Tak jsem se konečně odhodlal k okomentování hry, která pro mě znamená tak mnoho. Dá se říct, že mě provázela tak nějak celým životem, protože jsem ji vždycky po čase opět spustil a ponořil se do bezútěšné hlubiny, kde číhala všemožná mimozemská verbež, která nechtěla nic jiného, než zastřelit/zakousnout/provrtat/ovládnout mé potápěče. Předem podotýkám, že tohle hodnocení prostě nebude objektivní, protože se nedokážu oprostit od všech těch nostalgických pocitů. Tak jdeme na to.

Příběh X-Comu se odehrává na planetě Zemi, kde se podařilo zvítězit nad invazí mimozemšťanů. Jak praví intro hry: před zničením mimozemské základny na Marsu se stalo něco divného - paprsek tachyonů vystřelil z útrob základny a doletěl přímo na Zemi. A tak se stalo, že tento signál probudil k životu skryté, podvodní cizácké město T'leth a teror opět skličuje obyvatele planety; tentokrát však ne na souši, ale ve vodě.

Jeden by si řekl, že ten příběh stojí za starou bačkoru, ale to nehrál X-Com. Tíživá atmosféra spolu s atmosferickým soundtrackem dává úplně nový rozměr zdánlivému klišé. A se stejnou grácií jako si X-Com dává k snídani jmenované příběhové klišé, dotahuje i další zdánlivě nudné a protivné úkoly k dokonalosti.

Mezi takové bych zařadil například nakupování zásob, přesun nákladů mezi sklady nebo vyzbrojování ponorek. Nevím, jak je to možné, ale třeba narozdíl od X-Com Apocalypse mě tyto globálně téměř nedůležité úkony v TFTD opravdu bavily. A přitom jde jen o mačkání tlačítek, popřípadě sledování financí. Asi se se mnou stalo něco divného...

V čem ale tato hra dosáhla na absolutní vrchol, to je Ufopaedia a výzkum. V Ufopaedii si můžete přečíst informace úplně o všem! Pitvy cizáků, zbraně, ponorky, budovy, ufa, prostě o všem! Nejlepší na tom je, že články jsou relativně krátké a dokáží informovat takovým způsobem, že čtení ani nestačí být nezajímavé.

Výzkum v X-Comu je perla. Cizácké technologie, zbraně, palubní vybavení, nové budovy, nové vynálezy...to všechno je hrou dávkováno naprosto skvěle, takže se celkově vzato minimalizuje šance, že hráč nebude mít co zkoumat. A to je dobře, protože třeba mě hnal kupředu právě výzkum (protože jsem byl zvědavý, čím to na mě sakra zase na misi stříleli).

Nemohu nezmínit sestřelování cizáckých lodí, hlavně těch velmi velkých. Bez minimálně čtyřech Barakud s D.U.P. hlavicemi prostě takové UFO nešlo sestřelit i kdyby se všichni akvatoidi sami rozkrájeli. A to byla kolikrát zábava na hodně dlouhou dobu, zejména v situaci, kdy se objevily dvě taková UFA a já si řekl, že sestřelím obě...a tak jsem celý den zkoušel a zkoušel, až to konečně jednou vyšlo :))

Mise jsou potom příležitostí, kdy hráč může ukázat svoje taktické dovednosti, protože jich je ve většině případech opravdu potřeba. Například je špatné dávat si do batohu omráčeného krabizníka...věřte, že se po čase probere a nebohého vojáka ustřihá k smrti :)) Oceňuji, že třeba při Terorech cizáci vraždí civilisty, takže je důležité, aby je hráč zdecimoval co nejdříve.

Jak jsem říkal na začátku, tohle není objektivní zhodnocení. X-Com je pro mě herní perla přestože jsem ji nikdy nedohrál Jako důkaz beru i to, že když se jednou táta vrátil ve 14:00 z práce, zasedl ještě v modrákách k X-Comu a hrál a hrál...a hrál i když jsem šel spát...a hrál i když jsem ráno zamačkával budík do školy :). No upřímně: dokázal by člověk tak dlouho v kuse hrát hru, kdyby nebyla dobrá? :))