Dlouhou dobu jsem přemejšlel, jestli má vůbec cenu psát komentář. Před samotnou hrou jsem totiž čet několik recenzí, takže když bych koment napsal, vlastně bych jenom papouškoval. Ale což!
Spec Ops jsem zprvu bral jako obrovskou oddychovku, kterou jsem zapnul když mě naštval Ghost Recon, postupem hraní šel ale Ghost tak nějak víc a víc stranou a Spec Ops se stala primární hrou, která svým podáním, a vůbec provedením, mnohý "lepší" hry sráží na kolena.
A jak jste už asi mnozí četli nebo pochytili, hra se silně inspiruje příběhem Apocalypse Now, takže pokud jste viděli legendární nervák F. F. Coppoli, tak jistě budete tušit, kudy se hra ubírá. Je to právě příběh, kterej vás nutí dohrát hru chtě nechtě. Zatím co jiný hry kladou důraz na opulentní akční výjevy a příběh jde v nich stranou, tady je to přesně naopak. Jenomže tvůrci Spec Ops brali důraz skoro na všechno, takže helikoptéry lítají skrze domy i tady. Když se to vezme kolem a kolem, tak těch "váááu" momentů je zde víc, než kdekoli jinde, jenomže nespočívají ani tak v hroucení budov, jako spíše v pomalém procházení mezi lidskými těli, kdy spálený maso téměř i cítíte. Ve Spec Ops jsou to právě ony momenty, který jsou lepší, než samotná akce. Akce je tady hrozně moc a nebál bych se říct, že je někdy i na obtíž (osobně mě zase tolik nebavila jako zmíněný místa, kde jenom jdete a kocháte se hrůzou). (Herní doba činí něco přes pět hodin hraní, ale vzhledem k příběhu by tomu každá další hodina uškodila)
Graficky je hra parádní bez hluchejch míst (zmínil jsem se o Ghost Recon? Jo, tam je grafika pěkná v prvních třech misích, pak to stojí za houby, zde je pěkná permanentně). Písečný bouře jsou fantastický, častý změny filtrů dle momentální lokace taktéž působí skvěle. Prostředí Dubaje je jedno z nejlepších míst, kam jsem se kdy prostřednictvím hry podíval.
Co opět musím zmínit je soundtrack. Když vám do akce začnou hrát Deep Purple nebo Black Angels, hned to má větší švih a styl (alespoň čtyři takový akce se ve hře najdou).
Závěrem: Není to jako v jiných hrách, že vás vpřed žene epická akce, u Spec Ops je to parádní a mnohdy nekompromisní příběh, kdy záleží jen a jen na vašich volbách. Moje volby asi nebyly zrovna nejlepší, završení proběhlo totiž dosti tragicky (v dobrym slova smyslu). Jenom je škoda přílišný akce a trochu horšího zvuku (výstřely nepůsobí tak realisticky, jako v jiných titulech). Nakonec to nebyla taková oddychovka, jak jsem na začátku předpokládal, byl to regulérní záhul!
Spec Ops jsem zprvu bral jako obrovskou oddychovku, kterou jsem zapnul když mě naštval Ghost Recon, postupem hraní šel ale Ghost tak nějak víc a víc stranou a Spec Ops se stala primární hrou, která svým podáním, a vůbec provedením, mnohý "lepší" hry sráží na kolena.
A jak jste už asi mnozí četli nebo pochytili, hra se silně inspiruje příběhem Apocalypse Now, takže pokud jste viděli legendární nervák F. F. Coppoli, tak jistě budete tušit, kudy se hra ubírá. Je to právě příběh, kterej vás nutí dohrát hru chtě nechtě. Zatím co jiný hry kladou důraz na opulentní akční výjevy a příběh jde v nich stranou, tady je to přesně naopak. Jenomže tvůrci Spec Ops brali důraz skoro na všechno, takže helikoptéry lítají skrze domy i tady. Když se to vezme kolem a kolem, tak těch "váááu" momentů je zde víc, než kdekoli jinde, jenomže nespočívají ani tak v hroucení budov, jako spíše v pomalém procházení mezi lidskými těli, kdy spálený maso téměř i cítíte. Ve Spec Ops jsou to právě ony momenty, který jsou lepší, než samotná akce. Akce je tady hrozně moc a nebál bych se říct, že je někdy i na obtíž (osobně mě zase tolik nebavila jako zmíněný místa, kde jenom jdete a kocháte se hrůzou). (Herní doba činí něco přes pět hodin hraní, ale vzhledem k příběhu by tomu každá další hodina uškodila)
Graficky je hra parádní bez hluchejch míst (zmínil jsem se o Ghost Recon? Jo, tam je grafika pěkná v prvních třech misích, pak to stojí za houby, zde je pěkná permanentně). Písečný bouře jsou fantastický, častý změny filtrů dle momentální lokace taktéž působí skvěle. Prostředí Dubaje je jedno z nejlepších míst, kam jsem se kdy prostřednictvím hry podíval.
Co opět musím zmínit je soundtrack. Když vám do akce začnou hrát Deep Purple nebo Black Angels, hned to má větší švih a styl (alespoň čtyři takový akce se ve hře najdou).
Závěrem: Není to jako v jiných hrách, že vás vpřed žene epická akce, u Spec Ops je to parádní a mnohdy nekompromisní příběh, kdy záleží jen a jen na vašich volbách. Moje volby asi nebyly zrovna nejlepší, završení proběhlo totiž dosti tragicky (v dobrym slova smyslu). Jenom je škoda přílišný akce a trochu horšího zvuku (výstřely nepůsobí tak realisticky, jako v jiných titulech). Nakonec to nebyla taková oddychovka, jak jsem na začátku předpokládal, byl to regulérní záhul!
Pro: Příběh, grafika, vliv událostí na psychiku členů týmu, brutální výjevy
Proti: moc akce, zvuk (současně s tím jsem hrál Ghost Recon a to má zvuk při výstřelu nesčetněkrát lepší)