Píše se rok 2007 a po nevydařené trojce, vydané společností Treyarch pouze na konzole, přichází Infinity Ward s dalším dílem Call of Duty s podtitulem Modern Warfare. Jak už název napovídá, opustitli jsme bojiště druhé světové války a přesunuli se do 21. Století, doby terorismu a ultranacionalismu. Na světě je Teráků jako heráku, proto jsou zde, opět a zase, speciální oddíly US army tentokráte s vydatnou pomocí britských SAS, aby svět těchto Allah Akbarovců zbavili. Hlavním negativem světa je terorista Al-assad, vydatně podporovaný ruskými ultranacionalisty a jejich vůdcem, Imranem Zarkhaevem. Společně tvoří hrozbu pro západní svět díky atomovým zbraním, které vlastní.
Po úvodní animaci se ocitáte v kůži Johna „Soapa“ MacTavishe, nováčka v britských SAS, na kterého čeká výcvik pod vedením starého známého kapitána Price. Ano, čtete opravdu správně a ani já jsem neměl halušky, když jsem toto psal. Starý známý Kapitán John Price, ostřílený bojovník z bojišť druhé světové války z obou předchozích PC dílů Call of Duty, je ZPĚT! Nic na tom že mu musí být už nejméně 110 let, stále je to ostřílený mazák, který hravě strčí do kapsy své mladší kolegy. První, co z jeho úst uslyšíte, bude: „What the kind of name is Soap?“ Poté Vás honem hodí do tréninkové zóny, kde musíte za určitý čas zvládnout tréninkový prostor. Poté už jste převelen do ostré akce, kde musíte na nákladní lodi najít nukleární bombu. Víc už bych toho z příběhu prozradit nechtěl, abych Vás neochudil o skvělé zážitky. Jak tomu bylo i v minulých CoD dílech, i tady nebudete hrát za jedinou postavu, nýbrž za tři, Soapa už jsem představil, dalším hrdinou bude člen US Army Rangers Paul Jackson a v jedné misi, která se odehrává 15 let před událostmi hry, si dokonce zahrajete za samotného Kapitána Price. Během hry si užijete mnoho zajímavých misí a atmosféra, ta je přímo strhující. Od tichých akcí, přes střelbu z AC-130, až po strhující přestřelky se postupně dostanete až k samotnému závěru, který je, jak jinak, strhující. Hra končí ve chvíli, kdy ležíte zraněný na mostě, vedle Vás leží Kapitán Price a všude kolem jsou nepřátelé……………………………
Během hry Vám bude dělat společnost nespočet soudobých zbraní, od samopalů, přes útočné pušky a odstřelovačky, až po těžké protitankové zbraně. Specialitkou v Multiplayeru je oblíbená zbraň z Call of Duty 2, německá MP44. A jelikož jsou nepřátelé na každém rohu, o zbraně mít nouzi rozhodně nebudete.
A že je těch nepřátel někdy až moc, až dokonce otravně moc, kdy dokola střílíte vlny nepřátel a dokud se nepohnete dále, chodí dál a dál. Ano, je tu řeč o skriptech, kterých je hra doslova přecpaná. Hra by bez nich nejspíše nebyla tak dobrá, ale někdy, jak už píšu, jsou také dost otravné. Většina akcí je předem naskriptovaná a i když jí opakujete stále dokola, pořád se opakuje stejná sekvence. Proto je zde také určitý názor, že hru jde dohrát jednou a dost, jelikož při dalším hraní se scény odehrají úplně stejně. Podle mě to není zas tak hrozné, dohrál jsem to 4x a vždy mě to bavilo. Přeci jen zde jde hlavně o ten příběh. Dokonce mohu říct, že ve hře jsem nenašel žádné hluché místo a všechny mise jsem si vyloženě užíval.
Po technické stránce toho taktéž není co vytknout, hra vypadá krásně a jelikož běží na upraveném IW enginu, který byl použit už v Call of Duty 2, není problém ji rozjet i na slabších strojích na maximální detaily.
Tímto se dostávám k závěru, kde bych rád řekl, že se hra skládá z prologu a tří aktů, přičemž dohrání hry na třetí ze čtyř obtížností mi zabralo asi 9 – 10 hodin. Toto číslo sice není nijak závratné, avšak nevybočuje z dnešního průměru. Jak už jsem napsal v recenzi, hře není skoro co vytknout a proto si ode mě zaslouží celých 90%. Hra Vás prostě chytí a nepustí. A to tady ani nepíšu o výtečném multiplayeru.
Po úvodní animaci se ocitáte v kůži Johna „Soapa“ MacTavishe, nováčka v britských SAS, na kterého čeká výcvik pod vedením starého známého kapitána Price. Ano, čtete opravdu správně a ani já jsem neměl halušky, když jsem toto psal. Starý známý Kapitán John Price, ostřílený bojovník z bojišť druhé světové války z obou předchozích PC dílů Call of Duty, je ZPĚT! Nic na tom že mu musí být už nejméně 110 let, stále je to ostřílený mazák, který hravě strčí do kapsy své mladší kolegy. První, co z jeho úst uslyšíte, bude: „What the kind of name is Soap?“ Poté Vás honem hodí do tréninkové zóny, kde musíte za určitý čas zvládnout tréninkový prostor. Poté už jste převelen do ostré akce, kde musíte na nákladní lodi najít nukleární bombu. Víc už bych toho z příběhu prozradit nechtěl, abych Vás neochudil o skvělé zážitky. Jak tomu bylo i v minulých CoD dílech, i tady nebudete hrát za jedinou postavu, nýbrž za tři, Soapa už jsem představil, dalším hrdinou bude člen US Army Rangers Paul Jackson a v jedné misi, která se odehrává 15 let před událostmi hry, si dokonce zahrajete za samotného Kapitána Price. Během hry si užijete mnoho zajímavých misí a atmosféra, ta je přímo strhující. Od tichých akcí, přes střelbu z AC-130, až po strhující přestřelky se postupně dostanete až k samotnému závěru, který je, jak jinak, strhující. Hra končí ve chvíli, kdy ležíte zraněný na mostě, vedle Vás leží Kapitán Price a všude kolem jsou nepřátelé……………………………
Během hry Vám bude dělat společnost nespočet soudobých zbraní, od samopalů, přes útočné pušky a odstřelovačky, až po těžké protitankové zbraně. Specialitkou v Multiplayeru je oblíbená zbraň z Call of Duty 2, německá MP44. A jelikož jsou nepřátelé na každém rohu, o zbraně mít nouzi rozhodně nebudete.
A že je těch nepřátel někdy až moc, až dokonce otravně moc, kdy dokola střílíte vlny nepřátel a dokud se nepohnete dále, chodí dál a dál. Ano, je tu řeč o skriptech, kterých je hra doslova přecpaná. Hra by bez nich nejspíše nebyla tak dobrá, ale někdy, jak už píšu, jsou také dost otravné. Většina akcí je předem naskriptovaná a i když jí opakujete stále dokola, pořád se opakuje stejná sekvence. Proto je zde také určitý názor, že hru jde dohrát jednou a dost, jelikož při dalším hraní se scény odehrají úplně stejně. Podle mě to není zas tak hrozné, dohrál jsem to 4x a vždy mě to bavilo. Přeci jen zde jde hlavně o ten příběh. Dokonce mohu říct, že ve hře jsem nenašel žádné hluché místo a všechny mise jsem si vyloženě užíval.
Po technické stránce toho taktéž není co vytknout, hra vypadá krásně a jelikož běží na upraveném IW enginu, který byl použit už v Call of Duty 2, není problém ji rozjet i na slabších strojích na maximální detaily.
Tímto se dostávám k závěru, kde bych rád řekl, že se hra skládá z prologu a tří aktů, přičemž dohrání hry na třetí ze čtyř obtížností mi zabralo asi 9 – 10 hodin. Toto číslo sice není nijak závratné, avšak nevybočuje z dnešního průměru. Jak už jsem napsal v recenzi, hře není skoro co vytknout a proto si ode mě zaslouží celých 90%. Hra Vás prostě chytí a nepustí. A to tady ani nepíšu o výtečném multiplayeru.
Pro: + krásná grafika + strhující atmosféra + propracovaný příběh + velké množství zbraní a techniky + nízká HW náročnost + skvělý multiplayer
Proti: - skripty - herní doba