I když první King's Quest pro mě asi už zůstane z celé série nejlepší, šestku řadím spolu s druhým dílem hned za něj. Krásná grafika z pátého dílu zůstala, díkybohu tu už ale není žádný otravný sidekick - bože, jak já tu zku*venou sovu z pětky nesnášel... A to hlavně kvůli dabingu, který tam byl vyloženě špatný. V tomto díle už si to naštěstí Sierra pohlídala, a tak zatímco jsem v pětce hledal, kde se zapínají titulky (btw nešlo to, takže jsem byl nucen ten otřesný dabing poslouchat), tady jsem rád zůstal u poslouchání a titulky oželel. Hrál jsem vylepšenou verzi, ve které se při rozhovorech zobrazují (hezké) portréty mluvících postav (ano, i s lip-synchem, i když nedokonalým).

Příběh zůstává věrný sérii - jako vždy musíte něco/někoho zachránit, tentokrát je to princezna, přičemž na cestě narazíte na řadu prvků z jiných pohádek/pověstí/legend, v tomto případě se objeví např. můj oblíbený Minotaur a jeho bludiště (viz cover hry) či cesta přes řeku Styx a Charon. Stejně jako v ostatních hrách série je tu asi milion možností jak zařvat, takže to chce ukládat, ukládat, ukládat a existuje tu i ošklivá možnost, že když někde něco neseberete, tak o hodně později můžete zjistit, že kvůli tomu nemůžete pokračovat ve hře. Takže to chce ukládat chytře a nepřepisovat starší uložené pozice. Ale mě opakování prošlých částí nebaví, takže jsem si postup kontroloval podle návodu :)

V jednom bodě se hra větví a můžete zvolit buď delší nebo kratší cestu, přičemž další průběh i zakončení příběhu se tímto rozhodnutím změní - a i když ne nějak výrazně (tak i tak to skončí happy-endem), stejně to potěší.