Tak mne zase jedna hra po roce donutila napsat komentář.
Čím se to Spec Ops: The Line, hře s dost možná nejgeneričtějším názvem pro videohru vůbec, povedlo?
Gameplay to nebyl. Ne, gameplay je velmi kompetentní, ale zcela standardní third person shooter affair. V podstatě identická záležitost s Gears of War a desítkami dalších cover stříleček. Na rozdíl třeba od Maxe tu ale nejsou vychytávky typu bullet time. Je tu jen střílení z coveru, občas z turretu, občas ozvláštněné možností prostřelit sklo a zavalit nepřátele pískem. To je asi tak všechno v čem je gameplay zajímavý. Ale nechápejte mě špatně - Spec Ops se hraje dobře. Jen v ničem neinovuje, je to zcela standardní záležitost. Co mne v rámci gameplaye lehce potěšilo - nepřátelé nejsou bullet sponges. Stačí jedna dobře mířená a jdou k zemi.
Takže co mě na Spec Ops tolik zaujalo ? Scénář! U military střílečky, co se genericky jmenuje, genericky vypadá, a dokonce se genericky hraje, docela překvápko.
Scénář je totiž z části napsán jako satira ostatních military her. Nehrajete tu za hrdinu. Hrajete tu za vojáka co chce být hrdina, ale zoufale se mu to nedaří. A tak se noří do hlubin zvěrstev a šílenství a ne a ne se z toho dostat. Nic kolem nedává smysl, jediné co lze udělat je pokračovat v před, a doufat že to smysl dávat začne. A ono začne. Ale to už je příliš pozdě...
Chce se mi to tu všechno vyspoilerovat, ten závěr na mne tak zapůsobil. Ale neudělám to. Třeba si tu hru někdo koupíte (teď je na amazonu za 500) a budete si ten hnus chtít "užít" sami. Hnus v nejlepším slova smyslu.
Co bych ještě zmínil. Zaujala mne hudba. Ta dávala těm přestřelkám občas solidní nákop. Například když začali hrát Mogwai jejich Glasgow Mega-Snake. I obyčejná přestřelka prostě dostala grády.
Prostředí Dubaje je taky element co hru povyšuje nad konkurenci. Sice jeho potenciál není naplno využit, a z mne neznámého důvodu ty hlavní budovy (Burj Khalifa, Burj Al Arab) vzledem vůbec neodpovídají skutečnosti, ale i tak si zdejší pískem zavátý Dubaj zachovává v rámci her unikátní atmosféru.
Z technického hlediska jsem nenarazil na problém, ovládání x360padem v 60fps přesné a bezproblémové. Grafika průměr, ale ten Dubaj to zlepšuje.
Spec Ops: The Line si rozhodně časem zahraju znovu. Doufám, že se hry prodá dost na to, aby Yager jako studio nezaniklo.
Čím se to Spec Ops: The Line, hře s dost možná nejgeneričtějším názvem pro videohru vůbec, povedlo?
Gameplay to nebyl. Ne, gameplay je velmi kompetentní, ale zcela standardní third person shooter affair. V podstatě identická záležitost s Gears of War a desítkami dalších cover stříleček. Na rozdíl třeba od Maxe tu ale nejsou vychytávky typu bullet time. Je tu jen střílení z coveru, občas z turretu, občas ozvláštněné možností prostřelit sklo a zavalit nepřátele pískem. To je asi tak všechno v čem je gameplay zajímavý. Ale nechápejte mě špatně - Spec Ops se hraje dobře. Jen v ničem neinovuje, je to zcela standardní záležitost. Co mne v rámci gameplaye lehce potěšilo - nepřátelé nejsou bullet sponges. Stačí jedna dobře mířená a jdou k zemi.
Takže co mě na Spec Ops tolik zaujalo ? Scénář! U military střílečky, co se genericky jmenuje, genericky vypadá, a dokonce se genericky hraje, docela překvápko.
Scénář je totiž z části napsán jako satira ostatních military her. Nehrajete tu za hrdinu. Hrajete tu za vojáka co chce být hrdina, ale zoufale se mu to nedaří. A tak se noří do hlubin zvěrstev a šílenství a ne a ne se z toho dostat. Nic kolem nedává smysl, jediné co lze udělat je pokračovat v před, a doufat že to smysl dávat začne. A ono začne. Ale to už je příliš pozdě...
Chce se mi to tu všechno vyspoilerovat, ten závěr na mne tak zapůsobil. Ale neudělám to. Třeba si tu hru někdo koupíte (teď je na amazonu za 500) a budete si ten hnus chtít "užít" sami. Hnus v nejlepším slova smyslu.
Co bych ještě zmínil. Zaujala mne hudba. Ta dávala těm přestřelkám občas solidní nákop. Například když začali hrát Mogwai jejich Glasgow Mega-Snake. I obyčejná přestřelka prostě dostala grády.
Prostředí Dubaje je taky element co hru povyšuje nad konkurenci. Sice jeho potenciál není naplno využit, a z mne neznámého důvodu ty hlavní budovy (Burj Khalifa, Burj Al Arab) vzledem vůbec neodpovídají skutečnosti, ale i tak si zdejší pískem zavátý Dubaj zachovává v rámci her unikátní atmosféru.
Z technického hlediska jsem nenarazil na problém, ovládání x360padem v 60fps přesné a bezproblémové. Grafika průměr, ale ten Dubaj to zlepšuje.
Spec Ops: The Line si rozhodně časem zahraju znovu. Doufám, že se hry prodá dost na to, aby Yager jako studio nezaniklo.
Pro: V rámci military stříleček vynikající scénář, výborná hudba, design Dubaje
Proti: Je to krátké (ale lepší než kdyby to bylo přehnaně dlouhé, že), gameplay bez inovací