Jak je o mně známo, adventury zrovna nepatří mezi můj oblíbený herní styl a pokud jsem už nějaké zkusil, nedlouho po jejich rozehrání jsem se s nimi rozloučil. Videoukázky titulu L.A. Noire mě však tak nějak začaly utvrzovat v tom, že tahle hra má v sobě něco, co by mě mohlo zcela jistě chytit. A o čem to tedy mluvím? Dobře, tak tedy postupně.

Hra pojednává o jednom obyčejném policejním pochůzkáři Cole Phelpsovi z Los Angeles, který se svojí snahou i určitou horlivostí nováčka dostane i k případům, které se poněkud vymykají jeho typické činnosti. Jeho úspěchy, které se u těchto případů záhy dostavují, zapříčiní jeho postupné povyšování do řad detektivních specialistů, kde svoje schopnosti může ještě více rozvíjet. A tím se tedy dostávám k hlavnímu důvodu, proč jsem odhadoval, že mě hra chytí a skutečně jsem se nemýlil.

Je tím zmíněný detektivní žánr a vše s ním spojené, který mi hru dělal maximálně záživnou. Přijet na místo činu, ohledat ho, po pečlivém prozkoumání přilehlého terénu posbírat stopy a vyloučit, zda s případem souvisí, či jsou zcela bezpředmětné, vyslýchání jak svědků, tak i podezřelých osob, je to, co mě dokázalo připoutat k monitoru a naprosto si libovat nad tím, jak tohle všechno autoři výborně zpracovali a jak vše má nádech filmového zpracování.

I přes kvalitu detektivních pasáží však mohou po určité době začít zavánět určitou nudou, ale jak je vidět, i s těmito chvílemi autoři počítali. Hlavní hrdina totiž má i při svojí hlavní pracovní náplni občas možnost nabídnout spolupráci svým bývalým uniformovaným kolegům na ulici a pomoct jim při eliminaci pouličních delikventů, pro jejichž častou nebezpečnost je nucen vzít do ruky střelnou zbraň, občas si s nimi i změřit síly při automobilových honičkách a vlastně si tak oživit zkušenosti ze samých začátků své policejní praxe.

Pokud jsem zmínil filmové zpracování, pak vězte, že ne náhodou. Dalším faktorem, který hru přibližuje téměř realitě a přidává jí tak na kvalitě, je zpracování mimiky obličejů. Tady se autoři technicky doslova vyřádili a výsledek je revoluční a někdy až ohromující.

Grafické zpracování je trochu rozporuplným tématem. Na jednu stranu je cítit smysl pro detail a vykreslenost objektů všeho druhu, na stranu druhou se nezřídka hráč setkává s neostrými texturami, které tak trochu kazí dojem nejčastěji při jízdě po ulicích L.A. Nemile bohužel překvapí optimalizace hry, která dokáže nejen slabší stroje citelně potrápit a leckdy si i nechat na tento titul zajít chuť.

Co dodat? Dojmy z mojí první dohrané adventury jsou doslova výborné! To, co jsem od hry očekával, jsem opravdu dostal a leckdy až nevěřícně kroutil hlavou nad tím, jak skvěle se hra na můj vkus autorům povedla. Nechci se ohánět dalšími superlativy, ale tím, že L.A. Noire je jedním z nejlepších titulů, které jsem kdy hrál, ani v nejmenším nepřeháním.