oblivion není žádnou devadesátkovou hrou a zařadil bych ji mezi neprávem nejvyhypovanější hry vůbec. Je sice z jistého směru promakaný, je krásný na pohled, místy i dost zábavný, ale hratelnostně není vůbec doladěný. Tvůrci si dle mého ukousli moc velké sousto, než dokázali zpracovat.
Věřím, že mnohé věci dokáží opravit modifikace, ale já hrál úplně bez nich. U Morrowindu jsem s nimi pohořel a tentokrát jsem se jim teda radši vyhnul.
Jakmile jsem se rozkoukal, opravdu jsem nadšený byl, ale postupem času hra sklouzla do jakéhosi stereotypu. Je tam hromada věcí, které bych udělal jinak, je tam hromada nedoladěností, je to prázdný, je to často až nepříjemně generický a je to na RPG poměry až nechutně lineární. Přesto jsem u hry vydržel. Proč? Protože se mi strašně líbil herní svět. Po hratelnostní stránce byl sice nehorázně roztahaný, ale na oko krásný, atmosférický a rozlehlý. Občas jsem až zapomínal dýchat. Oblivion disponuje opravdu krásnou grafikou, která se nemá za co stydět ani dnes.
Celý svět je hodně promyšlený, má kompletní mytologii, hromadu knih k přečtení, desítky questů a stovky dungeonů. Hra na hráče hned ze začátku vychrlí hromadu možností, což je sice plus, ale pak už nemá co nového nabídnout - kromě více či méně zábavných questů. A ty jsou důvodem, proč jsem u Oblivionu vydržel až do konce. Ačkoli nejsou po herní stránce nijak inovativní, díky různým okolnostem a chytlavým rozhovorům s NPC jsou zábavné.
Po herním světě se nachází stovky dungeonů. Nedoporučuju se jimi zabývat, protože jsou generické a odměny za prozkoumání prachbídné. Díky totální nevyváženosti itemů není potřeba tam vůbec lézt. Já osobně získal jeden z nejlepších mečů po několika hodinách hraní a jedno brnění mi vydrželo skoro celou hru. Hlavní příběhová linie je průměrná, více jsem si užíval questy vedlejší – zejména ty pro Temné Bratrstvo a zlodějskou quildu.
O Oblivionu by se dalo ještě říci mnohé, ale většina věcí už byla vyřčena v komentářích ostatních a to i mnohem lépe. Já jen snad dodám, že Oblivion není žádnou devadesátkovou hrou a zařadil bych ji mezi neprávem nejvyhypovanější hry vůbec. Je sice z jistého směru promakaný, je krásný na pohled, místy i dost zábavný, ale hratelnostně není vůbec doladěný. Tvůrci si dle mého ukousli moc velké sousto, než dokázali zpracovat.
Věřím, že mnohé věci dokáží opravit modifikace, ale já hrál úplně bez nich. U Morrowindu jsem s nimi pohořel a tentokrát jsem se jim teda radši vyhnul.
Pro: krásný a rozlehlý Cyrodiil, hodně zábavných questů, rozmanitá NPC, hodně itemů, neomezený pohyb
Proti: slabá story, až moc roztahané, totální nevyváženost všeho, level scaling monster, po čase strašně nudné dungeony, stereotypní a velmi četné souboje, uzavírání bran Oblivionu (wtf? to byl generický výsměch)