Red Alert 2 patří mezi moje srdeční záležitosti. A přestože by se mohlo zdát, že výrazně přesluhuje (to už je to 12 let?!), stále je to jedna z her, které mám připraveny pro okamžitou instalaci. Proč?
Red Alert 2 se mi zaryl do podvědomí na mnoha úrovních. Zářným příkladem je příběh. Mohlo by se zdát, že války mezi USA a Ruskem jsou nezajímavé téma. Není tomu tak. Jelikož je hra dosazena do alternativního světa, mohli tvůrci pustit svou fantazii z uzdy a vyřádit se. Hlavním prostředkem pro přiblížení příběhu jsou jistě hrané filmečky mezi misemi, které jsou natolik zdařilé, že se jim to vede na 120% Ještě lepší je potom ta dávka nadsázky, která z každého takového filmečku sálá.
Na výběr jsou hráči k dispozici dvě strany americko-ruského konfliktu. Ano, modří vědí, je to USA a Rusko! Každá strana má jiné jednotky a architektonicky se lišící budovy...a to tak že hodně. A vlastně celkově je pro mě grafická stránka RA2 naprostým ideálem izometrického 2D. Herní plocha hraje všemi barvami, ale ne nějak rušivě, detaily na jednotkách i na terénu potěší a všechno vybuchuje přesně tak, jak má. Obzvlášť to ztvárnění jednotek a budov je prostě skvělé...fantazie zase jednou zvítězila :)
Na zvukové stránce snad ani není třeba hledat nějaké mouchy. Jistě, vojáci se hlásí a odpovídají na jednotlivé příkazy...ale to není to hlavní. Soundtrack od hudebního mága a génia Franka Klepackiho, to je to, oč tu běží. Absolutně každá skladba skvěle vyplňuje pozadí, neruší a přitom tak nějak ladí se vším tím válčením. Nevím, jak to ten chlap udělal, ale soundtrack je prostě geniální. Nemohu ale nevyzvednout určité fenomenální hlášky, které se zaryjou do paměti, takže např: "Helium mix optimal", "Bombadiers to your station", "Scorched Earth", "Never existed" nebo památné Tanyino "Hahahahaha" :))
RA2 přinesl vesměs zajímavé herní prvky. Nejdůležitějším je asi povyšování jednotek, které jsou s každou získanou frčkou čím dál tím silnější. Jeden GI generál zakopaný na kopci potom dokáže s nepřátelskými jednotkami udělat velice krátký proces. Další vychytávkou jsou třeba Prism Towers, které dokáží spojovat svou sílu, nebo ruští Tesla troopeři, kteří jsou schopni posílit ruský Tesla Coil. Důležité je poznamenat, že hra zohledňuje výškový rozdíl mezi útočícími jednotkami: tank na kopci má prostě větší dostřel, než tank pod kopcem. Takhle napsané se to zdá nedůležité, ale ve hře je to nakonec hodně znát.
Jedinou vadou na kráse je nejspíš trochu moc silná Spojenecká pěchota. Je totiž relativně rychlá, a když se zakope na kopci, znamená to nemalý problém...i na takovou situaci jsou ale prostředky.
A to je konec. Red Alert 2 je prostě klasika strategického žánru a souboje s mými bratry přes multiplayer mě v tom před drahným časem ještě více utvrdily. Kdo nezná tuhle hru, jako by nežil. Potenciál potom ještě rozšiřuje datadisk Yuri's Revenge, o tom ale zase jinde :)
Red Alert 2 se mi zaryl do podvědomí na mnoha úrovních. Zářným příkladem je příběh. Mohlo by se zdát, že války mezi USA a Ruskem jsou nezajímavé téma. Není tomu tak. Jelikož je hra dosazena do alternativního světa, mohli tvůrci pustit svou fantazii z uzdy a vyřádit se. Hlavním prostředkem pro přiblížení příběhu jsou jistě hrané filmečky mezi misemi, které jsou natolik zdařilé, že se jim to vede na 120% Ještě lepší je potom ta dávka nadsázky, která z každého takového filmečku sálá.
Na výběr jsou hráči k dispozici dvě strany americko-ruského konfliktu. Ano, modří vědí, je to USA a Rusko! Každá strana má jiné jednotky a architektonicky se lišící budovy...a to tak že hodně. A vlastně celkově je pro mě grafická stránka RA2 naprostým ideálem izometrického 2D. Herní plocha hraje všemi barvami, ale ne nějak rušivě, detaily na jednotkách i na terénu potěší a všechno vybuchuje přesně tak, jak má. Obzvlášť to ztvárnění jednotek a budov je prostě skvělé...fantazie zase jednou zvítězila :)
Na zvukové stránce snad ani není třeba hledat nějaké mouchy. Jistě, vojáci se hlásí a odpovídají na jednotlivé příkazy...ale to není to hlavní. Soundtrack od hudebního mága a génia Franka Klepackiho, to je to, oč tu běží. Absolutně každá skladba skvěle vyplňuje pozadí, neruší a přitom tak nějak ladí se vším tím válčením. Nevím, jak to ten chlap udělal, ale soundtrack je prostě geniální. Nemohu ale nevyzvednout určité fenomenální hlášky, které se zaryjou do paměti, takže např: "Helium mix optimal", "Bombadiers to your station", "Scorched Earth", "Never existed" nebo památné Tanyino "Hahahahaha" :))
RA2 přinesl vesměs zajímavé herní prvky. Nejdůležitějším je asi povyšování jednotek, které jsou s každou získanou frčkou čím dál tím silnější. Jeden GI generál zakopaný na kopci potom dokáže s nepřátelskými jednotkami udělat velice krátký proces. Další vychytávkou jsou třeba Prism Towers, které dokáží spojovat svou sílu, nebo ruští Tesla troopeři, kteří jsou schopni posílit ruský Tesla Coil. Důležité je poznamenat, že hra zohledňuje výškový rozdíl mezi útočícími jednotkami: tank na kopci má prostě větší dostřel, než tank pod kopcem. Takhle napsané se to zdá nedůležité, ale ve hře je to nakonec hodně znát.
Jedinou vadou na kráse je nejspíš trochu moc silná Spojenecká pěchota. Je totiž relativně rychlá, a když se zakope na kopci, znamená to nemalý problém...i na takovou situaci jsou ale prostředky.
A to je konec. Red Alert 2 je prostě klasika strategického žánru a souboje s mými bratry přes multiplayer mě v tom před drahným časem ještě více utvrdily. Kdo nezná tuhle hru, jako by nežil. Potenciál potom ještě rozšiřuje datadisk Yuri's Revenge, o tom ale zase jinde :)
Wolfenstein II: The New Colossus
Pro: Grafika, filmečky, nadsázka, příběh, hudba (!), prapodivně povedená vyváženost jednotek
Proti: ...já nevím!