Je to už více než rok, kdy jsem po dohrání válečného titulu Sniper Elite jen velmi nerad opouštěl pozici elitního odstřelovače, do které jsem se citelně vžil a tudíž podobná hra byla doslova mým zbožným přáním. Ve stejný rok sice hra s podobným námětem vyšla, avšak její recenze mě stále více utvrzovaly v tom, že bych se hře měl vyhnout nebo si přinejmenším nedělat žádné velké naděje. Nakonec na doporučení nejmenovaného kolegy z DH jsem přece jen odhodlání našel a jak vidno z mého hodnocení, vše dopadlo dobře, i když stinné stránky hře přece jen nejsou cizí.

Začal bych herním prostředím, které se odehrávalo v poměrně rozlehlých lokacích ostrovů, a to nejčastěji v džungli. Jelikož tento terén mám velice v oblibě, již tady se začaly objevovat první vady na kráse. Tou nejklíčovější je někdy až přílišná linearita, která mi většinou tolik nevadí, ale tady často dochází až do extrémů při pokusu hráče jít vlastní cestou. Pokud se totiž tak rozhodnete a upřednostníte větší volnost, velmi často narazíte jednak na neviditelné bariéry, které bych snad s obtížemi přežil, ale pokud se odhodlám z předem plánované trasy sejít a hra mi zakáže např. přeskočit třiceticentimetrový kámen, pak je něco opravdu špatně.

Pokud jde o samotnou náplň misí, hra se hned v úvodní části snaží hráče navodit do pozice snipera v nejpřísnějším utajení, v němž vyvolání poplachu vaši misi nekompromisně ukončí, abyste ovšem záhy zjistili, že v dalších kapitolách z vaší sniperky zmizí tolik žádaný a potřebný tlumič a hra tak dostane akčnější ráz, v níž sniperka plní stejný úkol jako hlučný samopal. Pokud jsem tedy nyní zavadil o akčnější pasáže, pár takových, v nichž sniperku vyměníte za samopal, se ve hře skutečně vyskytuje, ale mě nijak zvlášť nebavily a dokonce mi hru částečně i znechucovaly. Naštěstí posledních pár misí bylo opět naladěné na stealth, čímž moje spokojenost citelně stoupala vzhůru a já si hru začal znovu užívat.

K samotnému sniperování asi není co dodávat. Tahle zbraň je pro mě v takto zaměřených hrách vrcholem herního požitku, stejně tak jako pistole s tlumičem či po předchozím dobře mířeném hodu zapíchnutý nůž v těle oběti.

Graficky hra působí sympaticky, při pohybu v džungli se mi nejčastěji vybavil Far Cry, do jehož podobného prostředí jsem se po letech rád vrátil, ale bohužel si ze zmíněných důvodů neužil takové volnosti.

Co dodat? Na můj vkus by hra mohla být mnohem častěji naladěna do stealth stylu, který je v případě snipera i o dost přirozenější a hraní by tak mohlo výrazněji přidat na kvalitě a celkové záživnosti. I přesto u mě spokojenost nakonec zvítězila a zvýšila moji zvědavost na díl druhý.