Pěkná grafika, hezká auta a velký výběr, pěkný desing tratí, kvalitní policejní honičky, skvělá hratelnost... Při nárazech postupné ničení aut...
Co se týká arkádovosti, tak auta jsou sice nesmrtelná, ale v zatáčkách a na zrychlení se chovají docela uvěřitelně. Je zde zohledněn i hmotnostní potenciál vozu, což je nejvíce poznat při strkanicích s policejními auty, nebo AI protivníky. Damge model, díky němuž můžete na autě pomačkat plechy, také dělá hru reálnější.
Jen málo co se dá vytknout téhle hře, která i dnes nevypadá špatně. Snad jen menší počet tratí. Také jejich provedení, které mi vyhovovalo tak po střední třídu aut. Pro vyšší třídu už mně připadali krátké a moc klikaté. Například s Murcielagem nebo Mclarenem F1 málokde zařadíte sotva 4q natož 5q ... Pro mojí úplnou spokojenost chyběla jedna trať s delšími rovinkami.
Jinak mám pocit, že tenhle díl patří jednoznačně k těm lepším, co byly vydány.

Taková B-éčková hra... Koncept hry je dobrý, ale samotné provedení trochu pokulhává. Působí trochu amatérsky a kazí celkový dojem. Překvapilo mě, že jednotky například střílí i přes zástavbu, projíždějí skrze okraje budov, nebo se i projíždějí navzájem. Sice ne úplně, ale prostě nějaké naražení do okrajů se zde vůbec nekonná. Přejetý strom někdy spadne, někdy zůstane stát... Vadil mi také jen malý rozsah zoomování, kdy jste pořád jakoby nalepení na zemi a nějaké větší shlédnutí z ptačí perspektivy zde také neprobíhá.
Jelikož je tedy terén víceméně bez překážek (nedá se schovávat za budovy), stává se taktika poměrně jednoduchá, poslat více jednotek vedle sebe rovnou na cíl...
Také se mi moc nezamlouvalo to střídání stran. Uvítal bych spíše jednu kompletní kampaň za Němce a druhou za Rusy, než přebíhání sem a tam.
Grafika je docela koukatelná, detailní, plně dostačující. Terén má uvěřitelnou podobu, obsahuje spoustu reálných objektů. Jen je to asi vykoupené tím přízemním zoomem. Že by obavy z nižší plynulosti nebo větší hardwerové náročnosti?
Chování jednotek je někdy až zoufalé. Zvlášť je-li jich víc pohromadě, tak manévrují dost nešikovně. Tanky je potřeba dost často otáčet, občas mají tendenci couvat a nastavovat nepříteli záď - nejzranitelnější místo. U okraje mapy navíc jednotky nechtějí reagovat vůbec...
Líbil se mi systém soubojů. Každá jednotka disponuje určitým dohledem, dostřelem a ničivou sílou. Nad sebou má HUD, který ukazuje aktuální 'zdraví' (pancíř), případně zbývající čas do dalšího výstřelu (dobu nabíjení). Je to přehledné, jednoduché a navíc i s pěknými explozemi.
Ve hře je i pár zajímavostí, jako třeba obsazování a přivlastňování nepřátelské techniky, letecká a dělostřelecká podpora.
V české verzi encyklopedie je spousta chyb.
Takže hodnotil bych i lépe, nebýt těch do očí bijících chyb... Takhle asi jen 65%

Docela slušné závody, ale jinak asi TD6 nejsou ničím převratným. Co se mi líbilo, tak jejich rychlost a dravost, vyžadují od hráče trochu lepší reakce a také pevné nervy, nikdy si nemůžete být jisti do poslední zatáčky, jestli vyhrajete závod. Potom se mi líbil systém nakupování aut. Pak ještě některé tratě po grafické stránce, např. Paříž nebo Řím... Jinak tratě v této hře, co do hratelnosti, jsou docela humus, ještě nikde jsem neviděl tak krkolomné. Jsou podle mně až přehnaně zatáčkovité, chybí rovinky. Vyjímkou je snad jen Paříž, jinak bych tratě pasoval spíš na nějakou Rallye hru. Nejhorší je Švýcarsko, které si nezadá s tankodromem :) Kdo nezkusil neuvěří. No a ještě ke všemu je tu jedna dost zabugovaná trať Londýn, ve které můžete narazit do neviditelných sloupů, nebo naopak některé viditelné projet :(
Na druhou stranu, auta zatáčí dost rychle a mají až neuvěřitelnej rejd, takže se zatáčky dají slušně "krájet". Díky arkádovosti ani zrychlení aut moc neodpovídá reálu. Většinou je to dřív, než je uvedeno a některé ve hře zrychlují z 0-100 i za 1 vteřinu.
Auta v TD6 jsou víceméně hezká. Vytknul bych jim jenom provedení bočních zrcátek. U některých aut je to pěkně odfláknuté a nelze si toho nevšimnout. Hranatých pneumatik na plné detaily si také nelze nevšimnout. Zřejmě se krapet šetřilo s polygonama.
Policie je v této hře absolutně tupá a k ničemu. Zastavila mě po celou dobu hraní asi jen jednou a to ještě díky souhře štěstí a náhod.
Hudbu ve hře jsem ani moc nevnímal, ale hodně se mi zalíbila ta skladba co hraje vždy poprvé v Menu, od Gearwhore!
Ale jo, na vyblbnutí docela dobré závody...

Lehce nadprůměrná FPS střílečka, která na nějakou dobu zabaví. Ve své době měla velmi slušnou grafiku, dnes je to také jen průměr, který hráč ještě zkousne. Je to spíš pro ty, co uznávají hordu nepřátel a kromě střílení nechtějí nic složitého řešit. Levely nejsou nijak složité, poměrně přímočaré. Inteligence nepřátel téměř žádná, jejich síla je v počtu. Zbraňový arzenál je poměrně rozsáhlý, nic mi v něm nechybělo. Část zbraní nabízí i alternativní mód střelby. Geo Mod je fajn, ale funguje jen na určených objektech, tzn. jen někdy a někde. Je to spíše na efekt a jen málokdy je nutnost ho použít. Pamatuji si jen jeden případ, kdy se muselo proděravět podlahu, aby se dalo pokračovat dál. Určitým zpestřením jinak poměrně přímočarého střílení stejných nepřátel, mi připadla úroveň, kde se procházelo podzemními kobkami a likvidovali zombíci. Nebo mise, ve kterých ovládáte nějaké bojové vozítko. Mise v mechovi nebo v tanku jsou určitě plusem. Za to mise v ponorce mi připadala za trest, neskutečně zdlouhavé a nudné...
Hře jednoznačně chybí Multiplayer, nechápu proč... Přitom arény ve stylu Quake 3 jsou dobře navržené a je jich tu nejméně 30 a teprve tady je Geo Mod hojně využíván. A mohlo to být docela zajímavé, díky Geo Modu se z některých arén po nějaké době stane 'cedník' a skoro není možnost se někde za něco schovat.

Stunts je asi vůbec první 3D závodní hra, kterou jsem kdy hrál na PC. Vypadalo to o hodně líp a působilo mnohem reálněji, než tehdejší 2D závodní hry (Test Drive, Lotus, Grand Prix Circuit, apod.) a také se Stunts vyznačoval skvělou hratelností a zábavností, díky tomu, že závody byly spíše futuristické, nikoliv však arkádové - auto se dalo poměrně snadno zničit. Zábavnost prohluboval také Editor tratí, možnost závodit ve dvojici s různě zručnými AI opponenty, možnost přehrávání závodu REPLAY s přepínáním kamery. Také fakt, že mezi obyčejnými auty zde byly k dispozici i závodní "placky" nebo formule. Konec konců i některé bugy paradoxně přidávaly hře na zábavnosti - zrychlování aut nebo gravitace občas zazlobila (levitace).
Grafika byla poměrně jednoduchá, překážky jako kdyby jste je stavěli z desek, modely aut s natáčením předních kol docela slušné na tu dobu... Hudba na PC speakeru byla jednou z těch nejpronikavějších, ale rozhodně poslouchatelná, melodii znám ještě dnes nazpaměť a klidně si jí zapískám :) Na Soundblasteru měla auta docela solidní bublající zvuk.
AI opponentů asi nemá smysl moc hodnotit nebo kritizovat, protože udělat v té době něco inteligentnějšího bylo asi nad rámec. Prostě jste museli být rádi, že to jede rovně a občas vás to nesmete z cesty v zatáčce, počítat s jejich takřka nulovou brzdnou dráhou atd. S některými překážkami si AI ani neuměl poradit... Ovšem na druhou stranu, pokud jste si vzali nejzkušenějšího maníka (mimochodem mám ho na DH v ikonce) a dali mu proti sobě stejné auto, tak v zatáčkovité trati bez překážek jste neměli šanci.
U Stuntsu jsem strávil hodně času. Když mě po rocích omrzel, začal jsem rýpat do některých jeho souborů a přišel na to, že jde upravovat parametry u aut. Udělal jsem si i pár svých upravených aut (s použitím některého z 3D modelu) a rozšířil tak vozový park :)
Později se ke mně dostal i dosovský prográmek, ve kterém někdo rozkódoval kompletně všechno a dal to do uživatelské podoby. Takže se pomocí něho daly upravit všechny dostupné parametry aut, od výkonové křivky, otáček motorů až po účinek brzd, rychlost zatáčení, držení na silnici apod. Nebylo problém udělat auto, které má zrychlení z 0-245 MPH za 1 vteřinu a při té rychlosti mu nezapískají gumy v zatáčce atd. Ale to už je extrém.
Jen mě moc mrzí, že Stunts neměl svého přímého nástupce, myslím že podobný systém závodů v lepším grafickém kabátě by se tenkrát hodně ujal. Ale co už...

Tak předně nejsem nějaký znalec tohoto žánru, ale Morrowind jsem hrál poctivě pár měsíců a to o něčem svědčí. A to jsem udělal jen tak 40% hry. Dohrát se dá prý za 15 minut, tak nevím co jsem tak dlouho řešil :) Ale asi je to o přístupu... Pro mě byl Morrowind úžasný virtuální RPG svět, viděný vlastníma očima, který dovoloval prakticky cokoliv. Také jsem dost často odbíhal od úkolů, jen prozkoumávat terén, vyzývat na souboje atd...
Na to že je hra pouze na jednom CD-ROM (na druhém byl pouze Editor TES3, pokud se nepletu) mi připadala neuvěřitelně rozsáhlá. Bohužel je to asi vykoupené tím, že prostředí se skládá z neustále opakujících se textur. A tak ikdyž je na mapě dejme tomu 150 jeskynních systémů, při vchodu do pátého z nich vás to již tolik neohromí jako předtím a začátek chodeb si může být i podobný. Přesto ale je ve hře spousta zajímavých lokací a každý kraj jiný mrav, tedy jiné stavby, postavy atd. takže mě osobně to hned tak neomrzelo a pořád bylo na co nového koukat.
Ve hře se dá dělat prakticky cokoliv. Chodit, létat, potápět se, teleportovat. Komunikovat, provokovat, kupovat či krást. Útočit zbraněmi nebo magií. Sbírat bylinky, vařit lektvary, vylepšovat zbraně a předměty kouzelnými účinky. Nocovat pod širým nebem, nebo bydlet v domě. Pohybovat se před nebo za hranicí zákona. Ano to vše je možné a to jsem určitě nevyjmenoval ani čtvrtinu.
Osobně jsem se také ztratil v záplavě questů, nebo spíš přišla nějaká únava, ale to byl myslím jen můj problém, nejsem založením RPG hráč. Ani jsem určitě nevyzkoušel v Morrowindu všechno a spoustu lokací ani nenavštívil. Ale nemyslím, že bych tím o něco velkého přišel. Po určité odehrané době už jen těžko narazíte na novou zbraň, předmět, kouzlo nebo protivníka. Tím se to celé začíná trochu ohrávat a vydrží jen ti zapřísáhlejší...
Jenom té napadající havěti při cestování se mi zdálo občas trochu moc a mohli otravovat méně častěji. Když na vás během minuty zaútočí 5x ze vzduchu Cliff máte chuť přejít ve hře na brokovnici. Bohužel to samozřejmě nejde :)
Pochvalme ještě hudbu, jednak tu úvodní v menu, pak kompletně všechny skladby, které hru doprovází. Pro Fantasy svět je jako vyšitá...

TRS 2004 vám toho nabídne hodně. V základu obsahuje někloik herních map, na kterých se můžete jen tak volně projíždět s libovolnou vlakovou sestavou. Dále je tu pokročilejší část hry, herní scénáře, ve kterých musíte dodržovat stanovené pokyny. Asi nejdůležitějším prvkem je editor kolejiště, ve kterém si hráč tvoří vlastní hru. Může k tomu použít kteroukoliv herní mapu, nebo si vytvořit krajinu novou, pak může vlakům přidělovat různé příkazy, nebo jim stanovit jízdní řád. Sám se pak hráč může podílet na řízení jednoho z vlaků, nebo jen sledovat provoz z povzdálí. Editor má poměrně velkou škálu možností, co do tvorby. Má příjemné ovládání a obsahuje velké množství objektů. Detailní tvorba krajiny je však docela náročná na čas. Ve hře je i spousta utilit, např. správce stažených součástí. Je tu i možnost vytvořit funkční herní scénář podle specielního programovací jazyku. Ale nesetkal jsem se nikde s rozsáhlým kompletním popisem nebo návodem :( Škoda jen, že je ve hře tak málo jízdních scénářů, protože ty mě na celé hře bavily nejvíc.

Motoracer 3 - jak rychle u mně nabyl, tak lehce pozbyl... Příjemná arkádová hra, která dovede vtáhnout. Bohužel hře asi chybí nějaký hlubší smysl a mě osobně ježdění brzo omrzelo. Na vině je především nízký počet tratí, ke každé disciplíně jen 3! Taky závodních modů mohlo být víc (championát apod.) V podstatě jde jen o to, aby jste vyhráli pár závodů a za utržené body si odemkli zbývající zamčené části hry, jako jsou tratě, silnější kubatůra atd. Za pár dní není co řešit...
Potěšila celkem grafika i solidní zvuky motorek. Tratě jsou docela bohaté na detaily, hlavně na Trialu nebo v Aréně si připadáte opravdu jako v reálu. Co vás určitě nezklame, tak počet motorek. Těch je zde naopak spousta. 3D modely jsou pěkné, na úrovni a určitě si každý najde tu svoji - s jedním světlem, se dvěma, dvojitej výfuk, oboustranej apod. Dá se i ladit jejich výkon, můžete měnit výkonovou křivku, odstupňovat převodovku, také si nastavit tlumiče, brzdy, zvolit pneumatiky... Při Traffic módu potěšila i možnost zvedat mezerníkem přední kolo. Škoda jen že po dohrání MR3 máte pocit, jakoby jste hráli jen demoverzi :)

Po grafické stránce snad nejhezčí Pacman který jsem kdy hrál. Ale moc času jsem u něj nestrávil. Buďto byl příliš obtížný, nebo příliš krátký. Už si nevzpomínám co, ale jedno z toho určitě.

Sérii Settlers moc dokonale neznám. IV je jediný díl, který jsem hrál a z doslechu vím, že asi nepatří k těm nejpodařenějším. Jako hra to určitě není špatná, dovede zabavit a je docela časově náročná. Jen samotné budování osady a nastartování vaší ekonomiky je dosti zdlouhavé, chcete-li něco postavit, přijdou napřed kopáči s lopatama kteří upraví terén, následně nosiči nanosí potřebný materiál, po té stavitelé s kladívkama začnou budovu stloukat. Všechno ostatní funguje podobně pomalu. V celku zajímavý je systém ovládání postaviček. Nemůžete na ně kliknout a zadat jim úkol, žijí si svým životem. Sám pouze určujete, kde se má co postavit, můžete nastavit počty pracovníků, produkci u budov atd. Ovládání tedy probíhá nepřímo. Přičemž je zábavné sledovat ten rostoucí ruch v osadě a rýsující se vyšlapané cestičky. Ovládat přímo lze jenom vaše vojska. Počet staveb, které musíte postupně vybudovat, je zde několik desítek. Produktů ve hře je taktéž moc, od potravin, surovin a polotovarů, přes pracovní nástroje až po zbraně. Přičemž rozjet výrobu zbraní a vést boje už vyžaduje mít slušně zajištěnou ekonomiku, kterou jen tak něco nepoloží. Systém boje je poněkud netradiční. Útočit se dá pouze na vojenské cíle a likvidovat civilní budovy je možné jen obsazením věže/hradu, čímž zaberete okolní území a budovy, které se v něm nachází okamžitě zmizí. Jednotek není mnoho, v podstatě jenom válečník, lučištník, specialista, zdravotník a velitel družstva. Souboje vojsk jsou někdy opravdu masivní, snad největší co jsem kde viděl, v jednom kole se do sebe pustilo 150 vs. 260 vojáků apod. Grafika postaviček i vyprávění příběhů jsou spíše takové dětínské (viz i obal hry), hru bych určitě doporučil pro malé začínající stratégy. Co dodat, rád jsem si něco takového zahrál. Rozhodně mě nezklamala hudba, ta je špičková. Grafika se mi taktéž líbila, potěšilo i plynulé zoomování s docela velkým rozsahem.

Přenesení hry do orientálního prostředí bylo jistě dobrým tahem. Bojovat proti arabským nájezdníkům mě bavilo snad ještě víc, než předchozí souboje. Arabové zde sice nejsou nijak silní, ale jejich sílá spočívá v počtu a zákeřnosti útoku. A jejich hlavní zbraň je oheň. Takovým hezkým příkladem útoku v Crusader je asi 100 maníků se zápalnýma loučema, poslaných proti vám, kteří sice nepřežijí jediný zásah šípem, ale pokud není sprška šípů dostatečná, proniknou mezi zástavbu a během chvíle můžete přijít o všechno. Takže se muselo více dbát na obranu a pro jistotu i stavět hodně rezervoárů na vodu. Crusader kromě klasické kampaně obsahuje navíc jedno hodně dlouhé zajímavé tažení, které má asi tak 50 herních kol. Obtížnost postupně narůstá, přibývá počet AI protivníků, zvětšují se jejich opevnění a tak je o zábavu nadlouho postaráno. Na konci můžou být fakt zajímavá a obtížná herní kola. Ale tuhle kampaň jsem nedokončil, asi po 15-ti kolech mi to připadalo strašně stereotypní a postupně jsem od Crusaderu upustil...

Asi teda patřím k těm, kteří si raději zahrají původní Dune 2 než tohle. Kromě filmových videosekvencí jsem na tom neshledal nic zázračného. Spíš mám pocit, že hratelnost a zábavnost přes ta všechna vylepšení mírně klesla. Vůbec se mi to nelíbilo a po 4 kolech za Harkonenny jsem s tím rychle skončil. Hraje se to podstatně hůř. Obrana nefunguje, jednotky jsou pasivní, moc si nevšímají okolí. Souboje jsou příliš rychlé, jednotky nic nevydrží a tak celou hru prakticky neustále klikáte na BUILD. Naopak postavit budovu trvá věčnost, hlavně Rafinérku.. Teď asi největší problém - počítač útočí příliš brzo. V původní Dune 2 mu to trvalo tak 15 minut i víc. Za tu dobu se dalo trochu rozestavět základnu a vytvořit nějakou schopnou obranu. Tady začíná již po 5 minutách masivní útok, což značně kazí hratelnost. V Duně 2 se mi teda alespoň nestalo, že bych na začátku měl tři tanky na obranu základny a počítač jich za pár minut na mě poslal 8! Tady musím budovy házet na plochu bez podloží, abych ušetřil každou vteřinu.
Systém budování je trochu pozměněn, všechny akce se provádějí v okně napravo - chcete si něco vyrobit, nalistujete si to a odkliknete. Mně osobně víc sedí styl kliknout na konkrétní budovu a provést akci. Navíc to neumožňuje vyrábění dvou stejných jednotek zároveň (ve 2 budovách), ale vždy jen pouze jedné. Takže výrobu nejde zdvojnásobit.
Grafika se mi kromě explozí a písečného červa vůbec nelíbí. Vrchol hnusu je samotný harvester, který vypadá jako želva na kolečkách. Raději bych se díval na původní.
Hudba již není MIDI, ale zase nemůžu říct, že je lepší. Melodie jsou stejné, jen předělané do CD kvality. Tam totiž ani nebylo co zlepšovat :)
Snad jediný přínos je hromadné označení jednotek myší, které dost chybělo střičké Dune 2. Také možnost měnit rychlost hry a pár vychytávek by se možná ještě našlo. Ale pokud si mám vybrat, tak si raději zahraju klasiku.

Vynikající zábavná 2D plošiňovka ze záhrobního prostředí, se spoustou nebezpečných nástrah a tajných lokací. Legrační hlavní hrdina a k tomu roztomilý příběh. Skvělé bylo už jenom samotné intro, jak se tam zachechtá ježibaba na koštěti a pak Johny ustřelí hlavu tomu zombíkovi a celá obrazovka se zaleje krví... Hra se svým provedením a svojí grafikou velice podobá skvělé hře Dangerous Dave in the Haunted Mansion.
Hlavním úkolem v každé úrovni je otevířít všechny klece. Vedlejším úkolem je sestřelování lebek, sbírání sladkostí, bonusů, za účelem dosažení co nejvyššího score a získání dalších životů. Dál bylo možné sbírat bonusy na vylepšení útoku - z praku se dalo střílet více kuliček nebo např. i naváděné raketky.
Grafika je kreslená a ve svém režimu nabízí asi maximum. Škoda jen, že je docela kostrbatá a nemá moc barev. V roce 93 už mohla být VGA, bohužel tahle možnost není...
Se zvukovou kartou, ostatně jako u každé jiné starší hry, zábavnost ještě stoupla. Zvukové efekty byly výborné a strašidelná hudba se ke hře také hodila.
Hra je rozdělena do 3 episod, z nichž hratelná je jen první. Zbylé dvě jsou zamčené a přístup k nim získáte až po registraci za 10$. Ale těch 10 levelů v první episodě bohatě stačilo a dalo i zkušenému hráči pěkně zabrat.

Po prvotní skepsi nakonec hodnotím spíš dobře. Možná to má blíže k simulačnímu programu, než ke hře, což je na jednu stranu dobře, na druhou ať to raději nezkouší ten, kdo si chce jen tak bezhlavě zastřílet. Hra vyžaduje soustředění a opatrnost, ale adrenalinu se zde taky užije a každou vyhranou misi hráč náležitě ocení. Bohužel je tu pár technických nedostatků, které brání dát větší hodnocení.
Teď ke hře samotné. Boje se odehrávají v bývalé Jugoslávii, přičemž bojujete na straně Srbů. Posádka tanku komunikuje Jugoslávsky(?), docela zajímavé na poslech.
Grafika je něco lepší průměr. Nebýt polygonové hýbající se trávy, tak spíš průměr. Ale plně dostačující pro daný žánr. Krajina je rozsáhlá, s vysokou dohledností. Zástavba a různé objekty se dají devastovat.
Bojové techniky není mnoho, najdeme tu dohromady asi jen 15 kousků, včetně vrtulníku Mi-8 a pár civilních vozidel. Kromě SSSR tanků se zde objevují také Leopard 1A4 na straně Chorvatů, nebo zastaralý M50 Sherman, sovětské transportéry apod. Po terénu se pohybují vojáci, kteří také představují nebezpečí pro tank (RPG).
Ovládání tanku: sám je docela fuška všechno odřídit. Trochu dýl trvá, než hráč do ovládání pronikne. Věnovat se dá současně vždy jen jedné pozici. Další buď obslouží autopilot, nebo je můžete řídit jednoduchými příkazy a nebo zůstanou bez dozoru.
Realita ve hře je značná. Hráli jste Ghost Recon? Tak něco podobného zhruba očekávejte. Tank může být zničen i jediným zásahem. Zapomeňte na nějaké zběsilé najetí na bojiště a kosení všeho kolem sebe. Je potřeba pečlivě zkoumat terén a pokud možno střílet dokud vás protivník nezaregistruje. Na první pokus je docela nemožné misi projít. Výhodou je, že poloha nepřátel na začátku mise je vždy stejná a při opakování už víte, kde je očekávat.
Zvuky a exploze jsou také dosti realistické, docela věrohodné, bez přehnaných efektů, fyzika zde funguje velmi dobře. Vaše střela nijak nerozhodí tank, ale převrátí na bok transportér, odhodí z cesty civilní náklaďák, nemluvě o zásahu skupinky vojáků.
Teď k některým nedostatkům, které kazí celkový dojem. Například provedení mostů přes řeku, při pohledu z boku zjistíte, že je to vlastně hráz (násep) a po bocích jsou jen okrasné mostovky! Při projíždění kolem budov do nich tank narazí už když je teprve kousek od nich a většinou je nějak závažně poškozen. Při přepínání na mapu a zpátky se objevuje jakési šumění, které otravuje život a musí se opětovným přepínáním zastavit. Autopilot se někdy aktivuje sám (např. po zásahu) a tím vám může dost znepříjemnit situaci.
Osobně mám tankové hry v oblibě a tomuhle simulátoru jsem postupně podlehl. Nebýt těch několika chyb, tak hodnotím i výš.

Tuhle hru jsem si koupil, když mě omrzel TT Deluxe. Záměr byl najít nějakou kvalitní náhradu budování železnic, kterému jsem v TT totálně propadl. Sám název tomu slibně napovídal. Po nainstalování jsem ale zjistil, že systém železnic je zde poměrně ubohý a samotný TT Deluxe jej má mnohem lepší.
Systém hry je stejný jako u TT. Na mapě jsou města, továrny, doly, atd. a naším úkolem je postavit rentabilní spoj a uspokojit poptávku vs. nabídku. Grafika je koukatelná, koleje jsou pěkně zaoblené, nemají ostré hrany jako v TT. Hra neustále odemyká nové a nové lokomotivy - je jich kolem 100-vky. Ale...
Hlavní problém je asi v tom, že zde vůbec nejsou semafory a vlaky se nedají nijak řídit, tudíž jezdí neřízeně sem a tam. Ovšem záhy zjistíte, proč ta absence semaforů. Programátoři si nijak nelámali hlavu s křížením vlaků. Pokud se potkají na trati, prachsprostě se projedou skrz na skrz. Tak na co potom semafory, že? :) Nedá se postavit ani vícekolejné nádraží, nejvíce dvoukolejné (zase mě napadá, na co víc kolejí, když se vlaky projíždějí?). Navíc nejde ani upravit terén, což bych při stavbě železnice docela předpokládal... (nakonec jsem ale objevil blafák, jak terén upravit a dalo se stavět kdekoliv tratě bez převýšení - jen to lezlo trochu do rozpočtu)
To křížení vlaků mě ale fakt dorazilo! Situace, kdy proti sobě jedou dva vlaky plnou parou, nebo jeden dojíždí ze zadu druhý, je řešena tak, že jeden vlak zpomalí, druhý zastaví úplně, oba změní barvu na průhlednou a začnou se projíždět! Je to docela prasárna, podle mně. A pokud se vám takhle sešlo na trati víc vlaků, nastal totální kolaps, vlaky nabíraly zpoždění a protivník (počítač) vás za chvíli vydrtil.
Osobně jsem typ hráče, který je schopen hrát i tu největší pitomost a najít si na ní něco pozitivního, takže jsem RT 2 nakonec dohrál až do konce. Porazit magnáty nebylo vůbec lehké a častokrát bylo zapotřebí mimo rychlého stavění železnic i dobře zainvestovat na burze. Mimo sledování vlaků taky bylo stejně důležité sledovat i vývoj grafů a včas manipulovat s akciemi.
Pochvalu si zaslouží příjemná Country hudba, která se k tomuto žánru hry hodila.

Po absolutní zaslepenosti v počátcích hraní přichází vystřízlivění a trochu reálnější zhodnocení situace. TDU je skvělá hra bez pochyb. V době vydání jsem měl za to, že jde o nejlepší závodní hru vůbec. Předčila všechny moje očekávání. Hlavně jsem nečekal, že to bude hra tolik propracovaná do detailů a nabídne i něco více, než jen závodění. Mimo rozsáhlý ostrov a velmi pěkné modely aut (motorek) si můžete užívat také virtuální život prostřednictvím vaší postavy, v podobě návštěv klubů, obchodů, autosalonů, autopůjčoven atd. Teď rozeberu vše podrobněji...

Jelikož ve hře nejste 'auto', nýbrž v ní figurujete jako reálná postava s vlastním finančním kontem, tvoříte si postupně své sociální zázemí. Začínáte pěkně od píky (chudák by bylo trochu silné slovo :) ) Peníze získáváte jak jinak, než vyhráváním závodů, či disciplín a postupem času si můžete dovolit více a více... Území odkrýváte svojí jízdou a postupně zjišťujete, kde se co nachází, kde se dá závodit, co všechno se dá na ostrově koupit, či navštívit. Abych to zhrnul... Vaše image tedy netvoří jen auto, ale také váš dům, garáž, šatník a vaše postava, kterou si můžete též přispůsobit. Proti tomu nemám nic, co namítnout...

Vozy v TDU jsou nádherné. Po přiblížení zjistíte, jak jsou zpracovány do detailů, včetně jejich interiéru. Množství reálných automobilových značek je rozděleno do jednotlivých kategorií, od veteránů po supersporty, takže záleží jen na vás, jaký styl si zvolíte. Zvuky motorů jsou také sympatické... Užijete si charakteristický zvuk doplněný spoustou reálných věciček, jako vydechnutí při deceleraci, nebo zabírání turba v určitých otáčkách, hučení převodovky, apod. Ale moc se mi naopak nelíbil zvuk při řazení, hrozné mlácení... Po nějaké době si také nelze nevšimnout toho, že některé interiéry jsou poněkud méně detailní, dalo by se říci až odfláklé. Například nemají údaje na tachometru, otáčkoměru... jakoby vývojář použil jen nekvalitní fotografie. Pár interiérů má také poměrně okatý bug a sice, že se ručička tachometru přetáčí.Tento problém jsem zaznamenal např. u Dodge Viper, ale bylo jich i více. Musím dát trochu body dolů...

Prostředí působí reálným dojmem. Všechno se hýbe, až skoro na vlastní kůži cítíte ten vítr foukající na ostorvě. Keře a stromy se vlní, vzduchem se prohání ptáci, na pylonech se hýbou dráty s vysokým napětím, po chodníku poletují pohozené papíry... Zaznamenáte i dopravní letadlo, či obrovskou výletní loď. Prostě realita jako řemen. Také mě fascinoval ten neuvěřitelný dohled, který je však u dnešních her standart. Je vidět na kilometry daleko a ke kopci, který následně vyjedete nahoru se přibližujete třeba pár minut. Já se s tím setkal poprvé asi právě u TDU. No co si budeme vykládat, objíždět ostrov je snad srovnatelné s reálnou projížďkou autem.

Teď co mi asi nejvíce kazí celkový dojem. Jsou to cesty, silnice... Nemůžu se zbavit dojmu, že jsou až příliš kostrbaté. Je hodně znatelné, jak jsou poskládané z polygonů. Jejich deskovatý povrch způsobuje, že při větších rychlostech po nich auto doslova skáče a jeví se nestabilní. Nevím proč, ale mám pocit, že jet 300km/h po nějaké silnici na ostrově je podobné, jako jet stejnou rychlostí po naší D1. Provedení silnic je taktéž 'panel', nebo-li mírně navýšený povrch s ostrými hranami po krajích. Pokud z nich sjedete byť jen jedním kolem, nastane totální rozhození, navíc dostat se zpátky na cestu přes tento žlab není také snadné... Abych to tedy opět zhrnul... TDU by si určitě zasloužil vyhlazenější silnice s trochou reálnější krajnicí.

Zapracovat by se také dalo na AI aut v běžném provozu. I tady si nelze nevšimnout pár občasných bugů, jako třeba zrychléné myšky na dálnicích (přejetí z pruhu do pruhu), nedání přednosti, potkal jsem i auto v protisměru... Párkrát se mi stalo i to, že jsem narazil do neviditelného auta - rozuměj tak, že na široko daleko prázdné cestě jsem narazil do 'ničeho' a spustil tím policejní honičku. Zřejmě TDU občas zazmatkuje a nascriptuje auto do hry přímo vám pod kola, jinak si to nedovedu vysvětlit...

Celkově jsou to ale jen malé neduhy na to, aby nějak změnily můj názor na hru jako celek. TDU mi zatím splnil většinu snů, které jsem kdy o závodních hrách měl.

Grafika šla nahoru hlavně na nových tratích. Nové tratě jsou již propracovanější, mají různé odbočky a nenápadná zákoutí, které mohou cestu zkrátit, ale také prodloužit. Auta jsou pořád dost krabicová, jako by je pouze převedli z TD4. Najdeme jich zde ale mnohem více, tuším kolem 50-ti, což potěší. Koncept závodů zůstává stejný, arkádové závody s 5-ti počítačovými oponenty. Chování aut je také snad totožné s TD4. AI bohužel také a vyhrát závod i když jedete sebelíp, je někdy jen o štěstí. Někdy nepochopitelně oponentovo auto ve hře zrychluje a jede o 30 km/h víc, než je jeho maximálka apod. A tak dost často člověk nadskakuje ze židle, když vás počítač "udělá" v poslední zatáčce před cílem. Ale na odreagování jsou to docela příjemné zběsilé závody a dal bych jim přednost před TD4.

Test Drive 4 jsem někde uviděl na pultě za dobrou cenu a hned jsem jej koupil. Moc jsem byl zvědavej na pokračování stařičkých závodů. A jak to dopadlo? Ani výtečně, ani špatně... Pro mě je TD4 lehce nadprůměrná závodní hra, kterou si kdykoliv rád zahraju.
Dá se říct, že tento díl započal novou éru Test Drive a jeho koncept pokračoval až do 6-tého dílu. Závodění dost "zarkádovělo", ale do automatovky to má ještě daleko. Chybí tomu asi atmosféra, více interaktivnější prostředí, více efektů...
Po grafické stránce mi TD4 nepřipadal nic extra. Auta poměrně krabicová, textury nic moc detailní. Ale nutno podotknout, že jsem neviděl 3Dfx režim, který má samostatnou instalaci. Měl jsem nějakou obyčejnou kartu S3 Virge se 4 MB paměti, takže jsem volil obyčejnou instalaci.
Závody samotné jsou hodně rychlé a dravé, to nelze TD4 upřít. I auto dost rychle reaguje na šipky. A tady je asi další problém - celková reálnost. Když hrajete Need for Speed, máte pocit že řídíte auta. Při hraní TD4 máte pocit, že ovládáte angličáky. Na hratelnosti to sice nijak neubírá, jen je potřeba tomu trochu přivyknout.
Díky arkádovému stylu po chvilce hraní přijdete na to, že závod se dá vyhrát správným vyžehlením mantinelu. Tedy alespoň u městských tratí, venkovní jsou s travnatými úseky. AI protivníků není moc reálné, v zatáčkách mají větší rádius a projíždějí je rychleji. Ať projedete zatáčku sebelíp, tak počítač jí dá ještě o 50 km/h rychleji. Zvlášť když jede za vámi, před vámi už tak rychlý není a naopak jako by trochu zpomaloval. Takže díky tomuto stylu se do poslední zatáčky nedá počítat s vítěztvím. Adrenalin? Určitě... ale někdy to taky pěkně naštve.
Tratě jsou celkem zajímavé, za zmínku stojí uličky v San Francisco, kde se létá desítky metrů vzduchem.
Provoz na cestách je docela nudný, auta pouze jedou svým směrem, ani nepřejíždějí z pruhu do pruhu. Policie také nic moc nepředvede, na auto nijak neútočí, snaží se vás pouze předjet a když se jim to podaří, jen vás automaticky zabrzdí. Ujet jim není velký problém...
Vozový park poněkud netradiční, jak je napsáno výše, nejsou tu vůbec evropská auta, jen US a UK. Jediná vyjímka je Nissan 350ZX. Moje oblíbená auta byla Dodge Viper GTS-R a Jaguar XJ220. Zvuky motorů jsou fajn a téměř každé auto má svůj vlastní.
Soundtrack je docela poslouchatelný, pišní se hudbou od Orbital, ale u některých skladeb to podle mně přehnali s tvrdostí a působí spíš jako výplach mozku.

Podle mně docela slušná plošinovka. Určitě by byla hodnocená líp, kdyby neexistoval Duke Nukem 3D a Manhattan volně navazoval na předchozí sérii plošinovek. Bohužel to pořadí vývoje je takové, jaké je... Osobně jsem také čekal nějaké velkolepé pokračování Duke Nukem ve formě FPS a když jsem viděl Manhattan, jen jsem nevěřícně kroutil očima. Neměl jsem v něj důvěru a taky se domníval, že je to krok zpátky. Nicméně jsem ho zkusil a dohrál se zaujetím až do konce. Přeci jen ta Dukovská atmosféra je tam trochu znát a chytne...
Manhattan bych bral, kdyby to bylo jen takové odbočení při vývoji nové FPS. Třeba mohl oživit sérii Dukovských plošinovek a položit základy pro několik dalších. Ale každopádně 3DRealms měli pracovat na nové FPS (dokončit svého Duke Nukem Forever), aby měl DN3D plnohodnotného nástupce. Bohužel Manhattan mi tak nepřipadá. Teď už se nevyvíjí nic a Manhattan je takovou podivnou tečkou za celým nadějným projektem.

Pro mě jedna z dalších legendárních her a legendy hodnotím vysoko. Ale tentokrát musím udělat vyjímku, později vysvětlím proč. Hrál jsem Atomic edition (s novou epizodou), hrál jsem později i verzi pro Playstation, která obsahuje jednu zcela novou epizodu s názvem Plug and Pray, vydanou pouze na PSX.
Co dodat.. v dobách, kdy frčel Doom 2, Hexen nebo Heretic přišel DN3D a byl skvělý, hezčí graficky, technicky vyspělejší než ostatní doomovky. Umožňoval např. skákání, skrčení, létání, potápění, střílení nahoru i dolů. Ve hře se poprvé objevují i reálné prvky, takže se můžete kochat i rozbíjením okolí. Na SVGA grafické kartě VESA kompatibilní šlo rozlišení nastavit až 800x600. Přes to všechno má Duke jednu vadu na kráse, předměty a monstra jsou ještě kresleny 2D a tak potkat nějaké monstrum z blízka nebylo nikdy zrovna oku lahodící. Ještě jednu věc bych PC verzi vytknul a tou je hudba. Kromě úvodní melodie, která vstoupila do historie, je hudební doprovod spíš o ničem a je lepší si jej vypnout.
Naopak vynikající soundtrack vznikl pro verzi (pozdější) na Playstation, kombinace rockových a elektro skladeb k Dukovi náramně sednul (něco se dá poslechnout i na Youtube). Verze pro PSX obsahuje i nové plně 3D videosekvence. Kdyby tohle všechno bylo i na PC, neváhám a dám 100. Proto těch 5% dolů.
Přes to všechno Duke Nukem byl revoluční, posunul vývoj FPS o pořádný kus dopředu a zaslouží si jistě vysoké hodnocení.
Dodatek: Před několika lety byl do hry vydán volně šířitelný High resolution pack (velikost až 200MB), který obsahuje nové textury a posouvá grafiku DN3D podstatně výš. Upřímně, po shlédnutí screenshotů na webu mám nutkání hru nainstalovat a znovu si jí projít.