Sacred byla moje druhá a zatím poslední hra ve stylu fenomenálního Diabla. Hru jsem si pořídil díky tehdejším kladným recenzím na různých serverech. Jako už párkrát předtím jsem se zase spálil. Alepoň jsem Sacred dojel dokonce. I když, nevím jestli bych se tím měl vytahovat.

Navolil jsem si bojovníka a obtížnost normal (nebo nějakou tu né úplně nejtěžší). Ze začátku to vypadalo dobře. Rubal jsem se dvěma zbraněma a s první schopností dvojitého seku. Úkoly byly klasika žánru, nic originálního, ale zároveň neurážely. Já, jako správný prohledávač mám ve zvyku všechny rpg tak dlouho prohledávat, dokud na mapě neobjevím každou čárku a nesplním každý úkol. Možná tím jsem si hru zkazil.

Už brzy zjistíte, že úkoly se pořád dokola opakují. Nepřátelé jsou pořád stejní. Jízda na koni je strašný opruz a v boji je to strašně neefektivní. Asi tak v polovině hry jsem zjistil, že stále používám dvojitý sek (párkrát vylepšený) a k přežití mi to bohatě stačí. Předměty a zbraně jsou strašně nudné. Žádný unikátní předmět, na rozdíl od Diabla, si prostě už nevybavím. Velmi doporučuji si hru nastavit na nejtěžší obtížnost, je strašně jednoduchá. Hrou jsem se mořil asi tak 30 hodin ( po patnácti mě to přestalo bavit). S nadějí, že nastane nějaký zvrat, či nějaká gradace. Nic, hra najednou skončila a vyšuměla. Teď po nějakým roce už vůbec nevím o co šlo. Jo, bosse jsem udolal dvojitým sekem, a ani jich nechtěl moc.

Nevim, možná jsem jenom blbej ortodaxák, ale Diablo je jenom jedno a tohleto mu nemůže konkurovat.