Po spuštění hry mě trochu naštvalo intro. Trochu odfláknuté. Ale alespoň nic nepřekáží rychlému spuštění. V menu je to stará dobrá písnička. Opět skvělá melancholická melodie. Staré dobré menu.
Max od minulého dílu prošel jistou proměnou. Jak vizáží (vypadá pomalu jako Neo), tak náladou. V komixu už není tak bezstarostný jako dřív. Má zachmuřilí obličej, a pořád žere nějaké prášky, které zapíjí whiskou. Život s ním začíná pěkně mávat. Stíny z minulosti na něj neúprosně dotírají. Přesto se ale ještě stačí zamilovat. A tak se rozjíždí pokračování příběhu plného lásky, násilí a zrady. Max totiž ještě nezabil dost lidí, aby mu dali pokoj.
Musím říct, že mrazivá vánice v předchozím díle mi přišla mnohem víc drsnější. Max byl víc odříznutý a celkově se v tom nesl větší nádech ponurosti. Přeci jenom, ve sněhové bouři se dá umrznout, ale v dešti se jen tak neutopíte. Maxovy noční můry už také nejsou tak tísnivé a nebezpečné jako dřív. Změna je život. To co druhý Max Payne ubírá na atmosféře, přidává na naprosto fenomenální akci.
Konečně tu vývojáři pochopili, že člověk prostě nemůže z bezprostřední blízkosti přežít dávku ze samopalu. Tady pár ran navíc vydrží pouze tehdy, když mají neprůstřelnou vestu, i tak ale vidíte velkou sílu kulek, zvláště z nějaké těžší ráže. Přestřelky proti přesile jsou fakt boží, zvláště když k tomu připočítáte rozšířený arzenál zbraní, jejich skvělé ozvučení, a hlavně bombastický fyzikální model. Jediné, co snad chybí, jsou krvavé stopy po kulkách.
Grafika je celkově na skvělé úrovni, a ani dnes neztrácí moc na lesku. Nejlepší na tom ale je, že v době vydání to šlo hrát i na slabších počítačích. Škoda jen té krátkosti. Hra je snad ještě kratší než předchůdce. Zamrzí, podle mého, i slabší umělá inteligence. Hra je snad ještě kratší, než předchůdce. Ale i na tu dobu stačí Max rozstřílet dostatečný počet lidí. Jaký jiný smrtelník by tohle zvládl?
Max Payne 2 je naprostá bomba pro milovníky akčních her.
Max od minulého dílu prošel jistou proměnou. Jak vizáží (vypadá pomalu jako Neo), tak náladou. V komixu už není tak bezstarostný jako dřív. Má zachmuřilí obličej, a pořád žere nějaké prášky, které zapíjí whiskou. Život s ním začíná pěkně mávat. Stíny z minulosti na něj neúprosně dotírají. Přesto se ale ještě stačí zamilovat. A tak se rozjíždí pokračování příběhu plného lásky, násilí a zrady. Max totiž ještě nezabil dost lidí, aby mu dali pokoj.
Musím říct, že mrazivá vánice v předchozím díle mi přišla mnohem víc drsnější. Max byl víc odříznutý a celkově se v tom nesl větší nádech ponurosti. Přeci jenom, ve sněhové bouři se dá umrznout, ale v dešti se jen tak neutopíte. Maxovy noční můry už také nejsou tak tísnivé a nebezpečné jako dřív. Změna je život. To co druhý Max Payne ubírá na atmosféře, přidává na naprosto fenomenální akci.
Konečně tu vývojáři pochopili, že člověk prostě nemůže z bezprostřední blízkosti přežít dávku ze samopalu. Tady pár ran navíc vydrží pouze tehdy, když mají neprůstřelnou vestu, i tak ale vidíte velkou sílu kulek, zvláště z nějaké těžší ráže. Přestřelky proti přesile jsou fakt boží, zvláště když k tomu připočítáte rozšířený arzenál zbraní, jejich skvělé ozvučení, a hlavně bombastický fyzikální model. Jediné, co snad chybí, jsou krvavé stopy po kulkách.
Grafika je celkově na skvělé úrovni, a ani dnes neztrácí moc na lesku. Nejlepší na tom ale je, že v době vydání to šlo hrát i na slabších počítačích. Škoda jen té krátkosti. Hra je snad ještě kratší než předchůdce. Zamrzí, podle mého, i slabší umělá inteligence. Hra je snad ještě kratší, než předchůdce. Ale i na tu dobu stačí Max rozstřílet dostatečný počet lidí. Jaký jiný smrtelník by tohle zvládl?
Max Payne 2 je naprostá bomba pro milovníky akčních her.
Pro: akce, přestřelky, akce, grafika, fyzikální model, ozvučení, akce, pokračování příběhu
Proti: slabší umělá inteligence, až moc krátké