Prvnímu dílu jsem na chuť nepřišel (přiznám se, velkou roli v tom sehrála obtížnost), druhý díl jsem si ale oblíbil o hodně více. Hra, která skvěle vypadala a výborně se hrála, přičemž uměla rozpálit mojí Ati Mobility HD 3650 na slušných 109°C, patřila mezi mé nejoblíbenější kousky, které jsem měl nainstalované po celou dobu vlastnictví notebooku.

Notebook ale vystřídal stolní počítač a já si řekl, že je přeci nesmysl zahazovat se "starou a ošklivou" dvojkou, když je tu nablýskaný datadisk (či jak to vlastně nazvat).

Nemá cenu hru popisovat od základu, rozdílů oproti dvojce je pomálu. Zajímavé byly mé první dojmy po spuštění prvního závodu: "Sakra! Něco jsem zapomněl zapnout!" a šel jsem zpátky do nastavení, abych zjistil, že vše je skutečně naplno. Zapínám závod znovu a dochází mi to. Dvojka byla šílená hra, ke které zcele neoddělitelně patřil šílený postproces. Byla přeefektovaná až hanba, ale na takovou jsme si zvykli a takovou jsme ji měli rádi. Nic takového ovšem nenajdeme v UC, přičemž po čase mi dochází, že spolu s kompletním vystínováním a vymakanými reflexemi se ze hry stává veskrze povedená záležitost, co se grafického podání týče. Je ale grafika jedinou změnou? Není, ale je tou bezpochyby největší.

Výrazně se zjednodušilo také ovládání aut. A víte co? Mně to nevadí. Prostě se to snáze ovládá, i tak to není úplně snadné.

Další změnou, kterou ale vnímám spíše negativně, je nový soundtrack. Už žádní Megadeth v menu, namísto "symfonie ničení" tam hraje cosi, po čem mi hlavě nezbyla ani vzpomínka na pár tónů. Hře zkrátka chybí hudební pecky a takto "tvrdé" hře by pořádně tvrdý soundtrack vůbec neuškodil.

A co samotné hraní? Tak jako všechny závodní hry, i tuto jsem hrál s volantem. Opět mě potěšila přítomnost kamery z kapoty vlevo, co mě ale nepotěšilo byl špatně slyšitelný zvuk motoru znemožňující rozumné řazení. U některých vozů to bylo lepší, u jiných byl ale motor prakticky neslyšitelný. Když nepomohlo ani nastavování úrovní hlasitosti, zbyl mi alespoň otáčkoměr. Ten ovšem v Crash Derby zmizel a já tak musel potupně přepnout na automat. K hraní se ale váže ještě jedna věc. Když jsem poznal všechny tratě (a vzhledem k tomu, že jsem si je pamatoval ze dvojky, došlo k tomu velice rychle), hra se pro mě stala nudnou. Ano, závodění u mě dost kolísalo, co se zábavnosti týče. Hře by určitě prospělo více tratí. Když řeknu, že jsem si takřka půlku hry zrovna dvakrát neužíval, nepřeháním.

Oceňuji, že blbinky typu shazování kuželek kaskadérem nejsou přímo v kariéře, nýbrž mají vyhrazený vlastní herní mód, který mi přišel v kombinaci s ostatními disciplínami poměrně povedený.

Takže? Pár vylepšení, ale furt je to jen převlečená dvojka. Jsem docela překvapen, že ve světě hráčů, kde každý vždycky nadává, když se z něho někdo snaží dostat peníze za "naklonované" hry, je Flatout: UC hodnocen tak dobře. Pro mě to zkrátka není horší nebo lepší, než dvojka. Změny jsou příliš malé na to, abych to vůbec mohl hodnotit jinak.

A ještě jedna věc. Měl jsem ve hře jakýsi FPS bug. Ačkoliv hra ukazovala permanentních 60 FPS, vypadala na mnohem méně, okem bych to odhadl tak na 30-40. Co jsem tak hledal, nejsem jediný, kdo má ten pocit. Je to škoda. Každý, kdo nepatří do klubu "24 FPS je plynulost a cokoliv navíc oko nevidí" jistě uzná, že ta krásná plynulost synchronizovaných 60 snímků za vteřinu by hru učinila pro oko ještě pohlednější.

Moji skromnou galerii snímků obrazovky naleznete zde ZDE.