"Strážník Cole Phelps, Los Angeles Police Department - po válce bylo policejní oddělení jedinou možností, jak zůstat ve střehu, i potom všem, čím jsem si v Pacifiku prošel. Popravdě, Japonci nejsou o nic horší než ti gangsteři, vrazi a násilníci, které jsem měl tu čest potkat ve své kariéře. Odbyl jsem si ji jako řadový pochůzkář, přičemž když makáte a šéf to vidí, je jen otázkou času, kdy pro Vás bude mít lepší místo a ještě lepší práci! Ne, že by teda vraždy byly procházkou parkem, jen je to o něčem jiném, sakra jiném! Služba u policie prostě není jako ranní káva – lahodná a samozřejmá!"

Zkrátka strávit s Colem Phelpsem lehce nad 20 hodin čistého hraní není jen tak, i když zadání misí má povětšinou různorodé, přesto se objeví něco, co požitek z hraní zkazí, ale tak je to u více titulů na které se čeká "věčnost". L.A. Noire jsem přitom nikterak nevyhledávál, byla to hra, konzolová hra, o kterou jsem neměl příliš velký zájem, přesto mi to ale nedalo a hru jsem vyzkoušel! Mám na ní vzpomínky asi takové jako na prvního Batmana (sakra, dobrá hra!). Překvapila mě hratelnost, vymazlenost postav, přičemž každá z nich má výborný charakter, přesně takový že by vydal na jeden samostatný datadisk (ne, ubohá DLC!). Příběhová propletenost s flashbacky do válečných momentů, hra na city s ženou nevhodné národnosti, ... přesně to jsou skutečnosti, které ocení hráč s intelektem a především nutností hrát konečně něco chytrého, hratelnostně originálního a především vtahujícího.

Myslím, že všude toho o L.A. Noire bylo řečeno už dost. Přihazovat další polýnka je zbytečné, kvality a kladné základy se popisují těžce, ovšem lehce se popisují negativa – mezi ty největší u mě je jízdní model, občasné nenavázání misí na sebe – chvilkami připomínající druhou Mafii – asi toho bylo spoustu vyškrtnuto! I tak se jedná o titul, který stojí za vyzkoušení, dokáže být zahryznut ještě dlouho po dohrání! Překvapení!