Dovolte mi na začátek jednu otázku. Kdo z vás hrál Shadow Ops: Red Mercury? No tak! Zvedněte ruce! Výborně! Udělali jste mi radost. Střílečky typu "zachraň svět", zasazené do blízké budoucnosti, mám totiž ve velké oblibě. Obzvlášť, pokud má tento úkol ve svých rukou sympatický tvrďák. To mně, jakožto ženě, velmi imponuje! Ale zpět ke komentáři.

Hra má především perfektní spád a o dějové zvraty není nouze. Taktéž s povděkem kvituji, že je nutné při postupu přemýšlet, hlavně pokud hrajete na vyšší obtížnost. Nelze totiž hru v průběhu mise ukládat. A bez munice žádné rány více! Co mě ale doslova rozhodilo, bylo chování nepřátel. Ano, je jich sice požehnaně, ale jsou poněkud mdlého rozumu a inteligenčně silně zaostalí.

Ale já jsem jim to vyjímečně odpustila, protože jinak jsem se při hraní skvěle bavila.
A nebyla bych to já, kdybych se nezmínila o hudbě. Co vám mám povídat! Nádherně jsem nakrmila ucho.
Inon Zur totiž opět nezklamal!