@
Drolin (01.02.2017 21:26): Děkuji za objasnění, že je to "patrné". Vágnost a plochost, která odpovídá tomuto tvrzení, přesně obráží tvou zdejší existenci.
Však já se tu rozhodně nepovažuji za silný prvek, natož nějakého zasloužilého uživatele.
Taky ti přiznávám tvůj přínos a schopnost se vyprofilovat: plníš zdatnou funkci přispěvatele v diskuzích (tipy na hry, filmy a knihy, o něž nikdo nestojí; vysmívání se vkusu druhých), komentátora a hodnotitele (schválně přizpůsobené tvému záměru pasovat se do role náročného hráče, tedy surově zkreslené). Nemluvě o tebou přidaných hrách do databáze apod. Však to je krása.
Hrát si nicméně každý může, co chce: já se za to nikomu na rozdíl od tebe neposmívám. Naopak za omezující považuji tvou závislost na mainstreamu a hrách, které jsou populární; musíš se od nich neustále "odrážet", vysmívat se jim a vymezovat se vůči jejich přijetí. Já tyto problémy jednoduše neřeším a osobně ani nehodlám resuscitovat starou iluzi, že se kdesi bokem skrývá nějaká vyšší kultura.
Důvod, proč na tebe reaguji, tkví v tvé specifičnosti, která tě prozrazuje a o níž také určitým způsobem velmi usiluješ. Je tu spousta zoufalých komentářů a příspěvků, ale na druhou stranu z nich vyzařuje alespoň prostota a upřímnost. Tvoje existence zde je jen negativního rázu: u jediného komentáře či příspěvku se ti nedaří působit přesvědčivě: všechno je afektované, záměrně přehnané.
Moje dnešní odezva byla zamířena přesně tímto směrem; zatímco já si rád zahraju Call of Duty bez toho, abych se trápil tím, jaké hodnocení mu udělím a jak se budu prezentovat na DH, ty patráš po něčem, co tě tu "definuje". Vybíráš si podle toho hry, "křivíš" hodnocení, píšeš komentáře a v diskuzích to čas od času připomínáš, aby to nikomu náhodou neuniklo. Prostě mi to přišlo politováníhodné.
A hrát hry s tím, že si před dokončením říkám "chtěl jsem tomu dat X %, ale nakonec skončím u X %", to mi prostě samo o sobě připadá hrozně smutné. Nebaví mě tyhle záležitosti řešit. (K tomu, proč nehodnotím.)