Pamatuji si dobře na dobu, kdy v jednom měsíci vyšel Quake III a Unreal Tournament. Zatímco Quaka provázeli před vydáním natěšené preview, lidé od hry čekali div ne divy. Unreal Tournament se objevil jako blesk z čistého nebe. Vypukla mánie čistě multiplayerových akcí a v herních magazínech se psalo, jestli klasickým akcím neodzvoní. Naštěstí se tak nestalo. Bylo to asi tak stejné, jako že konzole zničí počítače.

Ačkoliv jsem ze začátku na Quaka nedal dopustit. Má lepší, rychlejší grafiku. Různorodé charaktery (na rozdíl od stále stejných ksichtů v Tournamentu) a mnohem adrenalinovější hratelnost. Tournament dějovou linku to taky nemá kdovíjakou (žádnou jsem nezaregistroval, ale můžu se mýlit). Až později jsem přišel na to, že i blbé dvě zásahové zóny skýtají mnohem více možností. Díky tomu hra poskytovala více možností. Najednou tu byli místa pro odstřelovače. Dneska se to může zdát trochu málo, ale vyblbli jsme se u toho královsky. Hlavně u mapy, kde byli ve vesmíru dvě vysoké věže, mezi nima volný prostor, kde jste museli přenášet vlajku.

Zbraně poskytli dva módy střelby, na rozdíl od Quaka. Akorát singleplayer je tady dost nudný. V tomhle určitě u mě Quake vítězí. Ačkoliv se Tournament tváří poměrně nenápadně, kupodivu jsme ho po lance hráli víc než Quaka. Bylo to hlavně kvůli tomu, že poskytoval víc specializovaných arén na jednotlivé zbraně. Dodneška si pamatuji třeba na tu kruhovou arénu, kde jsme po sobě divoce stříleli raketami. Jo, to byly časy..

Jeho zapomenutí podle mě způsobili pokračování, po jejichž vydání se na rozdíl od Quaka, o hru nikdo nestaral.