Upozornění: Tento koment berte jako zážitek hráče, který s leteckými simulátory má pramalé zkušenosti, právě proto neočekávejte žádné odborné názory, či porovnávání s jinými simulátory!

H.A.W.K. jsem koupil za pakatel, abych konečně okusil opět něco nového a svým způsobem originálního. Popravdě jsem nechtěl žádný simulátor, takže mi arkádová hratelnost sedla velmi dobře. Zpočátku jsem sice tápal, jak využít všechny fíčury hry, jak bojovat s letouny, pozemními jednotkami, či se vyhýbat nepřátelským raketám. V tomhle směru jsem byl potěšen – každá mise nahazuje nové vlastnosti / možnosti hry a já jsem byl poměrně často nucen se za chodu učit novým kouskům, jinak by můj stroj na obloze dlouho nevydržel. Lehce jsem byl překvapen i určitou propojeností se sérií Ghost Recon a bojem u městečka Juarez (příjemné prolnutí her od Ubisoftu).

Některé mise mě silně nudily, v rozpoložení jsem byl několikrát i z přemrštěných misí, které hraničí s šílenstvím. Jako například moje jednotka stíhačů o třech letounech - to včetně mě - stojící proti nepřátelské flotile, která čítajá desítku plavidel v čele s letadlovou lodí. Každopádně na arkádovku se i něco takového dá zvládnout. Pocit, který ve většině misí máte je asi takový, že jen a jen Vy útočíte, a odoláváte nepřátelům, kterých je někdy opravdu požehnaně!

Graficky hra nikterak neuhrane, i když jsou stroje perfektně vymodelovány, tak je stejně jedno, v čem zrovna sedíte. Důležitá je akorát výbava, kterou si zvolíte před začátkem mise a jde se na to. Na necelou dvacítku misí, kterou hra obsahuje, je kampaň poněkud krátká. Nejhorší na tom ale je, že sedmihodinová kampaň připadá, že má hodin minimálně patnáct. I přesto mě hra zaujala, vytrhnut jsem nebyl, básnit o tom nikde nebudu, jen mohu říci, že to není tak hrozné a hraje se to příjemně :)

Založeno na skutečných pocitech z hraní!