Tak jsem konečně dopařil tuto hru a musím říct, že mi to dalo pořádně zabrat. Už první setkání z rudým Ďáblem bylo docela husté. Když jsem pak skoro ke konci zjistil, že hru nemůžu dohrát, protože jsem nenašel všechny runy, které byly schovány ve formě skrytých míst. Tím pádem jsem se nedostal ke klíčové zbrani, a vracet se nedá (alespoň si vychutnáte ten první, na hovno konec). Takže znova. Řval jsem vzteky.

Naštěstí, je to hra dost kvalitní na to, aby mě bavila stále. Teď po dohrání, když o tom tak přemýšlím, to bylo jen dobře, protože mě to donutilo, naučit se pořádně zacházet se zbraněmi, a konečně se naučit zásadní červené komba, bez kterých bych byl ke konci absolutně v řiti. Hra exceluje skvělým soubojovým systémem, který je tak něco mezi jednoduchostí v Rune a hardcorem v Die by the Sword.

Protivníka zaměříte, kamera se zklidní a vy můžete mačkat komba. Úplně jak v nějaké bojovce. Hra je to nesmírně brutální, končetiny a krev lítají. Musím říct, že bez toho bych si to nedokázal představit. Protože hra celkově disponuje dost temnou a sirovou atmosférou. Dost v tom hraje roli skvělá grafika a architektura. Příběh sám o sobě nepřekvapí (klasické dobro vs. zlo). Když k tomu ale připočtete epickou gradaci, a super hudbu. Hudba je skvělá, sedí úplně přesně.

Hrou jsem po ovládnutí elfího meče projížděl jako máslem, ale ke konci pak přituhne. Některé momenty jsou až frustrující, častokrát jsem si musel dávat pauzu. O to bylo pak větší uspokojení, když jsem rozsekal bose na kusy a hru pokořil.