Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Kultura

@Cathan (16.08.2022 14:19): mně nedošlo, že potřebuješ dlouhou stať, kde zahrnu všechny věkové kategorie a pojmu to ve vší komplexicitě :-) Samozřejmě! Já na stádovitost lidského druhu žehrám celý život a pokládám to za hlavní příčinu takřka všech problémů lidstva (ačkoliv bez ní bychom se zase nedostali tam, kde jsme no). Dospělí jsou jen přerostlé děti. U dětí je to asi víc znát, protože se nerozpakují lidi posílat do hajzlu rovnou a mají na všechno extrémní názor, kdežto dospělí se naučili lépe přetvařovat, poněvadž je to výhodnější. Navíc je to snadněji uchopitelná a vyčlenitelná kategorie a hodně se o tom mluví.
@hanak_v_exilu (16.08.2022 12:33): nechává hrát jen... už to je prostě špatně... ať si sakra každý vybere dle své chuti, tohle, kdy rodič přece ví, co je pro jeho dítě to nejlepší, to jsem nikdy neměl rád, mě naštěstí v tomhle rodiče vždy nechávali volnost...
@Dan9K (16.08.2022 14:04): Já mám dojem, že děsně přeháníš :) Hlavně tím vztahováním jen na děti. Ono je těžké si to přiznat, ale stádové chování je extrémně typické pro celý lidský druh, tedy pro každou věkovou kategorii. Někdo je k tomu náchylný méně, někteří dokonce vůbec, ale většina průměrných lidí náleží do jistého stáda, kategorie, či bubliny. Samozřejmě se o tom moc nemluví, protože je to nefér a potlačuje to fakt lidské individuality, ale moje pointa je, že to vážně není omezené jen na děti.

Jinými slovy, chování které popisuješ se neomezuje jen na děti a poté je to tak trochu nefér, protože to omezuje jakoukoliv individualitu, tj. někdo má něco rád proto, že je to populární nebo naopak proto, že to populární není a chce někdo se chce vymezovat. Jakoby se vůbec nebralo v potaz to, že někdo má něco rád proto, že se mu to prostě líbí.
@Tulareanus (16.08.2022 13:31): ano mám na mysli oblíbenost u vrstevníků. Co mají rádi boomeři je irelevantní, resp. je potřeba to buď vůbec neznat, či tím pohrdat.

Což je taky typická vlastnost mladé generace (ale asi to tak bylo +- vždy), neznají prakticky nic, ale to co si jejich stádo vybere za tu jednu cool věc, co je třeba znát, tak ten, kdo to nezná, je boomer. Naposled před dvěma dny, slečna (14) se mě ptá "a viděl jsi Stranger Things?" já na to "zatím jsem viděl jen první díl, ale mám to v plánu". "tak to seš boomer", ona na to. A takhle je to furt :D
A řek bych, že je asi jedno, co jsi dělal jako dítě ty. Předpokládám (ale klidně mě vyveď z omylu), že si byl asi dost jakože "nadprůměrné" děcko.
U mě to taky vůbec nefunguje, já byl dost mimo všechny kategorie, proto mi přijde vtipné, když mě dneska osočují z boomerství, protože já byl boomer, i když mi bylo 13, nikdy se mi nepovedlo skočit na žádnou módní vlnu a byl vždycky out.
@Dan9K (16.08.2022 12:59): Nesúhlasím, resp. neviem na čom to zakladáš. Obľúbenosť riešia deti len z hľadiska svojho okolia a rovestníkov, tj. kľudne sa môže stať, že v ich kruhoch to obľúbené je, ale mimo nich to obľúbené nie je. A vek toho diela neriešia, ani nad tým veľakrát nerozmýšľajú, skôr je tam pretnutie ich záujmov napr. z televízie do kníh, napr. ak ich bavia rytieri a draci, tak možno budú chcieť takú knihu.

Teraz som si vlastne uvedomil jednu vec, čo som mal ako decko rád na kamennom kníhkupectve a keď si to teraz porovnám s online obchodom. V tom kamennom kníhkupectve som sa pri určitých sekciach poprechádzal a pozrel čo ma zaujalo aj podľa obálky a polistoval si, že také niečo by som možno chcel. V podstate tak som sa aj dostal ako adolescent k niektorým knihám a autorom už pre staršieho čitateľa. Na tom internete je to ťažšie, keď človek nevie, čo hľadá, lebo je to aj v prípade filtra napr. na žáner, strašne veľa.
@Dan9K (16.08.2022 12:59): To podle mě děti podceňuješ. Či spíše podceňuješ vliv doby a změny jazyka.

I v osmi letech byl poznal, že Vinetou je napsaný jinak než Harry Potter a oboje jinak než ta Prašina. Já neříkám, že trendy nehrají roli, to 100% ano, ale v případě literatury hraje roli i odlišný jazyk který se dost změnil.
@Cathan (16.08.2022 12:53): on ten posun v době je podle mě trochu sporný. Děcka řeší hlavně to, jak je to starý a jak je to oblíbený, to jsou dvě hlavní kritéria, jestli je něco dostatečně cool, aby se tomu věnovala. Je pod jejich rozlišovací schopnost, že něco staršího je napsáno stejně čtivě nebo zajímavě, nebo že to předběhlo dobu Je to prostě starý a tečka. Ale to platí nejen pro literaturu. Pak je zase druhá skupina, která se tomu bude na just věnovat právě proto, že je to starý, aby se vymezila :-)
@Dan9K (16.08.2022 12:33):  V tomto kontextu je poněkud zbytečná, protože já se tu přeci netvářím, že moderní literatura je nadčasový skvost. Časy se mění, to je zkrátka univerzální konstanta.

@hanak_v_exilu (16.08.2022 12:33): Problém je, že děti nelze držet od moderní popkultury věčnost, vlastně to jde čím dál tím hůř, takže v určitý moment se zkrátka začnou bouřit. Pak je na rodičích, jak se k tomu postaví. Plus pokud dětí celkově nečtou a rodiče jim chtějí strčit do rukou Vinetua aby číst začalo... no, to nedopadne dobře. Samozřejmě není nic špatného na to do dítěti dát ať to zkusí, ale zkrátka nelze bránit tomu posunu v době.
@Cathan (16.08.2022 11:05): To je inak pravda. V prvom rade by decko malo čítať, čo ho baví, aby si vytvorilo návyk a potom si bude rozširovať obzory aj mimo toho. Ja som napr. ako decko zbožňoval filmy o Vinnetouovi, ale keď mi dali čítať knihy, tak ma to strašne nebavilo a to som čítal dosť. A prekvapivo ma v tej dobe dosť bavila literatúra faktu - hlavne staroveká história, biológia (živočíchy) a zemepisné knižky. Hovorím teda o veku cca 8-12. Verneho som čítal len Deti Kapitána Granta, mali sme totiž v škole povinné čítanie jednu Verneovku podľa výberu a túto mi vybrala mama a hrozne ma vtedy štvalo, že tématicky to bolo zaujímavé, ale spôsob, akým to bolo napísané a dynamika deja (v podstate okrem dvoch situácii pri konci knihy) bola vždy ako keby "naschvál" zabitá. Na druhej strane práve od toho veku 10+ som začal čítať najprv Troch pátračov, potom Sherlocka Holmesa, potom Agathu Christie a tie knihy ma bavili veľmi, lebo dobre pracovali s čitateľom a dynamikou deja. Je to inak celkom zaujímavé, že ten detektívny spôsob narácie si osvojili aj iné žánre (Harry Potter je z môjho pohľadu vo väčšine kníh detektívka, lebo sa buď hľadá vinník, ktorý spôsobuje aktuálnu krízu alebo sa pátra po historických vinníkoch/predmetoch, ktoré majú vplyv na prítomnosť) a dokonca aj filmy.
@Cathan (16.08.2022 11:05): Na jednu stranu máš asi pravdu. Klidně bych se vsadil, že taková Babička spolehlivě zlikvidovala chuť do čtení celým generacím školáků. Na druhou stranu je ta dětská klasika pořád v pohodě přístupná. Děcka mají tu výhodu, že jsou tvárné. Nemají ještě vyvinutý vkus. Kamarád nechává hrát své děti jen devadesátkové hry a je to baví. S knížkama to bude nejspíš podobné. Troska je zrovna špatný příklad, protože to dětská klasika není, ale kdybys jim dal ještě o trošku staršího Hobita, tak to bude v pohodě.
@Charllize (16.08.2022 12:18): Jen a pouze v případě Harry Pottera si tím vlastně nejsem moc jistý. To ukáže čas. U zbytku moderní literatury, jistě, o tom nepochybuji.

Já přeci neříkám, že je klasika je ultimátně špatná, moderní literatura ultimátně dobrá a nikdy se to nezmění, takže tahle poznámka je trochu zbytečná :)
@Kunick (16.08.2022 11:39): Mě Rychlé šípy bavili jako komiks, ale když jsem pak v dětství zkusil normální Foglarovi knížky, tak těžké zklamání. Což zcela jistě pramení z toho, že on dost čerpal z realismu, a já na realistickou literaturu nikdy moc nebyl :) Verne je v tomto ohledu z pochopitelných důvodů lepší, ale ten na mě zase působil děsně zastarale.

Nicméně, samozřejmě máš pravdu, že je to individuální. Já si jen zkrátka vzpomněl na všechny ty rodiče, co nejsou dětem ochotní koupit minecraft knížku, ačkoliv by s jí s chutí přečetli, a koupí jim Knihu džunglí protože intelektuální klasika co tě bude rozvíjet nebo Rychlé šípy abys pochopil hodnotu starého dobrého kamarádství. Z toho vždy málem vyrostu. Doba se zkrátka mění a děti také.
@Cathan (16.08.2022 11:05): Tak hlavně je to strašně individuální. Já četl HP asi ve 13, když poprvé vyšel, a nechápal jsem co na tom ti lidi vidí. Ale já měl nejdřív od prarodičů a pak osobně přečteno jak Maye, tak Z. Greye, Verneho ale samozřejmě i Děti u Bullerbynu. A takřka kompletního Bigglese :)) ...těžká nostalgie. Každopádně když se dítě naučí na tempo knih, např čtením pohádek, tak většinou na knihy úplně nezanevře.
Ale Prašivina není špatná...ale přišlo mi, že na synovce fungovaly i Rychlé šípy. A to se taky bavíme o 40.letech.
@Cathan (16.08.2022 11:05): Tak ve dvanácti už vi co ho baví a šance ze by se to líbit mohlo tu je.
Zase bych to nikomu nezakazoval a netajil, když by to nebavilo tak to stejne číst nebude, o nic nejde. 
Ale s tím ze rodiče mají často pomylene představy co dětem koupit souhlasim. Je přece jasný ze chtějí hrát GTA 5 :)
@Charllize (16.08.2022 10:18): Ono je to zkrátka nepravděpodobné, pokud tedy dítě nežije ve vzduchoprázdnu :) Jak jsi řekl, doba se mění, vkus také. Já bych asi nikdy nedal dneska děcku knížku z roku 1940, protože to je podle mě vážně ta nejlepší cesta jak mu zprotivit čtení navěky.

V práci to vidím pořád. Přijdou rodiče a chtějí Vinnetua nebo něco takového, místo aby vzali Prašinu nebo třeba i Harry Pottera. Často se setkávám s tím, že Vinnetou, Dva roky prázdnin, Cesta kolem světa, zmíněný Zápas s nebem atd jsou považovány za kvalitní klasiku, tedy kvalitu, zatímco vše moderní škvár, ale je tu zkrátka více důvodů, proč to tak nefunguje. Hlavně by ale v tomhle věku měli zkrátka děti číst to co je bude bavit, aby se jim udržela láska ke čtení, a zkrátka klasika dětská literatura to už neudělá. Spíš naopak. Čest výjimkám, ale celkově neplatí, že když to dospělé kdysi bavilo, tak to bude děti bavit dnes.
@Fingon (15.08.2022 06:43): No, ale autor hned v úvodnej kapitole píše, že sa to celé odohráva 25 rokov po udalostiach z Kapitána Nema, ale možno som to zle pochopil, lebo som sa úplne nesústredil, ked som to čítal.

No tiež sa tam píše,, že jede nz tých mladých ľudí, čo mu pomáha je syn Jirka Brady, ktorý bol Arneho rovesník v KN a partnerku si našiel až na konci tretej knihy.
Já knihy od Trosky měl hrozně rád... ale taky to bylo víceméně první sci-fi jaké jsem kdy četl, a tak když se ke mě před pár lety dostal znovu Zápas s nebem (taky to vydání z 1998), tak už jsem si ho užíval hlavně prizmatem nostalgie.

Přemýšlím jestli Verneovky zestárly podobně špatně, ty jsem četl v podobném věku - tihle dva a Foglar (a KOD obecně), to bylo mé dětství.
@Tarhiel (15.08.2022 00:42): styl psaní mi přišel zastaralý už před dvaceti nebo kolika lety, kdy jsem to četl poprvé.

Taky už je to pár let, co jsem to četl naposledy, takže se můžu mýlit, ale mám pocit, jestli zrovna Farinové nebyli tři a ten ze Zápasu je nejmladší (a spíš je čerstvě po škole, vysoké).
@Fingon (14.08.2022 12:58): Vzávam to. Pokúšal som sa čítať Zápas s nebom, ale po pár stranách je mi jasné, že to bude písané takým istým štýlom a keď 40. ročný Arne oslovuje Nema "dědečku" a chodí si k podzemnému dedkovi s God komplexom po rady rovnako, ako ked mal 20 rokov (teda sa vôbec neosamostatnil), tak som to len preskočil do stredu a na koniec knihy, to mi stačí.

Po štyroch knihách troskovským štýlom už daľšie nezvládam.
@Tarhiel (13.08.2022 19:56): tak ty knihy pořád existují. Teoreticky by něco mohlo být v antikvariatech, ale vzhledem k existenci tří pozdějších vydání (minimálně) to bude mravenčí práce.

Pak by tu byl ještě konzervační fond Národní knihovny v Praze, ale taky nic jednoduchého.
@strejdafido (12.08.2022 22:42): Kletba musí oběť trefit, poté účinkuje ve většina případů okamžitě nebo vůbec. Teoreticky to znamená, že sesílátel musí oběť vidět, ale stejně jako třeba ze střelnou zbraní musí kletbu vyslat zpoza kamene na slepo a trefit se. Kletbu přes celý svět zcela jistě poslat nejde, protože nakonec se jedná prostě o magický projektil který zmizí/účinkuje s prvním nárazem.

A jop, díky tomu, že se jedná v zásadě o projektily je možná až na výjimky obrana, ať už v podobě úskoku nebo štítového kouzla. Proto je také tak potřebná neverbální magie, nevyslovené kouzlo dává vždycky zlomek vteřiny výhodu.
No dobrá. Ale ještě tu mám něco a bez vysvětlení dneska určitě neusnu. Kletba účinkuje okamžitě po seslání nezávisle na vzdálenosti mezi aktéry souboje? Nebo je to podmíněno aspoň tím, že na sebe musí vidět? A nebo jde seslat kletbu (třeba smrtící) na někoho, kdo je na druhé straně světa zrovna? Některá kouzla přece bylo vidět jako letící projektily, takže na delší vzdálenost mám víc času na přípravu protikouzla? Kdyby to fungovalo okamžitě, tak by asi kouzelník neměl šanci udělat kolem sebe štít nebo cokoli jiného. Jak to tedy je?
Děkuji všem za vysvětlení, to by člověk neřekl, co se všechno nedozví :-) Ale přesto mám na srdci krom šelestu ještě něco - kdosi se tu zmínil, že bylo třeba zacílit kletbu a taky že se kletbou někdo netrefil atd. Jak tedy fungovalo zacílení? Mám vystříleno nábojnic po kolena, ale nemám páru, jak se může mířit kouzlem.
@Tarhiel (12.08.2022 19:05): vydání z devadesátých let (Nemo, Zapas, Leon) plus ebooky vycházejí z vydání ze sedmdesátých let. To prošlo přiznanou "jazykovou úpravou" a nepřiznanou cenzurou (jak jsem se dočetl jinde), kdy z jednoho dílu Nema bylo vyškrtnuto bombardování Sibiře a bůhví, co ještě.
@Fingon (12.08.2022 14:34): @Charllize (12.08.2022 10:06): @Kunick (12.08.2022 08:57): Vdaka za reakcie - Zápas s nebem mám doma a ten je na poradovníku práve teraz.

Vidíš, to som nevedel, že napísal ešte Pistol míru a následne Planeta Leon - tie už čítať nechcem, ale zápas s nebem mám vo vydaní z roku 1998 a aj ten zo 70. rokov, s takou peknou obálkou s bielym pozadím.

@Kunick:  Tú dobrodružnosť z toho jednoznačne cítiť, najmä z tej prvej knihy (Vládce mořských hlubin). VIdíš, to som netušil o tom historickom kontexte, to by dávalo zmysel. Len ktovie, či si komunisti svoje vydania nejak neupravili, lebo to upozorňovanie na kolektívne dobro a statočný praujúci ľud bolo až príliš očividné.
@Tarhiel (12.08.2022 02:04)

Troska knížek napsal víc, ale navazují na sebe tyto:

Vládce mořských hlubin (Holan)
Paprsky života a smrti / rozšířeno na Pistoli míru (Farin)
-> Kapitán Nemo (3 knihy) -> Zápas s nebem (3 knihy) -> Planeta Leon (2 knihy, v jednom svazku).
Sci-fi jsou všechny.
@Tulareanus (12.08.2022 13:54): V pátém případě jsem si naprosto jistý tím, že kouzlo lásky chránilo Bradavice, nebo aspoň všechny v nich pro které se obětoval. Jestli se to vztahovalo i na Harryho... to těžko říct. Ale Harry vyloženě říká, že kletby Smrtijedů míjí ostatní, protože jsou pod ochranou. Ale asi jsem to do toho výčtu dávat neměl, protože na Harryho se to spíše nevztahovalo, jo :D
@Dan9K (12.08.2022 13:48): Tak on Harry Potter má spoustu paralel ke křesťanství, ačkoliv zřejmě tak trochu neúmyslně :) Jak říkáš, koncept lásky a oběti je dost křesťanský. Nicméně, jeho vlastní přežití se dá od té oběti docela oddělit, ačkoliv to podle mě taky hrálo roli.
@Cathan (12.08.2022 11:25): Knihy som čítal viackrát a myslím, že v 3. prípade to bolo asi čiastočne o tom, že Malfoyov prútik Voldemorta úplne neposlúchal a Harryho prútik bol zároveň silnejší.
V tom 4. prípade šlo primárne o to, že Voldemort si vlastne odstrelil z Harryho svoj vlastný horcrux.
5. prípad - tu si si istý? neviem o tom, že by to takto bolo v knihe popisované.
@Cathan (12.08.2022 11:25): děkuji za krásný rozbor. Mně osobně celý ten koncept oběti na celém Potterovi asi nejmíň sedí ze všeho, škoda, že je to zrovná tak důležité. Respektuju to, že se Harrymu povedlo zacílit avadu na Voldyho viteál, co byl jeho součástí, ale ochrana díky oběti....to je takové až křesťanské :-)
@Dan9K (12.08.2022 10:51): No, ačkoliv si dnes já či kdokoliv jiný myslí o Rowlingové, faktem zůstává, že je to naprosto vynikající spisovatelka, což je vidět právě třeba v případě diskuze o tom, proč sakra nedovedl Voldemort Harryho tak dlouho zabít. Ono lze prostě říct "síla lásky" a není to tak daleko od pravdy, ale vlastně každé jejich setkání mělo nakonec trochu jiný důvod. A poslední kniha vyloženě pracuje s vyšší a těžkou vysvětlitelnou magii.

1. V prvním případě ho ochránila oběť Lily.
2. V druhém případě ho ochránilo zmíněné spojení hůlek.
3. A od třetího případu to začíná být zajímavé, protože to nikdy není zcela vysvětleno. Voldemort při dalším útoku na Harryho použije hůlku Luciuse Malfoye, ale i tak jej Harryho hůlka ochrání.
4. Ve čtvrtím případě se Harry dobrovolně obětoval. Díky vyšší a opět ne zcela vysvětlené magii však přežil, protože se dobrovolně obětoval a kletba ulpěla jen na kousku Voldermortovi duše která zemřela místo Harryho. Brumbál to vysvětluje celé onou obětavostí ale i tím, že Voldemort použil ke svému znovuzrození Harryho krev.
5. V pátém případě byli celé Bradavice pod ochranou kouzla lásky které vzešlo z Harryho sebeobětí.

Takže nakonec tu máme komplexní soubor důvodů, proč Voldemort nemohl Harryho sám. Byla zde síla lásky a sebeoběti, ale také spojení krví a duší a to vše hrálo roli.
@Cathan (12.08.2022 06:36): takže resumé je, že Voldy skuečně dával pořád avadu kedavru, akorát se jakoby netrefoval. Já knihy četl (resp. poslouchal), ale až po filmech a ty si pamatuju mnohem líp.