Diablo 2 je a nejspíš bude hra, u které jsem strávil suverénně nejvíce času. A přitom je založeno na tak jednoduchým principu, až je to do nebe volající. Čím to asi bude?
Bezejmenný hrdina to dokázal. Zničil samotného pána pekel a zachránil nešťastné městečko Tristam. Jen na chvíli. Vyčerpán tuhým bojem neodolal. Zlo ho zlákalo a pán pekel "Diablo" našel novou podobu. Diablo z kobky vyšel do světa, a všude kde prošel rozséval smrt. Jenom vy ho můžete zastavit.
Vyberete si jednu z pěti postav a hra Vás vyplivne do ohyzdné grafiky, která se navíc (myšleno v původní verzi) sekala stejně na Pentium 166 jako na největších dělech té doby. Sakra, tak dlouho to patlali, a i ti blbí kostlivci vypadají hůř než v jedničce. Rozlišení 640x480? Nic moc. Naštěstí to alespoň trochu zachraňuje báječná hudba.
No nic, tak s chutí do toho. Po nějakých pěti hodinách rubání jsem zjistil, že se od toho nemůžu odtrhnout. Neuvěřitelně návykové. Těšil jsem se na každou vypadlou věc a na každé nové prostředí a vysekanou úroveň. Po nějakých dvaceti hodinách jsem přestal zvládat. Po bližším zkoumání jsem zjistil, že moje postava je vedená špatným směrem, zkažená a do budoucna nepoužitelná. No nic, znova a znova a znova... Nevím jaký bych našel další superlativ.
Diablo 2 i s datadiskem hraji nějakých deset let. Stále se k němu vracím. O těch propařených nocí v kooperaci snad ani nebudu mluvit. Možná ho s mým barbarem na 90 úrovni snad konečně dojedu na hell než vyjde trojka. Diablo 2 je prostě fenomén.
Bezejmenný hrdina to dokázal. Zničil samotného pána pekel a zachránil nešťastné městečko Tristam. Jen na chvíli. Vyčerpán tuhým bojem neodolal. Zlo ho zlákalo a pán pekel "Diablo" našel novou podobu. Diablo z kobky vyšel do světa, a všude kde prošel rozséval smrt. Jenom vy ho můžete zastavit.
Vyberete si jednu z pěti postav a hra Vás vyplivne do ohyzdné grafiky, která se navíc (myšleno v původní verzi) sekala stejně na Pentium 166 jako na největších dělech té doby. Sakra, tak dlouho to patlali, a i ti blbí kostlivci vypadají hůř než v jedničce. Rozlišení 640x480? Nic moc. Naštěstí to alespoň trochu zachraňuje báječná hudba.
No nic, tak s chutí do toho. Po nějakých pěti hodinách rubání jsem zjistil, že se od toho nemůžu odtrhnout. Neuvěřitelně návykové. Těšil jsem se na každou vypadlou věc a na každé nové prostředí a vysekanou úroveň. Po nějakých dvaceti hodinách jsem přestal zvládat. Po bližším zkoumání jsem zjistil, že moje postava je vedená špatným směrem, zkažená a do budoucna nepoužitelná. No nic, znova a znova a znova... Nevím jaký bych našel další superlativ.
Diablo 2 i s datadiskem hraji nějakých deset let. Stále se k němu vracím. O těch propařených nocí v kooperaci snad ani nebudu mluvit. Možná ho s mým barbarem na 90 úrovni snad konečně dojedu na hell než vyjde trojka. Diablo 2 je prostě fenomén.
Pro: Návykovost, předměty, hudba, všechno, jupí, za chvíli budu mít další úroveň
Proti: v původní verzi špatná optimalizace a grafika, ale to už je spraveno