Hrána necenzurovaná verze.
Toto je hra, u které se těžko píše krátký komentář. Víceméně je tu již skoro vše napsáno jinými, ale tentokrát mám potřebu napsat komentář za sebe. Krátce mohu pouze na úvod poznamenat, že jsem s tímto kouskem nespokojen a důvody k nespokojenosti jsou dva.
Odkaz na tuto hru by měl znít http://www.csfd.cz/film/6172-Fahrenheit a hodnocení by se pohybovalo kolem dvou hvězdiček.
Ale přesto mě to láká hrát znovu, protože se hráč do příběhu snadno ponoří, hezky se na to kouká, relativně volné ovládání je lákavé a celkově to tak pomalu plyne, není to frustrující a je to skutečně spíš jako užít si film než snažit se ve hře.
Hru jsem si sehnal poté, co jsem si tu o ní přečetl. První komentáře psaly o skvělé atmosféře interaktivního filmu.
Skvělá atmosféra odpovídá první části. Bohužel druhá polovina příběh sráží. Také jako ve filmu jsou hlavní postavy přibližovány pomocí jejich soukromého života, který je pro příběh samotný nevýznamný. Herní doba je zhruba devět hodin. Přesto je hra svým způsobem zajímavá, takže člověk u ní vydrží. Opravdová pachuť zůstane v ústech až po posledních minutách.
A, bohužel, i ten interaktivní film je vlastně mínus. Samotná hra se omezuje na chození, zlepšování duševní pohody (Nevyužitá funkce. Pokud pohoda klesne na nulu, hra končí. Jde o duševní zhroucení jedince. Ale jinak to během hry nemá žádný vliv. Jedině na samotného hráče, který se pokouší své postavě drobnými činnostmi zlepšit náladu.), ovládání dialogů a hraní Simon říká. Vzhledem k tomu, že se tvůrci soustředili zejména na příběh, není to kdovíjaká adventura. Hráč ovlivňuje pouze drobnosti, kterými nic nezkazí. Neposoudím jak velký má vliv rozhodování, osobně soudím, že malý. Na to se ještě zeptám v diskuzi. Zde je na místě srovnání s The Walking Dead - Episode 1: A New Day, kterážto série mě nadchla. TWD nabízí ještě menší prostor k pohybu a je tam výrazně méně interakcí, které nějak ovlivní následující situaci. Ale TWD má bravurně zvládnuté dialogy. Stejně jako u Fahrenheita i u TWD se rozhodujete, co řeknete, ale u TWD to něco ovlivní. Sice ne samotný příběh, ale vykreslení postavy a vztahy s ostatními postavami. To také vyústí v jiné chování postav. Takové, které sice neovlivní příběh, ale drobné změny nastanou. A hlavně TWD má doopravdy skvělý příběh.
Pokud jde o žánr, mohla by to být i arkáda s největším a nejlepším příběhem mezi arkádami. Nebo RPG bez řízeného vylepšování.
Dobré je, že postavy jsou sympatické a Carla je děsně sexy. (A nahá. Vlastně nahé jsou tam ještě další dvě ženy a vidět je vše.) A když jsem se v diskuzi dočetl, že mohu postavu ovládat při sexu, musím si tu část zahrát znovu.
Ovládání je nezvyklé a trvá, než si člověk zvykne. Rozhodně je nutné zahrát si tutoriál.
Chůze - myší i klávesami byl pohyb neohrabaný.
Kamera - občas byl problém se zorientovat.
Rozhovor - odpovědi se vybírají tahem myši a na odpověď je omezené množství času. Takže bylo trochu hektické přečíst si možné odpovědi (nejvýše čtyři), pochopit, co vlastně znamenají (někdy to nejde a teprve až vyberete možnost, tak zjistíte, o čem se mluví), rozhodnout se a udělat správně tah myší. Navíc mi poněkud vadilo, že i když byl dostatek času, nemohl jsem se druhé postavy zeptat na vše, nač jsem mohl. Tím pádem jsem někdy odešel, aniž bych cokoliv zjistil. A pokud jsem zemřel a opakoval úsek, nemohl jsem přeskočit dialogy.
Minihry - rozhovory a souboje využívaly výše zmíněného Simona. Zajímavý způsob, který se mi líbil. Ovšem někdy jsem udělal pár chyb a uznalo mi to jako správné, někdy jsem udělal jednu malou chybu a přišel jsem o život. Je možné při té minihře použít myš, ale to je nepoužitelné řešení. Mějte obě ruce na klávesnici. Zpočátku s tím bude problém, proto je dobré využít tréninku boxu ve hře, kdy si můžete reflexy natrénovat. Ovládací prvky mi nepřekážely ve výhledu. Nesmíte se na ně plně soustředit. Sledujte obraz (až si zvyknete na ovládání), co máte stisknout uvidíte stejně. Problém je, pokud při tom ještě máte číst titulky, ale i to se dá zvládnout. Ovšem je třeba být připravený okamžitě připravit prsty na klávesnici (v případě rozhovorů na myš). Hra upozorní na blížící se akci, ale nedává čas se předtím protáhnout.
Zákysy nehrozí. Kolem postavy není příliš interaktivních míst, takže se rychle najde něco, co hráče posune dál.
Hra jde dobře dohrát na nejvyšší obtížnost. Pokud dojde na souboj, který se vám nedaří, snižte si obtížnost.
Během hry hrajete za více postav, ale nečiní to problém, že hrajete za vraha i za policistu zároveň. Jediný menší problém je, když se ti dva potkají a nejste si jistí, za koho zrovna hrajete (při konverzaci).
Hudba, grafika, vymodelování postav, jejich pohybů a obličejů - na jedničku. Přímo ve hře jsou i bonusová videa o tom, jak se natáčelo.
Sice se mi to celkově nelíbilo, ale stále mne to táhne zpět. Hlavně zkoušet jiné možnosti, jak co udělat. Ale dost tam překáží nemožnost přeskakování cutscén, které vlastně tvoří celou hru.
Toto je hra, u které se těžko píše krátký komentář. Víceméně je tu již skoro vše napsáno jinými, ale tentokrát mám potřebu napsat komentář za sebe. Krátce mohu pouze na úvod poznamenat, že jsem s tímto kouskem nespokojen a důvody k nespokojenosti jsou dva.
Odkaz na tuto hru by měl znít http://www.csfd.cz/film/6172-Fahrenheit a hodnocení by se pohybovalo kolem dvou hvězdiček.
Ale přesto mě to láká hrát znovu, protože se hráč do příběhu snadno ponoří, hezky se na to kouká, relativně volné ovládání je lákavé a celkově to tak pomalu plyne, není to frustrující a je to skutečně spíš jako užít si film než snažit se ve hře.
Hru jsem si sehnal poté, co jsem si tu o ní přečetl. První komentáře psaly o skvělé atmosféře interaktivního filmu.
Skvělá atmosféra odpovídá první části. Bohužel druhá polovina příběh sráží. Také jako ve filmu jsou hlavní postavy přibližovány pomocí jejich soukromého života, který je pro příběh samotný nevýznamný. Herní doba je zhruba devět hodin. Přesto je hra svým způsobem zajímavá, takže člověk u ní vydrží. Opravdová pachuť zůstane v ústech až po posledních minutách.
A, bohužel, i ten interaktivní film je vlastně mínus. Samotná hra se omezuje na chození, zlepšování duševní pohody (Nevyužitá funkce. Pokud pohoda klesne na nulu, hra končí. Jde o duševní zhroucení jedince. Ale jinak to během hry nemá žádný vliv. Jedině na samotného hráče, který se pokouší své postavě drobnými činnostmi zlepšit náladu.), ovládání dialogů a hraní Simon říká. Vzhledem k tomu, že se tvůrci soustředili zejména na příběh, není to kdovíjaká adventura. Hráč ovlivňuje pouze drobnosti, kterými nic nezkazí. Neposoudím jak velký má vliv rozhodování, osobně soudím, že malý. Na to se ještě zeptám v diskuzi. Zde je na místě srovnání s The Walking Dead - Episode 1: A New Day, kterážto série mě nadchla. TWD nabízí ještě menší prostor k pohybu a je tam výrazně méně interakcí, které nějak ovlivní následující situaci. Ale TWD má bravurně zvládnuté dialogy. Stejně jako u Fahrenheita i u TWD se rozhodujete, co řeknete, ale u TWD to něco ovlivní. Sice ne samotný příběh, ale vykreslení postavy a vztahy s ostatními postavami. To také vyústí v jiné chování postav. Takové, které sice neovlivní příběh, ale drobné změny nastanou. A hlavně TWD má doopravdy skvělý příběh.
Pokud jde o žánr, mohla by to být i arkáda s největším a nejlepším příběhem mezi arkádami. Nebo RPG bez řízeného vylepšování.
Dobré je, že postavy jsou sympatické a Carla je děsně sexy. (A nahá. Vlastně nahé jsou tam ještě další dvě ženy a vidět je vše.) A když jsem se v diskuzi dočetl, že mohu postavu ovládat při sexu, musím si tu část zahrát znovu.
Ovládání je nezvyklé a trvá, než si člověk zvykne. Rozhodně je nutné zahrát si tutoriál.
Chůze - myší i klávesami byl pohyb neohrabaný.
Kamera - občas byl problém se zorientovat.
Rozhovor - odpovědi se vybírají tahem myši a na odpověď je omezené množství času. Takže bylo trochu hektické přečíst si možné odpovědi (nejvýše čtyři), pochopit, co vlastně znamenají (někdy to nejde a teprve až vyberete možnost, tak zjistíte, o čem se mluví), rozhodnout se a udělat správně tah myší. Navíc mi poněkud vadilo, že i když byl dostatek času, nemohl jsem se druhé postavy zeptat na vše, nač jsem mohl. Tím pádem jsem někdy odešel, aniž bych cokoliv zjistil. A pokud jsem zemřel a opakoval úsek, nemohl jsem přeskočit dialogy.
Minihry - rozhovory a souboje využívaly výše zmíněného Simona. Zajímavý způsob, který se mi líbil. Ovšem někdy jsem udělal pár chyb a uznalo mi to jako správné, někdy jsem udělal jednu malou chybu a přišel jsem o život. Je možné při té minihře použít myš, ale to je nepoužitelné řešení. Mějte obě ruce na klávesnici. Zpočátku s tím bude problém, proto je dobré využít tréninku boxu ve hře, kdy si můžete reflexy natrénovat. Ovládací prvky mi nepřekážely ve výhledu. Nesmíte se na ně plně soustředit. Sledujte obraz (až si zvyknete na ovládání), co máte stisknout uvidíte stejně. Problém je, pokud při tom ještě máte číst titulky, ale i to se dá zvládnout. Ovšem je třeba být připravený okamžitě připravit prsty na klávesnici (v případě rozhovorů na myš). Hra upozorní na blížící se akci, ale nedává čas se předtím protáhnout.
Zákysy nehrozí. Kolem postavy není příliš interaktivních míst, takže se rychle najde něco, co hráče posune dál.
Hra jde dobře dohrát na nejvyšší obtížnost. Pokud dojde na souboj, který se vám nedaří, snižte si obtížnost.
Během hry hrajete za více postav, ale nečiní to problém, že hrajete za vraha i za policistu zároveň. Jediný menší problém je, když se ti dva potkají a nejste si jistí, za koho zrovna hrajete (při konverzaci).
Hudba, grafika, vymodelování postav, jejich pohybů a obličejů - na jedničku. Přímo ve hře jsou i bonusová videa o tom, jak se natáčelo.
Sice se mi to celkově nelíbilo, ale stále mne to táhne zpět. Hlavně zkoušet jiné možnosti, jak co udělat. Ale dost tam překáží nemožnost přeskakování cutscén, které vlastně tvoří celou hru.
Pro: Atmosféra, různé možnosti chování, zpracování, pocit lákavosti
Proti: Je to spíše film než hra, příběh je špatný => neobstojí to jako hra ani jako film; na The Walking Dead je vidět, že stejný typ hry může fungovat lépe