Pred par dny jsem zase hral chvili prvni Syberii - mel jsem pasaz na ruskem nadrazi, momentalne uz jedu vlakem kamsi na Sibir. Bud me postihl zachvat altruismu, nebo nevim, ale kdyz si vzpomenu na toho chudaka delnika, co musel v noci pumpovat kanal plny sracek a jedine, co ho tesilo, bylo pomysleni na ryby a na to, ze dnes v noci konecne vyhraje jackpot a vsechno se zmeni, jen proto, aby mu protagonistka podstrcila zfalsovane vysledky tahu, on pak opustil pracoviste a sel na ty ryby... trosku nefer, jaka studena sprcha ho dalsi den ceka...
Tak me to primelo zamyslet se nad osudy NPC, ktere postavy v adventurach ovladane nami hraci casto osuli, az to hezky neni, jen proto, ze stoji v ceste - i takove hozeni kvetinace na hlavu patrolujici strazi z Atlantis 1 je na hranici (a co teprve probodnuti po proskoceni oknem knihovny, ale tohle byla fakt krizovka).
Jeste o tom musim premyslet - treba by stalo za to nadesignovat hru, adventuru, ve ktere by se podobne situace daly resit vice zpusoby - jednoduchym "pres mrtvoly", nebo slozitym, tak, aby to neposkodilo "nevinne" osoby...
PS, SteamGifts me pekne stve - asi jsem si fakt vybral stesti na deset let dopredu pote, co jsem vyhral u Neoxin blahe pameti Deus Ex: Human Revolution...